Speciální vozidla pro elitní jednotku AČR povezou i průzkumného robota

aktualizováno 
Armáda ČR zařadí do své výzbroje 80 nových protichemických lehkých obrněných vozidel. Prototyp S-LOV-CBRN již několik let slouží u 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany.

Prototyp protichemického lehkého obrněného vozidla S-LOV-CBRN | foto: VOP CZ

Ministerstvo obrany a Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) podepsaly na konci srpna 2018 smlouvu na dodávky celkem 80 lehkých obrněných vozidel (LOV) pro chemické specialisty Armády České republiky za více než 5,111 miliard Kč. Dle znaleckých posudků, které si nechalo udělat Ministerstvo obrany, je cena kontraktu obvyklá.

31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany

31. prchbo vznikl 1. prosince 2013 reorganizací 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany. Tato Jednotka je specializovaným svazkem AČR určeným k plnění úkolů chemického zabezpečení a nejsložitějších úkolů ochrany proti zbraním hromadného ničení i proti ostatním radioaktivním a toxickým látkám.

Podřízené jednotky:

  • 311. prapor radiační, chemické a biologické ochrany
  • 312. prapor radiační, chemické a biologické ochrany
  • 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení

Vozidla jsou určena pro chemické specialisty Armády České republiky a poslouží v boji proti chemickým, biologickým, radiologickým a nukleárním hrozbám (CBRN threats / Chemical, Biological, Radiological and Nuclear threats).

Armáda by měla všech 80 vozidel (souprav) ve dvou verzích obdržet v letech 2020 až 2022. Bez bližší specifikace rozdílů mezi těmito verzemi se dle tiskové zprávy MO jedná o 40 kusů typu S-LOV-CBRN I a 40 kusů S-LOV-CBRN II (dokument na army.cz Modernizační projekty AČR ze dne 19. 6. 2018 hovoří o párových vozidlech tvořených soupravou vozidla S-LOV-CBRN a vozidlem LOV-CBRN II). Otázkou je, zda budou všechna dodaná vozidla (resp. páry vozidel) zařazena u libereckého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany (31. prchbo), či se část z nich objeví i u dalších jednotek AČR.

S-LOV-CBRN

Nová vozidla budou vycházet z prototypu S-LOV-CBRN, který byl poprvé představen na výstavě IDET 2013 a od roku 2014 ho používá 311. prapor radiační, chemické a biologické ochrany ze sestavy 31. prchbo.

Práce na projektu průzkumného CBRN vozidla na platformě Iveco byly zahájeny v roce 2009. Význam a náročnost úkolu dokládá množství vynaložených prostředků z účtu ministerstva obrany ‒ na projekt bylo v letech 2009 až 2012 uvolněno téměř 100 milionů korun.

Celou soupravu S-LOV-CBRN (Souprava Lehkého Obrněného Vozidla CBRN) tvoří čtyři podsystémy ‒ vozidlo LOV-CBRN s logistickým přívěsem P-LOV-CBRN, palubní informační systém, průzkumný robot Orpheus-AC2 a externí stanice CBRN průzkumu.

Video: vozidlo LOV-CBRN (2014)

Vozidlo (samostatně nebo s přívěsem) je určeno k podpoře bojových operací (ve městě i v otevřené krajině), k řešení průmyslových havárií nebo k řešení následků úmyslného zničení civilní infrastruktury a úniku nebezpečných látek. Vozidlo lze využít jak k dálkovému průzkumu, tak dlouhodobě na statické pozici.

Platformou vozidla LOV-CBRN je prodloužená verze terénního automobilu Iveco LMV (LMV M 65E19). Za budkou pro dvoučlennou osádku soupravy, tvořenou řidičem a velitelem/operátorem systémů, je umístěna speciální chemická nástavba. Na nástavbě se nachází dálkově ovládaný bojový modul ZSRD 07 s kulometem ráže 7,92 mm, vrhačem dýmových granátů a senzory laserového a mikrovlnného ozáření.

Sestava S-LOV-CBRN dokáže provádět chemický a radiační průzkum během jízdy (po zastavení rovněž i biologický průzkum) a je schopná určit pravděpodobný zdroj kontaminace (terén, vzduch, zános). Po celou dobu se přitom dvojčlenná osádka nachází v bezpečí přetlakové kabiny vozidla. Přetlaková kabina zajišťuje ochranu před toxickými látkami nebo radioaktivním prachem ‒ tlak vzduchu je v ní větší než atmosférický tlak v okolí vozidla, a proto může docházet k úniku vzduchu a různých látek ven z kabiny, nikoli však k průniku dovnitř.

Fotogalerie

Přetlaková ochrana je plně automatizována. Při detekci nebezpečných látek kolem vozidla se automaticky zapne filtrační zařízení. Při zjištění případného průniku chemických látek do kabiny se filtrace automaticky vypne a řídicí jednotka otevře přívod vzduchu z tlakových lahví pro nouzovou dodávku vzduchu do ochranných masek osádky.

Centrální palubní informační systém (PIS) poskytuje osádce data o aktuální CBRN situaci kolem vozidla, informace o chemické, radiační, vizuální a akustické situaci v místě průzkumného robota (viz dále) a CBRN situaci na pozici externí průzkumné stanice. PIS rovněž umožňuje automatické nebo manuální sestavování CBRN zpráv a následné odeslání prostřednictvím rádiové stanice nebo kabelové sítě na vyšší místa velení. Osádka má přístup do informačního systému skrze dotykové obrazovky v kabině.

Externí průzkumnou stanici CBRN lze používat mimo vozidlo a stanice obsahuje kromě senzorů CBRN zamoření také komunikační systémy a meteorologickou stanici.

Robot Orpheus-AC2

Robot Orpheus-AC2 pro dálkový chemický, radiační a biologický průzkum vznikl v Laboratoři teleprezence a robotiky při Vysokém učení technickém v Brně. Velitelem vozidla dálkově ovládaný robot se vysazuje do akce pomocí sklopné rampy na zádi vozidla.

Video: Orpheus AC (2014)

Konstrukce čtyřkolového robota odolného vůči různým chemikáliím je z hliníkových slitin. Základní rozměry ve složeném stavu jsou 881 mm (délka) x 590 mm (šířka) x 426 mm (výška). Prázdná hmotnost činí 53 kg a užitečné zatížení 30 kg.

Orpheus-AC2 má elektrický pohon a dokáže uhánět maximální rychlostí 15 km/h. Provozní doba se pohybuje v rozmezí 1,5 až 5 hodin (dle způsobu jízdy, náročnosti terénu atd.; náročné na spotřebu je např. zatáčení řešené diferencí v rychlosti otáčení kol na jednom a druhém boku robota, přičemž kola samozřejmě prokluzují).

Zdolávání terénních nerovností umožňují kola o velkém průměru (426 mm, viz výška robota). Po nasazení v zamořeném prostředí stačí vyměnit pouze kola a další měkké části (anténa) a robot může znovu vyrazit do terénu.

Zdroj: army.cz, Vojenské rozhledy

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autoři:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Zbrojovka Rheinmetall testovala v Jihoafrické republice robotický raketomet

Mission Master – Protection

Kanadská divize společnosti Rheinmetall zveřejnila video z testů robotického vozidla Mission Master vyzbrojeného...

Havarovali v Čechách, těla se našla v Německu. Nehoda migů na Šumavě

MiG-15T. Pod kabinou je vidět součást vlečného zařízení.

Nehoda dvou vojenských MiGů-15 na šumavském hřebeni v roce 1963 stála dva piloty život. Byla důsledkem šlendriánu a...

O chodbě před kryptou Němci asi nevěděli. Historici našli i neznámý nápis

Geofyzik Jiří Šindelář (vpravo) a historik Zdeněk Špitálník v diskusním pořadu...

V pořadu Rozstřel komentovali odborníci nové poznatky, které se v rámci průzkumu chrámu svatých Cyrila a Metoděje v...

VIDEO: Tři recepty na jednoduché pudinkové dorty
VIDEO: Tři recepty na jednoduché pudinkové dorty

Pudink v hrníčku je klasika, zkuste z něj ale vykouzlit ještě větší dobroty. Co třeba tříbarevnou bábovku, koláčky v zapékací misce anebo dort, kterým okouzlíte na každé dětské oslavě.

Najdete na iDNES.cz