Když se Praha přihlásila do soutěže o sídlo agentury řídící navigační systém Galileo, nikdo příliš nevěřil tomu, že se to povede, říká úřadující vládní zmocněnec pro družicovou agenturu GSA Karel Dobeš. Po prvotním úspěchu, kvůli kterému jsme také urychleně vstoupili do Evropské kosmické agentury (ESA), nyní podle něj čeká vesmírný program další kolo růstu.
V Česku bude od roku 2021 sídlit nová agentura EU pro kosmický program, která vznikne rozšířením organizace GSA. Agentura se podle prohlášení ministerstva dopravy rozroste na zhruba 700 lidí. Na starost bude mít především provoz evropských kosmických projektů. Měla by nést název European Union Agency for the Space Programme.
Jací odborníci do Čech vlastně přijdou? Jsou to jak techničtí odborníci, tak lidé v marketingu, právníci a také významná skupina zaměstnanců, kteří se zabývají bezpečností, řekl Karel Dobeš. Skupina bude nepochybně velmi různorodá: „V současné době máme 200 zaměstnanců 21 různých národností,“ řekl Dobeš.
Zaměstnanci pobírají platy upravené podle takzvaného korekčního koeficientu, který se podle Dobeše v současné době pohybuje kolem osmdesáti procent bruselských platů. „Většina zaměstnanců už tady podle mého názoru zapustila kořeny,“ řekl Dobeš.
Vládní zmocněnec se vyjádřil i k loňskému výpadku systému Galileo. Na otázku, jaký byl důvod (konečná zpráva zatím není k dispozici), Dobeš uvedl, že příčinou byla špatná spolupráce německých a italských firem, které provoz zajišťují. „Největší chybou byla komunikační politika GSA a ESA,“ řekl Dobeš. Především kvůli nedostatku komunikace problém přerostl do podstatně větších problémů, než bylo nutné.“ Jinak se podle něj nestalo nic jiného, než že se systém vrátil do stavu zhruba z roku 2017, kdy na obloze bylo zhruba o polovinu méně satelitů než v roce 2019.
Evropský navigační systém by měl být v mnoha ohledech extrémně přesný. Jak ale Dobeš upozornil, uživatelé to nemusí v řadě aplikací poznat; základním problémem většinou bývá aplikace, která je mezi satelitním systém a uživatelem. „Pokud vám někdy mobil ukazuje, že jste ve špatné ulici, nebývá to problém Galilea či GPS, ale provozovatele, který vám dodává mapy.“
V současnosti má Galileo na oběžné dráze 26 satelitů. Systém by měl být plně funkční ve chvíli, kdy na oběžných drahách bude 30 družic (24 plně funkčních, 6 záložních).
Další možnosti využití budou přibývat. Samozřejmě především v dopravě, kde je potenciál největší: „Samořídící auta si bez satelitní navigace takříkajíc ani neškrtnou,“ říká vládní zmocněnec. Ale aplikace se objevují i v oborech, kde by to laik asi nečekal, například v zemědělství, řekl Dobeš. Satelitní systémy se podle něj používají nejen k analýze stavu polí, například rozšíření škůdců, ale například k tak na pohled triviálním úkolům, jako je sbírání balíků na poli. Na základě dat ze satelitu algoritmus určí optimální trasu pro jejich sběr, které ušetří palivo i půdu.
I proto vládní zmocněnec tvrdí, že se investice do GSA Česku vrací. „GSA přinesla do Česka na dvě miliardy,“ tvrdil vládní zmocněnec. Přítomnost agentury podle něj není pouze prestižní záležitostí, ale také vylepšuje inovační prostředí, ve kterém pak čeští vynálezci mají větší šanci uspět. „Myslím si, že v tuto chvíli máme opravdu velmi dobrou pozici,“ řekl Dobeš. Podle něj jsou oblasti, ve kterých jsme světovou špičkou již dnes.
Dobeš volal v pořadu také po silnější podpoře technologických firem ze státního rozpočtu. „Dělají to Američané, dělají to Němci, u nás je v tomto ohledu ještě velký potenciál,“ dodal Dobeš.
