- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Josef Formánek má výjimečně pestrý život: doma zakládal časopisy, v Indonésii žil mezi domorodci, z protialkoholní léčebny vyšel jako „samuraj“. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Hodně jste cestoval, proč?
Jako kluk jsem četl hlavně cestopisy, ve kterých realita připomínala bohatě prostřený stůl. Kolika jazyky jen lidé na světě mluví, jak různé životy žijí… V 11 letech jsem maminku donutil podepsat slib, že se mnou pojede do Afriky.
Později jste svět projel křížem krážem. Co vám to dalo?
Když jste v cizině delší dobu, začnete si připadat jako na Marsu. Nepatříte tam a nevíte, jak na co v cizí kultuře reagovat. Díky odstupu se z vás stane nezúčastněný pozorovatel. Sledoval jsem úsilí lidí, kteří chtějí vydělat peníze, zapůsobit nebo si třeba koupit auto… Logicky jsem proto došel k závěru, že stejně se pinožíme i my doma. Díky cestování jsem začal přemýšlet jinak. Uvědomil jsem si, že jsme tu jen na chvíli a že nic vlastně není skutečné. Ženeme se možná za mylnými cíli. Jediné, co je pravdivé, je naše narození a naše smrt. Vše ostatní je pro nás obalené a zahalené mámivou hrou mysli, kdy člověk hraje sám se sebou, s ostatními i s vlastním svědomím, pravdou, vůlí, úhlem pohledu a též s každým momentem rozhodnutí o čemkoliv.
Nic mě nezměnilo víc než ta noc, když na mne Pán Bůh promluvil ústy bezdomovce.
Připojte se ještě dnes a získejte: