Přes průstřely i hřebíky. Chytnou se u vojáků kola bez duší?

  • 58
Ještě letos by na trh měla vstoupit zajímavá novinka v armádním obutí. Americká firma chce prodávat vojáků kola, ve kterých není vůbec žádný natlakovaný vzduch. Snáší tak podstatně větší poškození než běžné pneumatiky.

S gumami, které odolají zásahu velkorážního kulometu či překážkám z ostnatého drátu, chce u americké armády prorazit firma Polaris. Mají být plně funkční i při rozsáhlém poškození (30 procent voštiny) a přitom být v terénu stejně pružné a pro posádku pohodlné jako běžné pneumatiky.

Ukázka toho, jaké poškození snese bezdušová pneumatika. Podle rozměru kola by měl hrot délku přes 15 centimetrů.

Pod obchodním názvem TerrainArmor chce firma armádě i civilním zájemcům prodávat kola, která při testech například odolala zásahu střely ráže 12,7 mm a následně dokázalo ujet téměř 600 kilometrů. Můžete také zapomenout na ocelové ježky, ostré kameny nebo zátarasy z ostnatého pletiva. Při jednom testu byl do kola zaražen 7,6 centimetrů dlouhý kolejový hřeb, přesto vozidlo ujelo bez problému 1 600 kilometrů.

Taková odolnost kola má jednu nezanedbatelnou taktickou výhodu: do akce není třeba brát rezervu. Díky ušetřenému místu i hmotnosti lze s sebou vzít něco potřebnějšího, jako je třeba munice. Nová kola pak stejným způsobem zjednodušují logistiku.

Výrobek je zatím určen jen pro čtyřkolky Sportsman WV850 H.O, což je také stroj speciálně vyvinutý pro vojenské účely. Od prosince ho firma bude nabízet i na běžném trhu za zhruba 15 tisíc dolarů, tedy kolem 270 tisíc korun. Co přinesou kola zájemcům z řad "civilů", to teprve uvidíme. Běžní uživatelé mají přece jen jiné požadavky na ekonomiku provozu než armády.

Voštinová struktura pneumatik TerrainArmor. Na pohled se zdá, že otevřená konstrukce může být dosti nebezpečná a může vést k průniku různých předmětů do pneumatiky a narušení jejich vlastností. Ale výrobce nikdy neuvádí, že by sériová kola měla být uzavřená a konkurence od Michelinu dodává své bezdušové pneumatiky "průhledné". Zkušenosti ze zkoušek zřejmě ukazují, že taková konstrukce není nebezpečná, jinak by firmy zřejmě k téhle úpravě přistoupily.

Kde bez duše dochází dech

Technologie voštinových kol pochází z dílny firmičky Resilient Technologies. Ta pracovala na projektu vývoje těchto kol pro americkou armádu (včetně zkoušek prototypů na vozidlech Humvee). V létě 2012 firmu, která v té době měla jen tucet zaměstnanců, koupila podstatně větší společnost Polaris, pod jejímiž křídly pak první výrobek zamíří na trh.

Polaris není malá firma, za poslední účetní rok měla obrat 3,2 miliardy dolarů. Dnes se specializuje především na sportovní vozy pro běžné zákazníky a dodávky pro armádu tvoří jen dvě procenta obratu. Firma by chtěla tento podíl výrazně navýšit, a tak zřejmě kola TerrainArmor mají časem zamířit i na další vojenská vozidla.

Čtyřkolka Sportsman WV850 H.O je jediný typ, na který si voštinové pneumatiky bez duše lze u firmy Polaris pořídit.

Uvidíme, jak jí to půjde. Podobná kola "bez vzduchu" pro větší vozidla jsou už dnes dostání (především od Michelinu), ale jejich použití je omezené na jeden konkrétní segment trhu, na malé stavební stroje. A zkušenosti z předchozího vývoje i nasazení dobře ilustrují i jejich nedostatky. Jeden příklad je spolupráce Michelinu se Segway, která byla nenápadně a tiše ukončena.

Ačkoli takové pneumatiky snižují valivý odpor, mohou poskytnout i lepší stabilitu v zatáčkách a zvyšují bezpečnost, ve vyšších rychlostech jsou hodně hlučné a také se oproti běžnému obutí podstatně více zahřívají, což jim znemožňuje dlouhé dálniční sprinty, shrnuli zkušenosti kolegové na auto.idnes.cz. 

Uvidíme, zda se Polarisu podaří uplatnění pneumatik nějak rozšířit. Michelin se s vývojem svého produktu potýkal roky a nakonec se omezil jen na jedno specifické použití. Je poměrně nepravděpodobné, že Polaris mohl koupit od firmy s tuctem lidí technologii, která by giganta v oboru "převálcovala" a rychle se rozšířila i na další typy vozidel. Ale vyloučit to samozřejmě nelze, a tak se můžeme jen těšit, co nové pneumatiky předvedou v praxi.

Článek původně vznikl pro web Armádní noviny. Před vydáním prošel redakční úpravou.