Profesor Ludovic Gully toho večera nejprve ukazoval různá souhvězdí, aby pak použil dalekohled o průměru 20 centimetrů a zamířil jej na známou mlhovinu v souhvězdí Andromedy. Když pohlédl do okuláru, údajně se neubránil výkřiku. Mlhovina se mu zdála neobvykle jasná a v centrální části spatřil novou hvězdu, jejíž jasnost odhadl na 5 až 6 magnitudu. Sice to hned oznámil lidem kolem sebe, ale sám si nebyl úplně jist, co vlastně viděl. Obraz, který ukazoval dalekohled, totiž nebyl příliš kvalitní.
Gully nejprve uvažoval, zda se nemůže jednat o nějaký druh optické vady, případně zkreslení způsobené rozptýleným měsíčním světlem – ten den byl Měsíc v první čtvrti. Objev proto nenahlásil a raději čekal na další ověření, které by úkaz buď potvrdilo nebo vyvrátilo. Až později, když uskutečnil další pozorování, zjistil, že se o žádnou vadu ani zkreslení nejedná a na daném místě opravdu září nová hvězda.
O dva dny později, 19. srpna, úkaz údajně spatřil irský amatérský astronom Isaac W. Ward v městě Belfast. Své pozorování také ale nejprve neohlásil. Ozval se až dodatečně, když se mu do rukou dostal astronomický oběžník Dun Echt Circular, ve kterém byl objev oznámen. Teprve pak napsal zprávu, kde uvedl, že novou hvězdu pozoroval zmíněného 19. srpna kolem 23. hodiny a její jasnost odhadl na 9,5 magnitudy. To je ale v rozporu s údaji od jiných pozorovatelů, kteří uváděli výrazně vyšší jasnost a snižuje to věrohodnost celého Wardova hlášení.