Státy autorů, kteří do soutěže „Telefonát z Marsu” přispěli během celého jejího trvání. Stav k 20. 5. 2019.
V přihlašovacím kole soutěže, které trvalo od 19. března do 20. května, obdrželi organizátoři 584 platných nahrávek z 53 zemí světa. Nejvíce nahrávek poslali soutěžící z Francie (174), Česka (69) a Ruska (60).
Lidé zasílali vzkazy s úryvky literárních, filmových a hudebních uměleckých děl, jejichž vysílání z Marsu doporučovali. Další významnou skupinu tvořily zprávy recesistické či ryze osobní. Nejpočetněji byla v nahrávkách tematicky zastoupena obava ze současného a budoucího vývoje planety Země.
Vzkazy vybírala osmičlenná mezinárodní porota, složená z vědců a umělců (podrobný seznam porotců v další části tiskové zprávy). Měla velmi složitou úlohu – vybrat jedenáct originálních nahrávek, které na palubě sondy ExoMars poletí k rudé planetě. Všechny si můžete
Přestože jednotliví porotci pocházejí z různých jazykových prostředí, nakonec se poměrně dobře shodli. „Vybrali jsme vzkazy, které v určitém slova smyslu reprezentují lidstvo,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR a současně členka poroty.
Zvítězily původní nahrávky, vytvořené přímo pro tuto soutěž. Porota se rozhodla dát důraz na to, aby výsledným výběrem zachytila různost kulturních prostředí i způsobů, jakým jednotliví autoři zvuky zpracovali. Všechny porotou vybrané nahrávky si můžete poslechnout v našem videu. Také jsou dostupné na hlavní stránce projektu mars.vesmir.cz.
Vítězná jedenáctka vzkazů pochází z osmi zemí tří kontinentů (Evropy, Asie a Ameriky). Jsou mezi nimi dílky z Česka, Francie, Hongkongu (Čína), Itálie, Kolumbie, Nizozemska, Norska a Ruska.
Veřejnost se nyní může zapojit do veřejného hlasování, jež rozhodne, která z nahrávek bude z Marsu skutečně odvysílána. Rozhodne počet hlasů, které nahrávka obdrží do okamžiku, kdy sonda ExoMars na jaře 2021 dosedne na povrch rudé planety.
Blesky na Marsu
Nahrávka, která bude odvysílána je součástí vědeckého programu mise ExoMars. Ponese je paměť českého modulu, který bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, jestli na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali krom Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.
„Pokud na Marsu existují, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,” říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu. Na otázku, jak by mohly vypadat, krčí rameny. „Můžeme se zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o marsovské atmosféře.”
Nízký tlak na povrchu Marsu a nepřítomnost bouřkových oblaků dovoluje představovat si případné elektrické výboje zatím jen jako malé sršení mezi částicemi prachu, unášenými prachovými bouřemi. „Něco podobného se na Zemi děje v oblacích sopečného popela, vzedmutých nad krátery aktivních sopek”, přibližuje Santolík dosavadní představu toho, co by mohl se svým týmem na Marsu měřit.
Zvuky pomohou
Vysílání vzkazů z povrchu Marsu přitom českým vědcům v jejich úsilí významně pomůže. Tím, že na Zemi přijmou zvukovou nahrávku, odvysílanou z povrchu Marsu, si ověří jeho správnou funkci. Navíc porovnáním nahrávky zaslané z Marsu s kopií, která neopustí zemský povrch, zjistí, jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu.
Lidé, jejichž vzkaz mezinárodní porota vybrala mezi jedenáct finálních, tedy budou důležitou součástí tohoto vědeckého experimentu. Vědci jejich nahrávky vloží do palubní paměti modulu a po nezbytných testech odešlou k integraci na sondu ExoMars
