Zemřel Petr Hájek, slavný český vědec. Zkoumal „fuzzy“ logiku nejistoty

  21:10aktualizováno  21:10
Ve věku 76 let zemřel v noci z neděle na pondělí vědec Petr Hájek, který byl mezinárodně uznávanou osobností v oboru matematické logiky. Za své zásluhy byl oceněn v oblasti vědy na českém i mezinárodním poli medailí Za zásluhy. Zabýval se zejména matematickými základy fungování počítačů nebo takzvanou fuzzy logikou.

Petr Hájek přijímá medaili Za zásluhy z rukou prezidenta Klause (2006) | foto: ČTK

Stalo se tak po krátké nemoci. Informovala o tom Hájkova rodina. V roce 2006 získal Hájek od tehdejšího prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy.

Hájek se narodil 6. února 1940 v Praze, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze a také Hudební fakultu Akademie múzických umění.

Fuzzy logika

Tzv. fuzzy, tedy neostrá logika, zkoumá situace s nejistými hodnotami

Zatímco klasická (Boolean) logika pracuje se stavy 1 (pravda) a 0 (nepravda), fuzzy logika (česky někdy též mlhavá logika) umí počítat i s nejasnými a přechodovými stavy mezi nulou a jedničkou. Patří tak mezi „vícehodnotové logiky“ a je vhodná pro popis komplexního reálného světa. Pojem zavedl v roce 1965 ázerbájdžánský matematik Lotfi Zadeh (původní článek v PDF).

Hájek ze zabýval například matematickým popisem fuzzy logiky a jejími důsledky pro současné i budoucí aplikace (studie).

Ovlivnil směřování matematické logiky a její praktické využití v umělé inteligenci. Je spoluautorem knihy o aritmetice (Metamathematics of first-order arithmetic, 1993), která je klíčovou monografií oboru. Položil také matematické základy fuzzy logiky, která má široké praktické uplatnění nejen v počítačovém řízení a umělé inteligenci.

„Klasická logika pracuje se dvěma možnostmi - výrok je pravdivý a výrok je nepravdivý,“ vysvětlil Hájek v rozhovoru pro ČRo. „V přirozeném jazyce ale je spousta možností, kdy věci mohou být více či méně pravdivé. Je tento člověk vysoký? Je. A tamhle ten? Ten je bezesporu velmi vysoký. Čili výrok o něm, že je vysoký, je víc pravdivý, než o tom prvním. (...) To je právě ta fuzzy logika. Začalo to všechno profesorem Lotfi Zadehem, který v roce 1965 formuloval pojem fuzzy množiny, neostré množiny, do které věci patří více či méně. (...) Já jsem ukázal, že tohle se dá také chápat jako čistě matematická, přesná logika, která je formulovaná jako logika s více pravdivostními hodnotami, které lze srovnávat, více pravdivé-méně pravdivé. A to se hodí na studium takových věcí, které jsou vágní.“

Profesor Hájek je autorem nebo spoluautorem několika knih a zhruba 300 odborných studií a článků, které publikoval převážně v zahraničních časopisech (viz přehled publikací). Napsal čtyři učebnice. Byl editorem několika renomovaných odborných časopisů a členem zahraničních vědeckých společností.

Hájek odmítl spolupráci s STB

Členem Učené společnosti ČR byl Hájek od roku 1996. V letech 1992 až 2000 byl ředitelem Ústavu informatiky Akademie věd ČR, v letech 1996 až 2003 také prezidentem Společnosti Kurta Gödela.

Hájek za socialismu odmítl spolupráci s StB a to mu zřejmě zavřelo cestu k akademickému postupu. Až po revoluci v roce 1989 byl jmenován docentem (1993) a profesorem (1997). Je držitelem řady ocenění, mezi nimi i čestné medaile Akademie věd ČR za zásluhy na poli vědy a humanitních ideí z roku 2006.

Hájek nebyl „jen“ matematikem. Na Akademii múzických umění vystudoval hru na varhany. Celých čtyřicet let působil jako varhaník v evangelickém kostele u Klimenta v Praze v Klimentské ulici. „Jsem od dětství věřící křesťan, evangelík,“ uvedl Petr Hájek. „Je to pro mě hodně důležitá oblast. Nedělám varhanickou službu jenom jako nějakou produkci, ale jako součást bohoslužby.“

Petr Hájek byl v minulosti v médiích zaměněn se svým jmenovcem, novinářem Hájkem, bývalým mluvčím Václava Klause. „Obrátili se na mě (v roce 2006, pozn. red.) redaktoři různých novin a rozhlasu, jestli jsem to já, kdo má být vyznamenán, nebo ne. Pak se to vyjasnilo,“ vzpomíná na nedorozumění Hájek. „Pomohlo to k tomu, že jsem se se svým jmenovcem, mluvčím prezidenta, na té oslavě setkal, vyfotografovali jsme se spolu.“ Jeho dalším jmenovcem je profesor Petr Hájek, který rovněž vyučuje na ČVUT.

Podívejte se na Hájkovou přednášku na téma fuzzy logiky:

Autoři: ,

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Ukrajina oficiálně představila kryt pro Černobyl. Na místě stojí roky

Nový kryt nad IV. reaktorem černobylské elektrárny stojí již od listopadu 2016:...

Desátého července byl slavnostně „odhalen“ nový kryt nad havarovaným IV. blokem černobylské elektrárny. Na svém místě...

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?

Najdete na iDNES.cz