„Bezdoplatková zóna má signalizovat okolí: ‚Prosím nestěhujte se sem, netrpte přehnanými představami.‘ Naší snahou je, aby se lidé dostali z ghett a hlavně z ubytoven, kde jsou nevyhovující hygienické podmínky. Je zřejmé, že tam nelze zajistit zdravý vývoj dětí,“ zdůvodnil ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).
Proti rozhodnutí radnice má ale výhrady bývalý opoziční zastupitel David Daduč (PRO! Ústí), který v minulých měsících vedení města zaslal řadu námitek a argumentů, proč zónu nezavádět. Magistrát ve svém rozhodnutí ale všechno zamítl.
David Daduč například namítá, že navržené opatření zneužívá možnost zakotvenou v zákoně o hmotné nouzi, tím, že za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů považuje celé město a ne jen jeho přesně vymezenou část.
„V dotčené oblasti nebudou nově příchozím, či novým žadatelům přiznány a vypláceny doplatky na bydlení. Nikoliv příspěvky na bydlení, které jsou dávkou státní sociální podpory,“ vysvětlila mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.
O doplatek na bydlení nepřijdou ani občané, kteří ho již pobírají. Bezdoplatková zóna se rovněž nedotkne objektů se zaregistrovanou pobytovou sociální službou, jako jsou například domovy pro seniory nebo azylové domy.
„Naší snahou je říci majitelům ubytoven: My vám nedáme žádnou šanci. Věřím tomu, že až tohle pocítí, budou mít snahu se ubytoven zbavit. Pak má město šanci ty ubytovny vykoupit a předělat na normální slušné bydlení. To je náš model a cíl. A musím říci, že nabídky se už začínají objevovat,“ vysvětlil primátor Nedvědický.
Magistrát Ústí na Labem se pomocí zavedení bezdoplatkových zón snaží zamezit obchodu s chudobou. Při něm na sociálně slabých lidech, kteří dostávají doplatky na bydlení, parazitují spekulanti.
Podle kritiků však omezení doplatků s řešením problémů nepomůže a nežádoucí sociální jevy může naopak prohloubit.
16. dubna 2018 |
