Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nejraději bych šil jen z krokodýla, říká švec Radek Zachariáš

Za boty od něj zaplatíte od třiceti do sedmdesáti tisíc korun a čekat na ně budete i půl roku. Získáte ovšem vlastního ševce s osobním přístupem a originální výrobek. Jen vás bude Radek Zachariáš lehce přemlouvat, abyste se při designu trochu odvázali.
Zkoušel mít i pomocníka, ale neosvědčilo se. "Musel jsem předávat zákazníkovi...

Zkoušel mít i pomocníka, ale neosvědčilo se. "Musel jsem předávat zákazníkovi něco, co jsem nevyrobil já, a někdy jsem měl pocit, že boty nejsou perfektní. Riskoval kvalitu. A to se mi nelíbilo." | foto:  Dan Materna, MAFRA

Kdybych si teď u vás chtěla koupit podzimní boty, měla bych asi smůlu, že?
Na příští podzim vám je ušiju.  Teď byste si musela počkat přibližně čtyři měsíce.

To je docela dlouhá doba.
To sice je, ale já je dělám sám. Občas mi někdo pomůže s konkrétnější prací, třeba s šitím svršků. Celá výroba bot je ale na mně, a proto udělám průměrně dva páry měsíčně.

Křišťálová lupa

Co na tom trvá tak dlouho?
Každá bota je originál a vyžaduje speciální práci. Nejprve změřím zákazníkovi nohu a nechám vyrobit dřevěná kopyta. Podle nich ušiji zkušební botu, která je z obyčejné kůže. Klient v ní nějakou dobu chodí, aby zjistil, zda mu na noze sedí správně. Teprve až poté udělám opravdové boty, většinou z telecí kůže. Pokud se v tomto procesu něco nepodaří, třeba když zkušební bota nesedí, vše opakuji.

Jak je to s technikou, vyhýbáte se jí, nebo se ji nezdráháte využít?
Ve světě ševců existují ortodoxní tradicionalisté, kteří opravdu dělají vše ručně. Takové najdete třeba ve Vídni, v dílně rodinné firmy Scheer neexistují žádné elektrické stroje. Připadáte si tam, jako byste se vrátili o sto let zpátky. Majitelé jsou sedmou generací a na svou práci jsou pyšní.  Pak tu jsou ale ti, kteří se technickým inovacím nebrání.

Vy se řadíte kam?
Žijeme v jednadvacátém století, proč techniku nevyužít? Myslím si, že kdyby měl dnes děda dnešního majitele oné rakouské firmy možnost koupit si elektrickou brusku, koupí si ji. Já bych naopak rád v budoucnu využíval moderních technologií víc. Určitě by mi ušetřily čas a byl bych schopný ušít více bot.

Znát svého ševce vám dá jiný pocit

Vyučil jste se strojním mechanikem, jak jste se dostal k botám?
Před rokem 1989 jsem v továrně opravoval stroje a pracovali tam se mnou kolegové, kteří u soustruhu vyráběli pro manželky kovové podpatky. Ženy pak při chůzi klapaly. Já měl na dílně známého, kterému to šlo a chodilo za ním hodně žen. No, a já jsem taky chtěl, aby za mnou chodily, tak jsem se to naučil. Některé z nich navíc chtěly boty i opravit, a to už kolega neuměl.

Kdy nastal ten zlom, že jste do toho šel naplno?
Po revoluci už jsem měl toho podivného továrenského života dost a říkal jsem si, co budu dělat. Dodnes si pamatuju, jak jsem seděl na údržbě a napadlo mě, co třeba ty podpatky? Zašel jsem proto do nejbližší opravny obuvi. Stál tam člověk špinavý od lepidla a rovnou mě poslal někam. Prošel jsem několik dalších opraven, kde to bylo podobné. Tenkrát jsem si uvědomil, že abych uspěl,  musím být nejlepší, a to i v přístupu. S touto filosofií jsem později začal vyrábět boty.

Začátky asi nebyly nejlehčí, vždyť jste byl samouk.
Měl jsem pocit, že to nemá smysl. Chodil jsem po Praze a koukal do botami přeplněných výloh, ptal jsem se sám sebe, co mohu lidem nabídnout. Později jsem se odvážil vejít do luxusního butiku a trochu jsem se uklidnil. Podle mě se tam kolikrát prodávají výrobky za ceny neodpovídající kvalitě. To mi dodalo odvahu, abych začal šít a ukázal opravdovou kvalitu.

Radek Zachariáš

Narodil se v roce 1967 v Praze, žije ve Felbabce, kde má i dílnu. Je ženatý a má jednu dceru.

Co určuje, že je výrobek kvalitní?
Kvalitu se učíme poznávat celý život. Musíte mít dostatek informací o výrobku a taky jednotlivé produkty mezi sebou porovnávat. O jejím vzniku hodně prozradí vzhled boty, napoví, jestli byla šitá ručně, nebo na stroji. Při nákupu si detailně boty prohlížejte, například jestli mají rovné, nebo křivé švy. 

V čem podle vás spočívá největší kouzlo ručně ušitých bot?
Třeba už jenom v tom pocitu, že znáte svého ševce. Je to naprosto jiný, osobitý přístup, se kterým se dnes už moc nesetkáte.

Jakou životnost mají vaše výrobky?
Záleží na délce nošení a na péči. Když budete střídat deset párů, v pohodě vydrží dvacet let i déle.

Počítám, že nic jako dvouletý záruční list asi nevedete.
Na mou práci je záruka pořád.

Mně samotnému vlastně stačí dřeváky do dílny

Zajímalo by mě, jak se dneska švec jako vy uživí.
Někteří živnostníci si stěžují, že k nim lidé nechodí. Já ale věřím tomu, že kdo dělá řemeslo dobře, nemá problém. A já ho dobře dělám.

Kdo si u vás nechává šít boty?
To je různé. Někdo mě vyhledá, protože v klasické konfekci nemůže sehnat botu na svou nohu, třeba z důvodu velikosti. Pak to jsou lidé, kteří chtějí kvalitní a ručně vyráběnou věc. Navíc je baví, že mohou svou představivostí ovlivnit výrobní proces.

Za boty u vás se platí minimálně třicet tisíc korun. Není to moc?
Kdybych je dělal za míň, nevydělám si ani na slanou vodu. Když jsem začínal, vyráběl jsem levněji, ale dneska bych se už neuživil. Kvalitní materiály jsou velice nákladné, vše dělám sám. Ty boty by měly stát ještě víc.

Dají se sehnat kvalitní boty za podstatně nižší částku?
Samozřejmě, ale jsou to boty vyrobené v továrně za použití strojů. Kupujete anonymní výrobek z regálu a o výrobci nic nevíte.

Je opravdu tak hodně znát, že je bota ušitá na míru?
Je to jiný pocit, podobá se tomu, když si vezmete oblek místo džínů.

Říká se, že boty jsou ženskou slabostí. Ale vaši klienti jsou především muži.
Znám pány, kteří jsou skutečně blázni do bot. Mají jich stovky.

Vy sám jich máte kolik?
Málo, ručně ušitých mám šest. Chtěl bych jich mít víc, abych si je mohl užít.  Bohužel nemám čas si je ušít a ani v nich chodit. Většinu času trávím v dílně, kde mi stačí dřeváky. Jednou týdně ale jezdím za zákazníky do Prahy, to si je pak rád obuji. 

Kolik párů bot by měl muž mít?
Záleží na povolání. Myslím si, že pokud chodí do práce v obleku, měl by mít minimálně deset párů. Potřebuje alespoň dvoje zimní, dvoje formální, dva páry méně formálních bot a tak dále. Deset je vlastně málo.

Na první pohled to je docela dost.
Boty musíte střídat, nemůžete v nich chodit dva dny po sobě. A to nemluvím jenom o luxusní obuvi. Nohy se hodně potí, někomu víc, někomu míň, boty následně nasáknout vlhkost, bez ohledu na tom, zda jsou kožené, nebo sportovní. Vlhká kůže nebo i jiný materiál se dříve opotřebí a mohou vzniknout i plísně.

Na boty muži pořád zapomínají

Co zákazníkům nabízíte?
Dneska už především polobotky. Ze začátku jsem nabízel více druhů bot, ale postupem času jsem zjistil, že nedokážu všechny udělat tak kvalitně. Zaměřil jsem se tedy převážně na jeden typ a v něm se zdokonalil.

Kdo už k vám přijde, asi má představu o tom, co chce.
Ani ne. Většinou musím sám nabízet, co by se dalo dělat. Pánové totiž chtějí hlavně černé boty. Já jim následně radím, čím by se třeba daly ozvláštnit.

Odvážou se někdy?
Když už mají hodně černých, zkusí třeba hnědé, někdy tmavě modré. Občas mám zákazníky, kteří chtějí i barevnější, je jich ale málo. Opravdu hodně kreativního zákazníka jsem měl zatím jednoho.

Nemáte někdy chuť ušít opravdu kreativní boty?
Ty si šiju pro sebe, vyrobím je třeba barevnější. Podle mě je ale vzhledově nejhezčí bota vyrobená z jednoho kusu kůže, na které neruší zbytečné zdobení. Žádné švy nebo kudrlinky. Navíc estetická povaha boty spočívá v jejím tvaru, protože dělá nohu hezčí, než ve skutečnosti je. Potom je vlastně každá bota originál.

Z čeho se šijí nejkvalitnější boty?
Podle mě z krokodýla. Jeho kůže má zvláštní vlastnosti a při pohledu zblízka vypadá jako vrstvený papír. Podobně jako má léta dřevo, má i kůže plazů několik vrstev. Výsledkem je pevný a ohebný materiál, jehož design je sám o sobě zajímavý. Osobně bych šil nejraději pouze z této kůže, ale bohužel je považovaná za luxusní, a proto je velice drahá. Jenom cena dvou kůží potřebných na jeden pár bot vyjde na 40 tisíc korun.

Co je největším nešvarem českých mužů?
Špinavé boty. Cena není nejdůležitější, ale obuv musí být čistá. Mám pocit, že se muži starají akorát o to, aby byli navonění, hezky oblečení, ale na boty zapomínají, protože podle nich nejsou vidět. Nejvíc je to znát při cestování metrem. Všichni mají většinou sportovní tenisky, a když už někdo přijde v kožených botách, má je zaprášené, okopané a špinavé. Naopak cizinci mají boty vždy parádně naleštěné.

Čím to je? Výchovou?
Asi, a navíc tradicí, která byla u nás přerušená komunismem. Režim hlásal nevybočovat z řady. Dbát o sebe a nosit luxusní oblečení, to bylo podezřelé.

Oxford a derby

Bota oxford má uzavřené šněrování a hodí se pro společenské události. Derby jsou naopak volnější a vhodné pro méně formální nošení. "Při prohození vzniká stejný efekt, jako když si vezmete ke společenskému saku džíny," tvrdí Zachariáš.

Ale dneska to už je lepší, ne?
Je. Ale ještě před deseti roky to byla tragédie. Muž tehdy akorát věděl, že k černému obleku má mít boty stejné barvy. Pak si koupil černé polobotky a myslel si, jak je dokonale oblečený. Už ale vůbec nerozlišoval střih oxford, nebo derby. To tady skoro nikdo neznal.

Existuje něco jako český styl?
Nevím o tom. Například Rakušané a Němci mají rádi hodně kvalitní a trvanlivé boty, o vzhled jim zas tolik nejde. Podle mě v Rakousku nenajdete krásnou botu. Naopak Italové mají slabost pro hodně módní věci, Francouzi milují vytříbenou eleganci a vyrábějí opravdu neskutečně krásnou obuv. My jsme taková směsice, nevíme co. 

Kde se vidíte za pár let?
Mám trochu extrémní sen. Rád bych boty šil podle své fantazie. Zákazník by mi zavolal, dohodli bychom se na typu a po naměření bych mu udělal takové boty, které bych já sám chtěl. Žádné černé nebo hnědé. Jen si to vezměte, švec, který vám udělá boty ne podle vás, ale podle sebe. Třeba to jednou zkusím, možná v důchodu.

Autoři:
  • Nejčtenější

Ostrov kanibalů. Stalinistický režim na Sibiři zrealizoval noční můru

30. dubna 2024

Pochytali na moskevských ulicích tisíce lidí, zločince, straníky, dělníky, matky od rodin....

Sex s roboty. Studie odhalila, koho láká a proč. Patříte mezi zájemce?

29. dubna 2024

Zajímají se o sex s roboty spíše lidé, kteří straní svobodomyslnému přístupu k sexu? Jaký vztah k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

Česko jako velmoc MHD. Kde se ve světě svezete českými dopravními prostředky

28. dubna 2024

Premium České tramvaje lze spatřit třeba v Turecku, Itálii, Číně nebo Finsku. Po celé Evropě, v Rusku, v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Československo v roce 1924: zlatá éra i zrod zla. V čem se podobá dnešku

27. dubna 2024

Premium Rok 1924. Svět už se vzpamatoval z šílené války a nastávala zlatá léta umění, zábavy a zdánlivé...

Dávali jí dva roky života. Místo toho stará paní přejela Ameriku na koni

2. května 2024

Premium Byla to asi nejvelkolepější koňská jízda Amerikou. Paní Annie přitom po třiašedesát let svého...

Uspěl navzdory Tourettově syndromu. Když s tiky bojujete, jsou pak horší, líčí

1. května 2024

Premium Narodil se s Tourettovým syndromem, nepříjemnou neurologickou poruchou. „Děláte zakázané věci, aniž...

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

Škrtiči a no-go zóny v Londýně. Fake news pomohly v 19. století represi

1. května 2024

Premium Reformy trestního zákoníku mohly v devatenáctém století učinit Spojené království liberálnějším....

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...