„Věřím, že to tentokrát vyjde. Ne nadarmo se ta pohádka jmenuje Tři oříšky pro Popelku,“ směje se jednapadesátiletý politik. „Doufám, že letos dostaneme tolik hlasů, že už nás ostatní nebudou moci obejít,“ dodává.
Opravdu věříte, že do třetice to klapne a budete sestavovat koalici?
Má to teď takové návaznosti. Tři oříšky pro Popelku nebo troje volby pro Popelku. (smích) Věříme, že vyhrajeme i do třetice a snad to tentokrát konečně dopadne lépe i při sestavování koalic. Už dvakrát jsme volby vyhráli a já dvakrát dostal nejvíc preferenčních hlasů. To nám jde.
To vám sice jde, ale co po volbách? Ani jedno vítězství se nepřetavilo v účast ve vládnoucí koalici (ANO do vládnoucí koalice v Jihlavě vstoupilo jen na dva roky v roce 2016, když se původní koalice bez účasti ANO rozpadla, pozn. red.) a obsazení postu primátora.
Před osmi lety jsme jako nováčci vystupovali s notnou dávkou naivity. Věřili jsme tehdejším partnerům, podali jsme si ruku a přišel bájný telefonát: „Tak jsme vás podrazili, nevadí vám to?“. Na dva roky jsme se ocitli v opozici, než se ledy hnuly a původní koalice se rozpadla.
Radek Popelka
|
A před čtyřmi roky?
To bylo podobné. Byli jsme v obrysech domluveni na spolupráci s ODS, ale ta pak přišla s teorií, že mají z volebních komisí zjištěno, že jejich voliči křížkovali ODS a Fórum Jihlava a že to tedy spolu musí aspoň na pár měsíců zkusit.
Nemáte obavy, že by to letos dopadlo podobně?
Vysoká politika hraje ve formátu krajského města už poměrně velkou roli. Věřím tomu, že kdybychom byli v Jihlavě s malým ziskem někde na chvostu, jsme v koalici snáz, než jako strana, která získá nejvíc mandátů a bude drtivou silou…
Počkejte, takže chcete tentokrát prohrát?
To určitě ne. (smích) Chceme volby vyhrát, získat maximum mandátů a stát se tím hlavním při sestavování koalice. Doufáme, že letos dopadneme tak, že už nepůjdeme obejít.
Co v Jihlavě u voličů rozhoduje? Lokální témata a řešení, nebo už vysoká politika?
Je to mix obojího. V Jihlavě jako v krajském městě už pociťujeme výraznější vliv celostátní politiky. Testoval se tu pilotní projekt koalice Spolu. Blízkost Telče (bydliště vlivného předsedy Senátu za ODS Miloše Vystrčila, pozn. red.) je tady výrazně patrná. Ta zde určuje směr a zakazuje spolupráci. Celostátní politika v Jihlavě udělá 60 procent výsledku voleb.
Zůstaňme ale u lokálních témat. Co považujete v současné době pro Jihlavu za stěžejní?
Peníze. Inflace a energetická krize jsou obrovský zásek do rozpočtu města. Nedostatek peněz je cítit, kam se podíváte. Jihlava je podfinancovaná. Píše se, že má 50 tisíc obyvatel. Je ale otázka, kolik lidí tu žije ve skutečnosti a kolika město poskytuje služby. Je to krajské město, centrum pěti okresů, tomu musí odpovídat rozpočet, ale i nabídka poskytovaných služeb.
Co byste s tím chtěl dělat?
Zhruba 96 procent rozpočtu jsou mandatorní výdaje. Jihlava vlastně hospodaří s tím malým zbytkem. A to je o rozpočtovém určení daní. Je potřeba vytvořit tlak na celostátní orgány, aby se rozdělování daní upravilo tak, aby krajská města naší velikosti měla patřičný obnos peněz. Když třeba taková Praha má přebytkový rozpočet, neví, co s penězi, a ostatní města strádají, je něco špatně. Není to o větším objemu peněz, ale o spravedlivějším rozdělení.
Kolik peněz byste si pro Jihlavu představoval?
Máme k dispozici zhruba miliardu. Potřebovali bychom o polovinu víc. Optimální rozpočet na město velikosti Jihlavy, aby dokázala spravovat a rozvíjet majetek, je kolem jedné a půl miliardy.
Následující roky budou na peníze ještě náročnější. Jak byste se s tím jako primátor Jihlavy vypořádal?
V příštím roce to bude především o škrtech, situace bude jinak neudržitelná. Nevěřím tomu, že by tato vláda byla schopná a ochotná s tím něco dělat. Dojde k propadu a projeví se to ve všech oblastech života. Bude potřeba upravit dotace pro kulturu, sport a sociální oblast, bude se muset omezit oprava a údržba majetku i investice. Většina peněz, které vydáme navíc, půjdou do energií.
A za této situace Jihlava řeší zimní stadion za dvě miliardy…
Ten projekt je špatně postavený od začátku. Lokace, nabubřelá architektura, hala má mít mnoho účelů, čímž je předražená. Současná koalice udělala vše pro to, aby nebyla cesta zpět. Dnes stojíme před zavřeným stadionem a lední sporty nemají kde být. Každý z partnerů – stát, kraj i město – by mělo dát svou třetinu, aby se co nejrychleji začalo stavět. To je jediná cesta, jak zachráníme Duklu i další lední sporty.
Myslíte, že je reálné přesvědčit kraj i stát, aby své podíly navýšily?
Kraj je asi jednodušší na jednání, ten k projektu přistoupil jako ke krajské záležitosti a navýšení by nebylo vysoké. Otázkou je, co stát a Národní sportovní agentura. Program, z něhož bychom měli čerpat, byl vytvořen na podporu deseti projektů, každý měl dostat 300 milionů. Před podporou jsou dva a zbytek peněz zůstává nevyčerpán. Opět to není o navýšení státního rozpočtu, ale o přerozdělení zbylých peněz mezi oba projekty.
Už podle vás není možné jen opravit stávající stadion?
Museli bychom sehnat statika, který vypracuje oponentní posudek na střechu a ten vyjde tak, že střechu bude možné ještě pět let provozovat. Budou se muset investovat miliony do oprav a údržby haly, která je půl roku zavřená a chátrá. Muselo by se sáhnout do chlazení, je v havarijním stavu, a hala by se třeba pět deset let držela při životě. I tak ale nezmizí nutnost postavit novou halu, jen se problém odsune.
A co oprava důkladnější? To by mohlo dát hale více let…
To už musíme vysoutěžit projektanta, dát mu čas na vymyšlení konstrukce, musíme sehnat dodavatele a ten to musí zrealizovat. Jen na přípravu se bavíme o dvou letech. A to jsou dva roky, po které budou uživatelé stadionu v exilu. A stejně nemáme vyřešenou dlouhodobější budoucnost. Proti tomu stojí 130 milionů, které už byly do studií a projektů nového stadionu investovány. Zda to jsou peníze rozumně investované, pochybuji. Ale jsou pryč.
Vidíte v Jihlavě ještě další podobné časované bomby?
Vodárenství. Máme převedené vodovody a kanalizace, ale jsou v tak katastrofálním stavu, že každý týden dochází k havárii. Město zjišťuje, jaký dostalo danajský dar. Dohoda, kterou připravila paní primátorka, je tak špatná, že drobné, které dostáváme, vracíme původnímu vlastníkovi formou vodného. Jihlava pro něj dál zůstala zlatým vejcem.
Nějaká revize smluv by nebyla možná?
Protistrana měla velice šikovné právníky, jsou tam formulace, které neumožňují záležitost znovu otevřít. Přišli jsme o 200 milionů a úpravnu vody Hosov. Ať si to každý srovná s vlastním svědomím. Kdo pro toto zvedl ruku, měl by Jihlavě doživotně platit.
Jste výrazný kritik současného vedení města. Našel byste přece jen něco, co se mu povedlo a co by se dalo ocenit?
Povedlo se zkolaudovat a přestřihnout pásku na projektech, které jsme ještě my začínali. Včetně ulice Jiřího z Poděbrad. Výměna povrchu trvající čtyři roky je výsměch. Těžko se mi na současné koalici hledá něco pozitivního. Já tomu říkám management divadelní šatny…
Jak prosím? To zkuste trochu vysvětlit…
Povedlo se zapracovat na PR města, výrazně posílil tiskový odbor, začalo se s videopřenosy a otevřenými kavárnami. Komunikace šla výrazně nahoru. Ale koalice se hádá, není to tým, který by budoval Jihlavu. Je to několik individualit, které si hrají na svém písečku a hádají se, jak ten píseček bude velký. A navenek se pouští krásné fotky. To je ta divadelní šatna. Uděláme vše pro úspěch představení, byť se nesnášíme, ale tu hodinu, co nás sledují diváci, budeme hrát kamarády.
Když takto mluvíte o vedení města, dovede si představit, že s někým z nich budete jednat o koalici?
Jednoznačně s každým. Je však otázkou, s kým budeme sedět u stolu. Člověk, který během jednoho volebního období dvakrát vyměnil manželku a jednou politickou stranu, asi nebude ideální partner. Ale uskupení, které reprezentuje, může mít rozumné nápady a pak je potřeba se bavit s celkem, nikoliv jednotlivcem. Následující čtyři roky budou obrovsky těžké, budou o krizovém managementu a ten tým, který povede Jihlavu, musí táhnout za jeden provaz.
