Nebráníme socialismus. Vojáci v Litoměřicích v srpnu 68 změnili přísahu

Tankocaching - Ozbrojený odpor československá armáda v srpnu 1968 nekladla. Ale některé oddíly svůj odpor k okupaci daly najevo velmi jasně. Například spojaři z Litoměřic.

Fotogalerie4

Kasárna 7. spojovacího pluku v Litoměřicích v srpnu 1968 | foto: VHÚ

Příjezd „bratrských vojsk“ v srpnu 1968 zaskočil většinu vojáků naší armády stejně jako veřejnost. Někteří poměrně těžce nesli, že musí nečinně přihlížet obsazování republiky vojáky cizích armád. Událostí vojákům také způsobily čistě praktické probémy, protože zhoršily už tak špatnou bytovou situaci profesionálních vojáků. K ozbrojeným střetům sice nedocházelo, ale některé oddíly daly i tak velmi jasně najevo, co si o situaci myslí. Jedním byl i 7. spojovací pluk v Litoměřicích.

V každém případě velení i mužstvo aktivně spolupracovaly s ostatními státními složkami. Okresnímu výboru KSČ v Litoměřicích pluk poskytl radiostanici i s obsluhou a z ní se pak několik dnů šířilo severočeské improvizované vysílání „Svobodné Litoměřicko“. Vojáci pluku dokonce vypustili 23. srpna z textu přísahy pasáž o internacionální obraně socialismu a vsunuli naopak zmínku o obraně proti okupantům. Na novou verzi přísahalo 440 povolanců.

K přímým vojenským střetům ovšem nedošlo, ostatně bez rozkazu politického vedení a velení armády k nějaké větší konfrontaci nemohlo dojít. Rozkazy byly přímo opačné; již v noci z 20. na 21. srpna 1968 padl rozkaz ministra národní obrany generála Dzúra nebránit se. Za daných okolností by to mohlo vést k nedozírným následkům bez šance na úspěch. Přesto se ve většině vojenských útvarů z vlastní vůle vojáci rozhodli nejrůznějšími způsoby sabotovat a narušovat akce okupačních vojsk. To později vedlo k propouštění tisíců vojáků ze služby a dalším kádrovým postihům.

Tankocaching

Jak na to

Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo odstartovalo  21.8.2018. Třetí a poslední začíná 28.8.2018.

Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. 

Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady.

Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu [e-mail] a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme.

Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí.

Speciální odměna za selfie!

Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu [e-mail]) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení.

Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.

Prominentní propouštění na sebe nenechala čekat vůbec dlouho. Již 24. srpna 1968 odvolala vojenská rada MNO z podnětu sovětské strany z funkce náčelníka správy generálmajora Burdu. Z nižší funkce byl v květnu 1970 poslán do kádrové dispozice, v červnu 1970 vyloučen z KSČ a 28. února 1971 byl nucen odejít do zálohy.

Od září do listopadu 1969 šetřila srpnové události na Zpravodajské správě Generálního štábu komise náčelníka generálního štábu pod vedením generálmajora Josefa Širůčky. Výsledek vedl k rozsáhlým kádrovým a organizačním změnám. Desítky důstojníků a praporčíků musely odejít do zálohy. Sedmý spojovací pluk byl rozdělen na 7. spojovací uzel v podřízenosti nově oddělené Zpravodajské správy Západního vojenského okruhu a na spojovací uzel ZS/GŠ.

Organizační oddíl spadal pod vojenskou rozvědku – Zpravodajskou správu generálního štábu Československé lidové armády. Jeho název byl záměrně zavádějící, nezabýval se spojením, ale odposlechy radiového provozu nepřítele. Radiotechnický průzkum - SIGINT - se stal součástí vojenské rozvědky na československém území na počátku 50. let. Odposlech radioprovozu protivníka začínal s trofejní německou a zděděnou britskou technikou na krátkých a středních vlnách.

Do přímé podřízenosti skupiny R (radiotechnické) byl zařazen prapor vojenských meteorologických stanic, přejmenovaný na rádiový prapor, v roce 1956 reorganizovaný na 55. rádiový pluk. Jeho velitelství se v roce 1958 přesunulo z Prahy do Litoměřic. Podřízené jednotky rádiového průzkumu se nacházely v Kralovicích, Plzni a Zbirohu. V roce 1960 byl pluk reorganizován na 7. spojovací pluk. Vyčlenil část sil pro nově zřízený 248. provozní prapor v Praze. Jeho součástí byl spojovací uzel a technické středisko 062. V roce 1961 se v rámci pluku vytvořil 7. radiotechnický prapor ve Zbirohu jako jednotka speciálního rádiového průzkumu. Reorganizací z něj vznikl v roce 1962 samostatný 7. radiotechnický pluk.