Na ukrajinské bojiště se v letošním roce dostane těžká technika, která se již v boji osvědčila, jako jsou americké tanky Abrams a bojová vozidla pěchoty Bradley, německé Leopardy 2, ale také stroje, které teprve skutečný bojový křest čeká, především francouzské lehké kolové obrněnce AMX-10 RC anebo tanky čtvrté generace Leclerc (jejichž vyslání na Ukrajinu se stále zvažuje).
Jak mi dosvědčili ukrajinští tankisté u Bachmutu, tanky západní výroby mohou situaci na bojišti výrazně změnit: „Jestli dostaneme aspoň desítky západních tanků, jako jsou Leopardy, Abramsy nebo Challengery, tak to bude pro naši bojeschopnost obrovská posila. Přece to jsou tanky, které mají ničení ruských obrněnců v rodném listě. To bylo dlouhá desetiletí hlavním posláním těchto tanků NATO. Jejich smrtící děla i těžké pancíře předčí ruské tanky.“
Tank T-64 ukrajinské armády
Podíváme-li se na konstrukci tanků západní výroby, tak tomu tak skutečně je. Zatímco design ruských tanků zůstává od 50. let 20. století stále podobný a tanky typu T-64, T-80 a T-90 mají stále stejný konstrukční základ, projektanti zemí NATO byli postaveni před úkol navrhnout tank, který by svým pancéřováním odolal zásahu sovětských děl a zároveň by byla jeho výzbroj natolik silná, aby probila pancíř nepřítele.
Prvním západním tankem, který byl takto navržen, byl Leopard 2. Tank, který měl umožnit tankovým jednotkám NATO v menším počtu zastavit, nebo alespoň zpomalit mohutnou pancéřovou pěst vojsk Varšavské smlouvy. Zpráva NATO z roku 1984 uvádí, že NATO disponovalo 17 730 tanky, zatímco armády Varšavské smlouvy neuvěřitelnými 46 230 tanky. Pro západní státy se proto stalo vyzbrojení tankových vojsk stroji, které budou sovětského protivníka převyšovat, otázkou přežití.
Porovnání síly NATO a Varšavské smlouvy v roce 1984
Pokud se podíváme na to, co má k dispozici současná ruská armáda, pak oficiální čísla uvádějí, že Rusko na začátku invaze v únoru 2022 disponovalo 3 330 tanky v aktivní službě – z toho 2 840 v pozemním vojsku, 330 u námořní pěchoty a 160 u letectva. Podle prohlášení ukrajinského ministerstva obrany doposud Rusko přišlo v bojích o více než 3 000 tanků, což by odpovídalo téměř celé tankové síle ruské armády před invazí na Ukrajinu.
Nizozemská organizace výzkumu války Oryx potvrdila na základě analýzy dostupných informací ztráty ruských tanků poloviční, ale i tak jsou tato čísla představují pro Moskvu obrovský problém. Vzhledem k sovětské konstrukční škole, která na rozdíl od západních tanků využívá k nabíjení systém tzv. karusel, neznamenají tato čísla ve většině případů jen ztrátu tanků samotných, ale zničení také jejich posádek.
Rusko udává, že má k dispozici přes 10 000 tanků uložených ve skladech. Vzhledem ke způsobu skladování však může být využita jen část z těchto zásob.
Rusko již několik měsíců mobilizuje a vytahuje ze skladů záložní tanky. Údajně jich má k dispozici více než 10 tisíc. Mělo by se jednat především o stroje typu T-72 a T-80. Stav těchto strojů je neznámý, ale s největší pravděpodobností si vyžádají rozsáhlejší opravy před odesláním na frontu, jejich nasazení se dá proto očekávat spíše pozvolné s ohledem na kapacity ruského zbrojního průmyslu. Ale i tato čísla znamenají, že bude Ukrajina v letošním roce čelit minimálně několika ruským pokusům využít převahy a obránce převálcovat.
Report:
A massive railway echelon with new T-90M Proryv and T-72B3 battle tanks of the 2022 model was spotted on the territory of the Republic of Belarus.
#Belarus https://t.co/tZn9wKVxwJ
Samostatnou kapitolou je možnost nasazení nejnovějších ruských tanků Armata. Tyto stroje, které mají být svou výzbrojí, pancéřováním, novým systémem nabíjení a skladování munice ruským protipólem západních hlavních bojových tanků, se nechvalně proslavily poruchou motoru na vojenské přehlídce v Moskvě roku 2015. Problémy s motory však nadále přetrvávají.
Tanky Armata připravené k transportu na železničních vagónech.
A právě motor a složitost oprav může hrát zásadní roli v nasazení západních tanků na Ukrajině. Zatímco většina tanků a transportérů používá dieselové motory, americký Abrams používá ke svému pohonu plynovou turbínu. Toto řešení může být noční můrou ukrajinských techniků, kteří jsou zvyklí opravovat tanky v provizorních podmínkách pár kilometrů od fronty.
Instalace plynové turbíny do tanku Abrams během mise v Iráku.
Většina odborníků se shoduje, že nejvhodnějším tankem pro ukrajinské bojiště jsou tanky německé výroby Leopard 2. A to především díky možnostem oprav, údržby a celkově schopnostem zásobovat ukrajinskou armádu těmito tanky, které může nabídnout řada evropských států. Nejdůležitější roli bude v tomto ohledu hrát Polsko, které hraje od prvních dnů invaze roli logistického uzlu pro dodávky zbraní na Ukrajinu a samo má Leopardy 2 ve výzbroji.
Dlouhé rozhodování německého kancléře Olafa Scholze mohlo mít ve výsledku pozitivní vliv na rozhodnutí dalších států poskytnout těžkou techniku na Ukrajinu. Především oznámení francouzského prezidenta Emanuela Macrona o možných dodávkách tanků Leclerc lze považovat za překvapivé, protože na rozdíl od Německa nebo Velké Británie Paříž doposud s dodávkami těžké techniky vyjma dělostřeleckých systémů Caesar váhala.
Ale právě logistika by mohla být důvodem, proč Francie stále ještě oficiálně neoznámila dodávky tanků Leclerc 4. generace na Ukrajinu. Pokud by si to nakonec Emanuel Macron rozmyslel, byla by to pro Francii nejenom ostuda, ale také by to mohlo ohrozit budoucnost tohoto tanku v dalších armádách. O tanku Leclerc vede jednání Francie s Chorvatskem nebo Indií.
Z dodávek tanků na Ukrajinu se tak najednou stala prestižní záležitost. Pokud si uvědomíme, že na východní frontě se s nepřítelem utkají obrněné transportéry a tanky 2., 3. a možná i 4. generace, bude to mohutná přehlídka západní techniky, ve které snad chybějí jen korejské, japonské a izraelské stroje.
Prolomení tankového tabu je pro Ukrajinu nesmírně důležité, protože se dá očekávat, že nepůjde o jednorázovou záležitost, ale o dlouhodobé dodávky, které by měly minimálně držet tempo s dodávkami ruské těžké techniky na frontu. Prozatím se mohlo zdát, že stačí ukrajinskou armádu zásobovat skladovými zásobami tanků sovětské výroby a dále zvyšovat jejich bojeschopnost modernizací například typu T-72, ale dodávky nemohou pokračovat donekonečna, jejich počet je omezen, a západní státy by byly pravděpodobně již v průběhu tohoto roku postaveny před otázku, jaké tanky Ukrajině dále poskytovat. Úvahy o dodávkách tanků Leopard 1 a Challenger 1 lze v tomto kontextu považovat za rozumné. Oba tanky mají v nejnovějších verzích vysokou bojovou hodnotu a jejich dodávky na Ukrajinu by mohly v budoucnu pomoct zaplnit mezeru po tancích sovětské konstrukce.
Otázkou také je, jak dlouho bude probíhat výcvik tankistů na nové tanky, které mohou být od těch sovětské konstrukce značně odlišné. Současný výcvik trvá okolo dvou měsíců, ale to se jedná o stroje typu T-72. „Obyčejné základy, například jak řídit tank, jak jím otáčet, zakopat ho, zamaskovat ho – to se může člověk naučit velmi rychle, řekněme za několik dnů. V ideálním případě – v době míru – je doba výcviku posádky tanku značně delší. Obyčejně tak rok či dva. Samozřejmě, že v době válečného konfliktu, v jakém jsme teď, nemáme tolik času. Teď výcvik probíhá – velmi intenzivně – zhruba jeden až dva měsíce,“ upřesnil mi velitel tanku T-72 na doněcké frontě.
Příští měsíce ukážou, který z tanků je skutečně vhodný na ukrajinské bojiště, protože vojáci nebudou svádět bitvu pouze s nepřítelem, ale také s počasím a logistikou.
Je tedy pravděpodobné, že americké Abramsy a francouzské Leclercy, pokud budou dodány jen v menším počtu, budou nasazeny jako odstrašující prostředky v okolí Kyjeva nebo Charkova, zatímco Leopardy nebo Challengery se mohou dočkat masivnějšího nasazení na frontě jako první.
Tanky Challenger mohou být spolu s Leopardy 2 rozhodující silou, která může pomoci ukrajinské armádě přejít opět do protiofenzívy
Výčet techniky, která se může poměrně brzy objevit na ukrajinském bojišti, je úctyhodný. Šest typů hlavních bojových tanků doplněných minimálně o pět typů bojových vozidel pěchoty a transportérů. Pro řadu tanků a dalších obrněnců bude válka na Ukrajině skutečně horkým bojovým křtem. Zatímco tanky nasazené v bojích na Blízkém východě trápily problémy pouštního prostředí, na Ukrajině je čeká zima, bahno a podmínky, za kterých nelze udržovat techniku v dokonalém stavu. Musíme si počkat, které typy vyjdou z této bitvy vítězně. Na úspěch některých bojem prověřených strojů bych si však neváhal vsadit již nyní.
Těžkou obrněnou techniku, která by mohla tvořit páteř ukrajinských tankových a mechanizovaných jednotek, si představíme na následujících stránkách:
LEOPARD 1
Leopard 1 sloužil desítky let v německé armádě. Na obrázku verze 1A5.
Hlavní bojový tank 2. generace německé výroby. První německý tank vyvinutý po druhé světové válce se dočkal velkého úspěchu a rozšíření v mnoha armádách po celém světě, například v australské, belgické, dánské, německé, řecké, italské, nizozemské, norské a turecké. Účastnil se mise KFOR v Kosovu. Na podvozku tanku Leopard 1 byl postaven úspěšný systém protivzdušné obrany Gepard, který již v počtu několika desítek kusů slouží v ukrajinské armádě. Uvažuje se o dodávce modernizované verze tanku Leopard 1 ze strany soukromých firem.
Období výroby: 1965–1984 Vyrobeno kusů: 6 565 Posádka: 4 Rozměry (d, š, v): 9,54 × 3,37 × 2,70 m Hmotnost: 42,2 t Hlavní zbraň: 1 × 105mm drážkovaný kanón Royal Ordnance L7A3 L/52, 55 střel Sekundární zbraně: 2 × 7,62 mm kulomet MG 3 nebo FN MAG (koaxiálně s kanonem a u velitele) Pancéřování: konvenční ocel Pohon: 10válcový motor MTU MB 838 CaM 500 o objemu 37,4 litru, možno používat různá paliva, výkon 819 hp (610 kW) při 2 200 ot/min Dojezd: 600 km |
LEOPARD 2
Leopard 2 je nejrozšířenějším tankem zemí NATO v Evropě, na obrázku verze 2A6.
Hlavní bojový tank 3. generace německé výroby. Nejvíce používaný typ tanku zemí NATO v Evropě. Účastnil se mise KFOR v Kosovu a v letech 2003 až 2013 byl nasazen v Afghánistánu, v rámci jednotek ISAF. Turecké Leopardy 2A4 se v prosinci 2016 zapojily do bojů proti silám Islámského státu na severu Sýrie v průběhu operace Štít Eufratu.
Vzhledem ke své konstrukci, motoru a možnosti logistiky evropských států NATO se očekává, že půjde o nejvhodnější typ tanku pro ukrajinské bojiště.
25. ledna 2023 německý kancléř Scholz oficiálně potvrdil plán na zaslání 14 německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu. Očekávají se dodávky Leopardů také z Polska, Norska, Dánska, Finska, Španělska, Portugalska, Kanady a dalších v celkovém počtu desítek kusů.
Období výroby: 1979–dosud Vyrobeno kusů: 3 480 Posádka: 4 Rozměry (d, š, v): 7,7 × 3,75 × 3 m Hmotnost: 62,3 t Hlavní zbraň: 1 × 120 mm hladce vrtaný kanón Rheinmetall L55, 42–50 střel Sekundární zbraně: 2 × kulomet MG3A1 ráže 7,62 mm Pohon: 12válcový vodou chlazený diesel MTU MB 873 Ka-501, 1 103 kW (1 500 PS) při 2 600 ot/min. Pancéřování: 2A6: Kompozit 3. generace; zahrnující ušlechtilou ocel, wolframovou a plastovou náplň s keramickými komponenty. Max. rychlost: 72,6 km/h Dojezd: 550 km |
CHALLENGER 1
Tank Challenger 1 v Perském zálivu
Hlavní bojový tank 2. generace britské výroby. Svými bojovými vlastnostmi a pancéřováním se blíží svému následovníku ze 3. generace.
Proslavily se především během operace Pouštní bouře a Pouštní štít, kde britské Challengery zničily zhruba 300 iráckých tanků, aniž by utrpěly jedinou ztrátu v boji. 26. února 1991 dosáhl Challenger potvrzeného bojového zásahu na nejdelší vzdálenost, když zničil irácký tank střelou sabot vypálenou na vzdálenost 4 100 m. Tanky byly nasazeny také v Bosně a Hercegovině a operaci NATO Joint Guardian. Britská vláda uvažuje o dodávce nespecifikovaného množství tanků Challenger 1 na Ukrajinu.
Období výroby: 1965–1984 Vyrobeno kusů: 420 Posádka: 4 Rozměry (d, š, v): 11,5 × 3,51 × 2,95 m Hmotnost: 62 t Hlavní zbraň: 120mm drážkovaný kanón Royal Ordnance L11A5, 64 střel Sekundární zbraně: kulomety L8A2 a L37A2 ráže 7,62 mm, 4 000 střel Pancéřování: keramické kompozitní Chobham Pohon: diesel Rolls-Royce CV12 o objemu 26 litrů, 1 200 hp (895 kW) Max. rychlost: 56 km/h Dojezd: 450 km |
CHALLENGER 2
Britský tank Challenger II na manévrech v německém Augustdorfu (5. října 2018)
Hlavní bojový tank 3. generace britské výroby, který tvoří páteř britských tankových jednotek. Byl nasazen na mírových misích Bosně a Hercegovině a Kosovu. 120 tanků Challenger 2 se účastnilo invaze do Iráku v roce 2003, kde úspěšně bojovaly s tanky sovětské výroby, aniž by v boji byl ztracen jediný stroj.
Britská vláda schválila odeslání 14 tanků Challenger 2 na Ukrajinu.
Období výroby: 1993–2002 Vyrobeno kusů: 446 Posádka: 4 Rozměry (d, š, v): 8,3 × 3,5 × 2,5 m Hmotnost: 62,5 t Hlavní zbraň: 120mm drážkovaný kanón L30, 52 střel Sekundární zbraně: kulomet L37A2 u velitele a koaxiální „chain gun“ L94A1 EX-34 ráže 7,62 mm Pancéřování: typ Chobham/Dorchester Level 2 (detaily utajovány) Pohon: diesel Perkins CV12-6A, vidlicový dvanáctiválec Max. rychlost: 59 km/h Dojezd na silnici: 450 km |
ABRAMS
Americký tank M1A1 Abrams nedaleko Frankfurtu nad Mohanem během vojenského cvičení Exercise Ready Crucible
Hlavní bojový tank 3. generace americké výroby. Jedná se o jeden z nejtěžších hlavních bojových tanků na světě. Poprvé byly nasazeny ve větší bojové akci při operaci Pouštní bouře v roce 1991, kde bylo nasazeno 1 848 tanků typu M1A1. Během této operace nebyl zničen jediný tank Abrams. V roce 2003 při operaci Irácká svoboda bylo nasazeno cca 500 tanků, které ale již utrpěly ztráty způsobené převážně vlastní palbou. Tanky Abrams byly také nasazeny na mírové misi v Bosně.
25. ledna 2023 schválil americký prezident Joe Biden vojenskou pomoc Ukrajině sestávající z 31 tanků Abrams varianty M1A2 v exportním provedení.
Období výroby: 1979–dosud Vyrobeno kusů: cca 10 400 Rozměry: Délka: 9 830 mm (s kanónem dopředu), 9 030 mm (s kanónem dozadu), 7 925 mm (délka korby) Šířka: 3 658 mm (s kryty pásů), 3 480 mm (bez krytů pásů) Výška: 2 885 mm (max.), 2 475 mm (výška po věž), 1 727 mm (výška korby) Hmotnost: 54,6 t (verze M1), 57,1 t (verze M1A1), 63,1 t (verze M1A2) Hlavní zbraň: M68 (105 mm, drážkovaný vývrt, verze M1), Rheinmetall L44 (120 mm, hladký vývrt, verze M1A1 a M1A2) Sekundární zbraně: spřažený kulomet M240 (7,62 × 51 mm), nabíječův kulomet M240 (7,62 × 51 mm), velitelův kulomet M2HB (12,7 × 99 mm) Pancéřování: kompozitní, na kritických místech zesílené ochuzeným uranem Pohon: plynová turbína Avco Lycoming AGT1500C o výkonu 1 120 kW (1 500 hp) Max. rychlost: 58,4 km/h Dojezd: 465 km |
LECLERC
Tank Leclerc
Hlavní bojový tank 4. generace francouzské výroby. Jedná se o nejmodernější z tanků zvažovaných pro posílení ukrajinské armády. Tank se vyznačuje vysokou mírou automatizace a hi-tech řešením, díky kterým dosahuje mimořádné přesnosti střelby (dle výrobce až 95%). Tank Leclerc se doposud neúčastnil přímých bojů. Účastnil se mise KFOR v Kosova a slouží v Libanonu v rámci mise UNIFIL. Spojené arabské emiráty nasadily tyto tanky v Jemenu. Francouzský prezident Emanuel Macron prohlásil začátkem ledna, že Francie zvažuje zaslání tanků Leclerc na Ukrajinu. Bližší podrobnosti ohledně počtu tanků nebo termínů případného dodání doposud nebyly zveřejněny.
Období výroby: 1990–2008 Vyrobeno kusů: 862 Posádka: 3 Rozměry: 9,87 × 3,71 × 2,35 m Hmotnost: 54,5 t Hlavní zbraň: 1 × kanón GIAT CN120-26/52 ráže 120 mm Sekundární zbraně: 1 × spřažený kulomet ráže 12,7 mm, 1 × kulomet ráže 7,62 mm Pancéřování: modulární kompozitní pancíř verze SXXI obsahuje titan a poloreaktivní vrstvy. Pohon: diesel Wärtsilä, 1 500 hp (1,100 kW) Max. rychlost: 71 km/h Dojezd: 550 km |
AMX-10 RC
Francouzský obrněnec AMX-10-RC je často označován jako lehký tank nebo stíhač tanků a je vhodný pro průzkumnou činnost.
Obrněné vozidlo, někdy označované jako lehký tank nebo stíhač tanků kvůli svému výkonnému kanónu ráže 105 mm. Jedná se v porovnání s hlavními bojovými tanky o lehký a rychlý prostředek pro průzkumnou činnost nebo palebnou podporu. Neznámý počet AMX-10 RC by měl být dodán na Ukrajinu v nejbližších dvou měsících.
Období výroby: 1976–1994 Vyrobeno kusů: 457 Posádka: 4 Rozměry (d, š, v): 6,24 (bez kanónu) × 2,78 × 2,56 m Hmotnost: 17 t Hlavní zbraň: 1 × 105mm poloautomatický kanón Sekundární zbraně: 1 × 7,62mm kulomet Pancéřování: hliníkový pancíř, v čele zodolněný proti 23mm průrazné munici Pohon: diesel Hispano-Suiza HS-115 nebo Baudouin Diesel 6F11 SRX, 186 kW (250 k), resp. 206 kW (280 k) Max. rychlost 85 km/h |
M113
Obrněné transportéry M113 již slouží ve větších počtech v ukrajinské armádě v mnoha variantách.
Pásový obrněný transportér americké výroby patří mezi nejrozšířenější na světě. Na Ukrajinu je dodáván v mnoha variantách z USA, Dánska, Nizozemí, Španělska, Portugalska, Litvy nebo Austrálie. Počet transportérů dodaných na Ukrajinu převyšuje 300 kusů.
Výroba: 1960–2007 Vyrobeno kusů: přes 80 000 (všech variant) Posádka: 2 + 11 (výsadek) Rozměry: (d, š, v): 4,86 × 2,68 × 2,5 m Hmotnost: 12,3 t Hlavní zbraň: kulomet M2 Browning Pancéřování: hliník, 12–38 mm Pohon: 6 válcový Detroit Diesel 6V53T, 205 kW Max. rychlost: 67,6 km/h (na silnici), 5,8 km/h (ve vodě) Dojezd: 480 km |
MARDER
Německá bojová vozidla pěchoty Marder si prošla boji v Afganistánu.
Bojové vozidlo pěchoty německé výroby. Účastnilo se mírové mise KFOR v Kosovu a dlouhodobě působilo v Afganistánu v rámci kontingentu v boji proti hnutí Taliban. Spolková vláda slíbila začátkem ledna 2023 zaslání 40 vozidel Marder na Ukrajinu v řádu několika týdnů.
Období výroby 1969–1975 Vyrobeno kusů 2 136 Posádka 3 + 7 (výsadek) Rozměry (d, š, v): 6,79 × 3,24 × 2,98 m Hmotnost: 28,5 t Hlavní zbraň: 20 mm automatický kanón Rheinmetall MK 20 Rh 202 a PTŘS MILAN Sekundární zbraně: kulomet MG3 7,62 mm Pancíř: Svařovaná ocel Pohon: vznětový motor MTU MB 833 Ea-500, 600 hp (441 kW) Max. rychlost: 75 km/h Dojezd: 520 km |
BRADLEY
Bojovým vozidlům pěchoty Bradley se podařilo během bojového nasazení v operaci Pouštní bouře zničit více nepřátelské techniky než americkým tankům.
Bojové vozidlo pěchoty americké výroby, které bylo určené pro podporu amerických tankových jednotek v případě bojů s vojsky Varšavské smlouvy, si prošlo bojovým křtem během operace Pouštní bouře. Právě v Iráku se projevily jeho mimořádné schopnosti pro boj s tanky sovětské výroby. Obrněncům Bradley se podařilo během operace zničit více nepřátelské techniky než americkým tankům – a to především díky opticky naváděné a po drátě řízené protitankové střele TOW. Americká vláda nedávno zveřejnila další balíček vojenské pomoci Ukrajině, který obsahuje 50 bojových vozidel Bradley.
Výroba: 1981–dosud Vyrobeno: více než 4 641 Posádka: 3 + 7 (výsadek) Rozměry (d, š, v): 6,45 × 3,6 × 2,97 m Hmotnost: 22,5 tun Hlavní zbraň: 1 × 25mm kanón M242 2x TOW, 5,56mm přenosné zbraně Sekundární zbraně: 1 × 7,62mm kulomet M240 Pancíř: vrstvené laminátové pancéřování o tloušťce 14,5 mm po celém obvodu Pohon: Cummins VTA-903T osmiválec diesel, 600 hp ( kW) Max. rychlost: 66 km/h |
CV90
Bojové vozidlo pěchoty CV90 patří mezi nejmodernější a nejpokročilejší systému svého druhu. Díky svým schopnostem se očekává úspěšné nasazení na Ukrajině. Typem CV90 bude vyzbrojena také česká armáda.
Bojové vozidlo pěchoty švédské výroby. Jedná se o jedno z nejmodernějších pásových bojových vozidel s mnoha možnostmi nástaveb a řešení zbraňových systémů. Česká armáda bude v rámci modernizace přezbrojena právě švédským CV90. Podle výrobce se jedná o vozidlo šité na míru bojům v těžkém terénu, jaké nyní probíhají na Donbase. Švédská vláda oznámila přípravu na odeslání vozidla CV90 na Ukrajinu v počtu 50 kusů.
Výroba: 1993–dosud Vyrobeno: kusů více než 1 200 Posádka: 3 + 8 (výsadek) Rozměry (d, š, v): 6,55 × 3,1 × 2,7 m Hmotnost: 23–35 tun Hlavní zbraň: 40mm kanón Bofors; 30mm kanón Bushmaster II; 35mm kanón Bushmaster III Sekundární zbraně: 1 × 7,62mm kulomet Ksp m/39 Pancéřování: základní pancíř poskytuje ochranu proti 14,5mm průrazným nábojům a přední pancíř poskytuje ochranu proti 30mm munici APFSDS Pohon: dieselový osmiválec Scania DSI 14 nebo DSI 16 410–595 kW Max. rychlost: 70 km/h Dojezd: 320 km |
Pozn. redakce: Tento součet nezahrnuje široké spektrum kolových obrněných vozidel, transportérů nebo vozidel typ MRAP, MRAV lehčí konstrukce.
