Jako dítě sem chtěl strašně slepovací letadlo. Prvně mi ho slepil táta, no a samozřejmě to byl Š328 s plovákama!! Já pak začal postupně s dopravákama od Dubeny

Jinak původem britský motor Pegas byl dotažen až k 1000 HP a táhnul mnoho Vickers Wellington.

Pěkný článek. Chtěl bych jenom dodat, že tyto mašiny se aktivně zapojili do bojů na Podkarpatské Rusi jak v říjnu 1938, kdy myslím roj těchto letadel bombardoval maďarské záškodníky v tzv. Kotli u Šalanek, kde československá armáda obklíčila několik stovek Maďarů v lese u Šalanek. Aby nebyly ztráty na naší straně, bylo povoláno letectvo a Šmolíky od 13. letky na tyto pozice zaútočily a bombardovali je. Po tomto náletu se na 300 vojáků vzdalo. V březnu roku 1939 zase jediný poslední Šmolík kryl ustupující československé kolony, které ustupovaly do Rumunska přes hraniční most v Tačevu v oněch kritických dnech, kdy už republika prakticky neexistovala. Ještě dne 17. března 1939 zaútočili maďarští extremisté v počtu asi 25 mužů na oddělení finanční stráže v Selo Slatině a zmocnili se tam zbraní. Vyzbrojení Maďaři se pokusili zaútočit na četnickou stanici Slatinské Doly, kde právě její velitel strážmistr Boháč prováděl evakuaci českých rodin a dalších civilních státních zaměstnanců. Všichni měli odjet do Rumunska malým vláčkem, když na něj Maďaři zaútočili a na rozjíždějící vlak začali házet ruční granáty. Naštěstí nebyl nikdo zraněn a hrstce Boháčových četníků přišla na pomoc skupina českých vojáků od radiostanice z právě z letiště Slatinské Doly. Při přestřelce padlo několik Maďarů a byli lehce zraněni dva českoslovenští vojáci, ale útok byl odražen a četníci s vojáky za obcí nasedli do evakuačního vlaku a v pořádku přejeli přes hraniční most do Rumunska pod ochranou posledního československého letounu typu Š-328 s osádkou desátník aspirant Jiří Mikulecký, npor. Václav Pálka. Tato osádka kryla evakuační vlak a kropila dotírající Maďary palbou z kulometů. Poté přistáli na rumunské straně, konkrétně v Marmarošské Sihoti (Sighetu Marmatiei). Byl to jediný letoun, který nepadl okupantům do rukou.

Já bych doplnil, že Š.328 byla oblíbená nejen v kolektivech letců a mechaniků, ale i modelářů, co se s tímhle letadlem potkali po letech v krabičce od KP Prostějov. Minimálně ten obrázek plovákové kravky od pana Šorela byl a je prostě cool

Pana Velce samozřejmě. Přepsal jsem se

Článek technicky dobrý se spoustou informací byť čtenářům a fandům do letectví povětšinou známých. Ale ano, není to většina čtenářů.

A já jen za sebe, tech úroveň Avie B 534, z hlediska koncepce a ti konstrukčního řešení byla, při vší úctě ke konstruktérům již jaksi mimo, za zenitem . . . Argumentace úspěchem našich pilotů v Curychu je milá, ale argumenty v té doba již byla rychlost a výzbroj . . Avie měla jen kulomety, čtyři, tuším 7,65 ?? A prototyp Bf 109-rok asi 36 měl pravda jen 3 kulomety 7,9? mm a vzápětí dostal kanon ráže 20 mm v ose motoru. Dost neporovnatelné. A střelecky nesrovnatelné

A to opomíjím zatahovací podvozek. Avie neměla. A ostatní typy našeho letectva?? Rychlá "poštovní ! letadla jako He 111, či Dornier 17 konstruovaný za vědomí Anglánů i Frantíků po podpisu Versailleské dohody je jaksi smutné.

A to opomíjím stavbu kapesních bitevních lodí..

Vítězné mocnosti jen koukaly ažto krachlo..

JInak smekám před našimi piloty z II.WW na obou stranách fronty . . .

A hanba komoušům, jak jejich diktatura se k nim zachovala. A nejen k nim. Kdyby si navazovali oprátky jen mezi sebou, Reicin, Slánský a další, tak budiž . . . Mohlo by být líp . . . .

Leč stalo se . . .

Kulomety byly ráže 7,92 mm. Náboj 7,92x57mm byl standardní náboj čs. armády i letectva. Používal se do pušek vz.24 i do lehkých a těžkých kulometů...

Díky za článek. Jsem netušil, že se stavěla i verze s plováky.

Stavěla, i u nás doma. Slepil jsem si ji ze stavenice od Kovozávodů Prostějov. Byly tam, jako u skutečného stroje, možné obě varianty podvozku, ale ten plovákový byl prostě atraktivnější - také byl namalovaný na krabici.