O návrhu vnitra informovala ve čtvrtek Česká televize. Nejvyšší správní soud (NSS) sice u Janečka některé podpisy po stížnosti uznal, i přesto se ale podnikatel nedostal přes zákonnou hranici 50 000 podpisů. Podle Janečka je zákon o volbě prezidenta republiky protiústavní a porušuje základní práva všech občanů ČR. „Navrhuji proto, aby byl zákon zrušen,“ uvedl minulý týden Janeček.
V případě další neúspěšné kandidátky Denisy Rohanové, která se na ÚS také obrátila, zatím soud vnitro k reakci nevyzval. Ministerstvo ji do voleb pustilo, NSS ale její registraci zrušil.
Janeček špatně napsal do archu číslo občanky, z vyřazení viní úředníky |
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021 před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou tímto způsobem svůj politický vliv prodlužovat za konec mandátu.
Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč ve čtvrtek řekl, že vnitro je připraveno i na situaci, kdy by soud uchazeče do volby připustil.
„Nelze předjímat, jakým způsobem ÚS rozhodne,“ dodal ale náměstek. První kolo prezidentských voleb se bude konat 13. a 14. ledna příštího roku.
Ústavní soud rozhodne včas, slíbil Rychetský
Ústavní soud (ÚS) udělá vše pro to, aby o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodl včas, tedy ještě před lednovými volbami, i když není vázán žádnými lhůtami. V rozhovoru to 14. prosince uvedl předseda ÚS Pavel Rychetský.
„Učiníme vše pro to, aby se mohlo konat jak první, tak posléze druhé kolo prezidentské volby v řádném termínu,“ řekl Rychetský.
NSS v minulých týdnech naopak uznal kandidaturu podnikatele Karla Diviše, kterého dříve vyřadilo ministerstvo vnitra kvůli nedostatku podpisů. NSS zároveň kritizoval současný systém sběru a ověřování podpisů pro občanské kandidáty, pokládá jej za neudržitelný a volá po změně, například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů nebo využití moderních prostředků e-governmentu a elektronické komunikace pro evidenci a ověřování petentů.
Rohanová vyloučená z prezidentských voleb se obrátila na Ústavní soud |
Podle Rychetského ale hlavní problém spočívá už v samotném faktu, že byla v Česku zavedena přímá volba prezidenta namísto původní volby oběma komorami Parlamentu. Potřeba najít shodu na parlamentním kandidátovi vedla podle něj k dialogu a konsenzu. „Zavedení přímé dvoukolové volby rozdělí společnost nejen před tím, ale přetrvává i řadu let po zvolení hlavy státu. To je jeden z několika negativních dopadů této ústavní změny,“ uvedl Rychetský.
Zmínil také to, že přímá volba zvýhodňuje kandidáty, kteří disponují penězi. Na kampaň mohou podle zákona vynaložit 40 milionů korun v prvním kole a případně dalších deset milionů ve druhém kole. „Kdo má navíc 50 milionů, aby mohl do takového klání jít? Už to celou řadu podle mého soudu velmi kvalitních potenciálních kandidátů vlastně předem vyřazuje z možnosti ucházet se o tuto funkci,“ řekl Rychetský.
Návrat k nepřímé volbě však pokládá za nerealistický a nepředpokládá, že by se o to nějaká politická síla vůbec pokusila. „Je evidentní, že nám už tento způsob volby hlavy státu zůstane,“ uzavřel Rychetský.
