Různé varianty Delty IV
Základem Delty IV se stal stupeň CBC (Common Booster Core) o délce 40,8 m, průměru 5,1 m a hmotnosti s pohonnými látkami (kapalný vodík/kapalný kyslík) 226,4 t. V první verzi využíval motor RS-68 (tah 2,95 MN), později RS-68A (3,14 MN) s nominální dobou práce 367 s. Delta IV měla být vyvinuta ve třech základních verzích. Nejmenší (Small) ovšem nikdy nevznikla: na standardní první stupeň CBC (Common Booster Core) měla mít posazený druhý stupeň PAM-D z Delty II. Střední varianta (Medium) měla druhý stupeň Centaur a byla k dispozici ve čtyřech konfiguracích: Medium, Medium+ (4,2), Medium+ (5,2) a Medium+ (5,4). První číslo znamená průměr aerodynamického krytu v metrech, druhé pak počet pomocných motorů na tuhé pohonné látky GEM-60 (základní Medium měla čtyřmetrový kryt a byla bez pomocných motorů).
Delta IV Medium+ ve verzi 4,2 (čtyřmetrový aerodynamický kryt, dva pomocné motory na tuhé pohonné látky)
Nosnost verze Medium byla podle konfigurace 8,1 až 11,5 t nákladu na nízkou dráhu. A konečně Delta IV Heavy, která využívá trojici spřažených stupňů CBC. Ty při startu pracují na plný výkon (přesněji na 102 procent nominálního), ale motor středového CBC snižuje v padesáté sekundě letu tah na 58 procent. Až když dojde k odhození obou bočních CBC, raketa „šlápne na plyn“ a motor se znovu rozjede na 102 procent. Tah ale opět postupně snižuje: jak raketa nabírá výšku a rychlost, její hmotnost rychle klesá a přetížení plus dynamické namáhání by bylo příliš velké.
Mimochodem, existovaly i plány na vývoj silnějších variant, kdy se zvažovalo spojení až sedmi stupňů CBC. Vznikl by tak nosič s kapacitou 94 t nákladu. I bez něj byla Delta IV Heavy až do příchodu Falconu Heavy (6. února 2018) nejsilnějším nosičem 21. století: na nízkou oběžnou dráhu mohla vynést až 28,8 t nákladu.
Ve službách národní bezpečnosti
První Delta IV odstartovala 20. listopadu 2002 s komerční telekomunikační družicí Eutelsat W5. První Delta IV Heavy pak letěla 21. prosince 2004, přičemž šlo o jediný ne stoprocentně úspěšný let v celém programu Delta IV. Kavitace v potrubí CBC zmátla senzory a všechny tři spřažené stupně se vypnuly předčasně, byť v nádržích ještě zůstávaly pohonné látky. Druhý stupeň se výpadek snažil kompenzovat, ale nebylo to v jeho silách. Naštěstí byl tenkrát nesený jen demonstrační náklad, takže testovací mise splnila účel.
11. června 2016 |
Od roku 2019 už létá z celé rodiny jen Delta IV Heavy; dosud startovala patnáctkrát. Většinou, stejně jako dnes, nese náklad „pro potřeby národní bezpečnosti“, za což se schovají různé zpravodajské družice (včasné výstrahy, dálkového průzkumu, elektronického odposlechu, ale třeba i meteorologické).
V prosinci 2014 vynesla Delta IV Heavy prototyp kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu kolem Země
Kromě zpravodajských nákladů letěla Delta IV Heavy dvakrát i pro NASA. V prosinci 2014 uskutečnila let EFT-1 (Exploration Flight Test 1) s prototypem kosmické lodi Orion a v srpnu 2018 vynesla sondu Parker Solar Probe ke studiu naší mateřské hvězdy.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o odkladu startu.
