Treba ja si v posteli ctu knizky z mobilu a vzdy u toho brzo usnu. Bude to individualni.

Samozřejmě, každý je na to citlivý jinak. Roli hraje taky stres.

Než tady začneme svým individuálním příkladem říkat, že to tak je či není, tak je důležité si uvědomit, že citlivost na modré světlo má každý člověk jinou. Někdo dokáže usnout pod LED modrým světlem a někdo má problém usnout, jen když mu do pokoje svítí měsíc.

Je pravdou, že jako dítě jsem spal v pokoji kam svítilo světlo z veřejného osvětlení k tomu jsme měli prosklené dveře a otec koukal na Tv až do konce vysílání a mě to namodralé světlo z televize i to z venku hrozně štvalo. V nějakých cca. 12-13 letech jsem si u našich vyvzdoroval do oken závěsy a do dveří jsem dal plakáty nějakých kapel. I dnes mám v oknech závěsy a k tomu žaluzie v noci poctivě zatažené, čím méně světla, tím lépe.

Pouliční osvětlení tehdy (a zatím ještě většinově i dnes) byly sodíkové výbojky. Jejich spektrum je prakticky monofrekvenční oranžové světlo. Jestli budou v mé ulici zavádět diody, budu proti tomu protestovat.

Dneska je to samej expert na něco.

Jsem celý život skřivan. Večer v 9 usínám u televize, nad knihou (normálně mi vypadne z ruky a spadne na zem). A pokud se mi nepodaří si po obědě dát dvacet, usínám už v 8. Matka se mnou prý večer třepala, abych neusnul, protože jsem se pak ve 4 ráno probudil a chtěl číst pohádky. A někdo mi bude vyprávět, že mám večer svítit žlutě a červeně! Svítím studeně bílými LEDkami.

Váš příklad nelze uplatňovat na celou populaci. Citlivost na modré světlo se velmi liší člověk od člověka (vědecky zjištěno). Někdo zase nemůže usnout ani při úplňku.

Myslím si, že s Vaším příkladem se neztotožňuje většina lidí.

Mědřický není expert, ale badatel, světelný čaryfuk.

Uznávám, že to líčení občas přehrává, přecijenom ho ten světelný byznys živí a potřebuje si udělat reklamu, ale ty jeho poznatky jsou dost v souladu s tím, co odhalují nezávislé studie.