Darování krve | foto: MAFRA

Potřebujeme krev a buňky i od Romů. Mají vzácné znaky, apelují odborníci

  • 22
Minimální zásoby krve od dobrovolných dárců mají transfúzní centra v Ústeckém kraji. V letních měsících dárců ubývá, spotřeba přípravků, obsahujících červené krvinky, plazmu nebo krevní destičky přitom kvůli úrazům a nehodám naopak roste. Centra apelují i na Romy.

„Kromě nových dárců chci apelovat i na romskou populaci, aby chodila darovat krev a aby se zařadila do registru dárců krvetvorných buněk. V takzvaném HLA systému, což je systém antigenů, který se vyskytuje na buňkách našeho organizmu, je u Romů množství vzácných znaků, které mohou být velmi cenné i při transplantacích kostní dřeně,“ říká Ondřej Hejnar, vedoucí transfúzních center kadaňské nemocnice v Kadani a Žatci.

„V současné době chodí darovat krev spíš mladší Romové kolem třicítky, starších jenom pár. A to je málo,“ dodává s tím, že v případě potřeby je pak těžké sehnat například pro zraněného Roma zcela kompatibilní krev.

V registru tady mají přes 5,5 tisíce dárců, aktivních jich vloni bylo 1 845, z toho téměř 1 400 jich přišlo darovat krev více než jednou. „Vloni také přišlo 174 prvodárců,“ uvádí Ondřej Hejnar s tím, že v odběrový den přijde darovat krev průměrně 35 lidí.

„Zatím jsme nemuseli kvůli nedostatku krve omezovat naplánované operace, ale nejsme schopni v případě potřeby poskytnout krev žádné jiné nemocnici,“ dodává.

Nedostatek krve migrantů v Německu

Pokud jde o zmíněnou „romskou krev“, lékaři jen apelují na Romy, aby přišli darovat, jako to obvykle dělávají mimo letní období. Situace není rozhodně tak dramatická jako například v Německu, kde je silný nedostatek výrazně odlišnější krve, kterou mají migranti z Afriky a blízkého východu.

Ani skoro osm let běžící program výzkumu krve a apelů na migranty, aby se stali dárci, se zatím nesetkává s úspěchem. Přitom krev Evropanů může Afričanům po transfúzi výrazně poškodit imunitní systém.

S nedostatečnou krevní zásobou se potýká i transfúzní oddělení Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, které krví zásobuje většinu nemocnic, které pod ní spadají. „Potřebný stav zásob udržujeme s vypětím všech sil,“ popisuje aktuální situaci primář oddělení Jiří Masopust.

„Jeden případ za všechny, před pár dny bylo muži zraněnému při autohavárii během 24 hodin podáno 50 jednotek transfúzních přípravků. To zásoby značně ovlivní,“ dodává primář s tím, že aktuálně rapidně ubývají především zásoby krevních skupin 0-, A- a A+.

Podle dostupných údajů daruje krev v celém Ústeckém kraji kolem 14 tisíc lidí. „Dárcem se může stát zdravý člověk od 18 do 65 let. V poslední době úbytek, ať už z důvodu věku nebo kvůli nemocem, převyšuje příchod nových,“ poznamenává Masopust.

Krev dárců se bude vyšetřovat podrobněji, otevře se debata o zmírnění podmínek

„Náš registr čítá něco málo přes 2 procenta populace spádové oblasti, což je málo. Obvykle se doporučují 3 až 4 procenta,“ konstatuje s tím, že mladí sice chodí krev darovat, ale ne v takové míře jak by bylo potřeba.

Na ústeckém oddělení daruje krev každý měsíc kolem 1 500 dárců, což je málo. „Proto vítáme aktivitu některých středních škol, kdy k prvnímu odběru přišlo 20 studentů lovosického gymnázia,“ kvituje Jiří Masopust.

Důvodem, proč se nedaří mladé k dárcovství přesvědčit, může být i stále větší počet center na odběr plazmy za peníze. „Bohužel reklama nabízející přímý finanční bonus za darování plazmy není u nás regulována a míří tak významně do řad lidí, kteří pak scházejí v registrech dobrovolných dárců krve,“ dodal Masopust.

16. června 2023


Témata: Romové, plazma