Jestliže obecně bylo možné připustit minimálně část vozidel na pásové platformě, je stále zřejmější, že volba padne čistě na platformu kolovou s uspořádáním podvozku 8x8. Brigáda rychlého nasazení pásová vozidla zařazovat nebude a 7. mechanizovaná brigáda naopak kolovou techniku využít může. Takový přístup zužuje možná řešení s ohledem na nabídku, která na trhu existuje, prakticky na tři systémy.
Pomineme-li různá řešení pro pásová vozidla, která do své výzbroje zařadí například sousední slovenská armáda v rámci své zakázky na pásová BVP, pak zmíněná tři možná řešení se vzájemně liší podvozkovou platformou a instalovanou věží. Možností není mnoho. Pokud jde o věže, nabízejí se prakticky jen dvouhlavňová věž AMOS a jednohlavňová věž NEMO od finské společnosti Patria, nebo jednohlavňová věž, kterou je osazeno polské vozidlo Rak (M120K; Moździerz 120 Kolowy). A pokud jde o podvozkovou platformu, „tradičně“ se o zakázku utkají Pandury II a finské vozidlo AMV. Podívejme se tedy na výhody a nevýhody jednotlivých možností.
Dvouhlavňová věž AMOS je příliš těžká
Dvouhlavňová věž AMOS nabízí zajímavé parametry (systém je schopen udržet rychlost palby 12 ran za minutu a pomocí počítačem řízené funkce MRSI – Multiple Round Simultaneous Impact je možné nastavit dávku až 10 nábojů, které zasáhnou cíl současně s velkou účinností), ale je také velmi těžká (4 445 kg). Ačkoli existuje její aplikace na podvozek vozidla AMV (a dokonce na starší šestikolový obrněný transportér Pasi), lze předpokládat, že touto cestou se AČR nebude chtít kvůli možným problémům se stabilitou vozidla v těžkém terénu/při střelbě vydat. Těžká věž je vhodnější spíše pro pásovou platformu, případně ji lze umístit na kontejner pro statické nasazení.
Věžový komplet AMOS s dvouhlavňovým minometem na podvozku vozidla AMV | Patria
Při požadavku schopnosti vést přímou střelbu tak zbývají prakticky dvě varianty jednohlavňových minometných věží. Méně pravděpodobné, ale nikoli nezajímavé je polské řešení v podobě věže minometu Rak, jehož vývoj byl zahájen v roce 2006 a poprvé byl představen veřejnosti na veletrhu MSPO v Kielcích v roce 2014. Polská armáda pro něj využívá podvozek vozidla KTO Rosomak, což je licenčně vyráběná polská varianta Patria AMV.
Dny NATO v Ostravě - Obrněné vozidlo Rosomák polské armády.
Polský minomet Rak jako možné řešení
Nabíjení minometu Rak od společnosti HSW je automatické, náměr činí -5° až +80°, odměr pak plných 360°. Dostřel činí 500 – 8 000 m, nebo až 12 km s pokročilou municí, rychlostí 6–8 ran za minutu. Věž je ovládána elektricky se záložním systémem ručního ovládání. Osádku vozidla tvoří tři muži a minomet v provedení M120K veze 46 kusů munice. Vozidlo může být připraveno k palbě do 30 sekund, a po jejím skončení opustit pozici do 15 sekund.
Samohybné minomety SMK Rak během zkoušek v roce 2019
Palba je řízena balistickým počítačem se systémem řízení palby TOPAZ, vozidlo je vybaveno inerciálním navigačním systémem TALIN 5000, komunikačním systémem FONET, systémem řízení boje se schopností znázornit taktickou situaci na digitální mapě a možností automatické spolupráce s externími systémy velení a řízení palby.
Jednohlavňová finská věž NEMO je pravděpodobnější
Jestliže polský systém je zaveden dosud jen v polské armádě, finským minometem Patria NEMO (NEwMOrtar) disponují již také Saúdská Arábie, Slovinsko a Spojené arabské emiráty. Systém byl vyvinut v letech 2005–2007 jako lehčí varianta systému AMOS. Nabízí náměr -3° až 85°, odměr 360°, podobně jako polský minomet má 3 m dlouhou hlaveň a automatické nabíjení, dostřel má pak vyšší než 10 km. Rychlost palby je uváděna 6–10 ran za minutu (tři první střely může vyslat do 15 sekund; příprava k palbě trvá méně než půl minuty, a opustit pozici může vozidlo okamžitě). Rychlostí palby se blíží ručně nabíjením minometům umístěným na vozidlech, jako je M1129 Mortar Carrier, tedy tzv. „v krovkách“.
Minomet Patria Nemo
Se systémem AMOS sdílí schopnost vést palbu s vícenásobným dopadem (MRSI) se současným dopadem až 6 granátů. Zásadní výhodou systému NEMO je jeho relativně nízká hmotnost 1900 kg, která umožňuje jeho snadnou integraci i na lehčí typy podvozků.
AMV nebo Pandur?
Tím se dostáváme k otázce podvozkové platformy vhodné pro Armádu České republiky. Lze přepokládat, že při volbě systému NEMO bude finský výrobce prosazovat své řešení v podobě vozidla AMV. Výhodou takové možnosti je, že nebude potřeba vynakládat další prostředky na vývoj – aplikace věže systému NEMO pro vozidlo AMV již existuje. Bude to nepochybně důležitým argumentem, který bude společnost Patria zdůrazňovat. AČR bude ovšem muset vzít v potaz otázku provozních nákladů a nákladů životního cyklu, a v případě zavedení AMV rozšíření již beztak bohaté palety kolových obrněných vozidel ve výzbroji. V tomto ohledu pak může být určitou „polehčující okolností“ fakt, že vozidla tohoto typu ve velkém počtu nedávno pořídila slovenská armáda a logistiku údržby by bylo možné se Slovenskem v nějaké vhodné formě sdílet.
Pandur II vysadek
Přes tyto argumenty se ovšem jako logičtější jeví varianta umístit věž NEMO (případně Rak) na osvědčenou, zavedenou a v České republice vyráběnou platformu Pandur II 8x8 CZ od společnosti Tatra Defence Vehicle. Takové řešení sice přinese nezbytnost vyvinout aplikaci věže na český podvozek, což nákup minometného systému opticky prodraží, ale z dlouhodobého hlediska taková volba nabídne úsporu v podobě jednotné logistiky údržby, soběstačnosti a nezávislosti na zahraničním dodavateli. Rozšíření počtu těžkých kolových obrněných vozidel (kromě Pandurů II 8x8 tu jsou také do armády zaváděná vozidla Titus 6x6) o další typ, a to „jen“ kvůli výzbroji minometných čet, není pravděpodobné.
Den pozemního vojska Bahna 2021 s ukázkami historické techniky se konal 26. června 2021 v obci Strašice na Rokycansku. Na snímku je obrněný transportér Pandur II.
Armáda výhledově dostane sedm desítek nových Pandurů II 8x8 CZ ve variantě KBVP pro 44. lehký motorizovaný prapor, který se stane mechanizovaným. Stávající Pandury zbývajících dvou praporů projdou modernizací.
Použité zdroje: KVAČR 2030, Modernizační projekty AČR, Patria, HSW, TDV
