Po deseti letech putování a více než dvou letech „hibernace“ se ve středu průzkumná sonda Rosetta stala první lidskou oběžnicí komety. Na rozdíl od svých vědeckých předchůdců, kteří měli zatím pokaždé na studium komety z bezprostřední blízkosti velmi málo času, má být Rosetta velmi důkladnou průzkumnicí: kolem komety Čurjumov-Gerasimenko má kroužit zhruba rok a půl.
Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko stažený ze sondy Rosetta dnes 6.8.2014. Pořízený ze vzálenosti 130 kilometrů. Rozlišení fotografie je 2,4 metrů na pixel.
Úspěch přiblížení oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA), která misi řídí, 6. srpna v půl dvanácté našeho času. „Po deseti letech, pěti měsících a čtyřech dnech cesty, poté, co jsme pětkrát obletěli kolem Slunce a nacestovali 6,4 miliardy kilometrů, s potěšením oznamujeme, že jsme konečně na místě,“ řekl ředitel ESA Jean-Jacques Dordain.
Dosažení oběžné dráhy komety umožnil klíčový zážeh zahájený v 11:00 SELČ, který trval takřka 6,5 minuty. Sonda pak musela kolem komety kroužit v trojúhelníkových útvarech, aby dokázala stabilizovat svou oběžnou dráhu. Do plánovaného listopadového vypuštění modulu Philae bude studovat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení.
Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko pořízený Rosettou 3. srpna 2014 a uveřejněný 6.8.2014 zachycuje kometu Čurjumov-Gerasimenko ze vzdálenosti 285 kilometrů. Rozlišení fotky je 5,3 metrů na pixel.
Dlouhá cesta a jiné cíle
Cílem Rosetty dle původních plánů byla jiná kometa, kvůli potížím s raketou Ariane 5 (v současné době nejsilnější evropskou raketou) však start mise nabral více než roční zpoždění a tím pádem musel být z hlediska zákonů pohybů kosmických těles zvolen jiný cíl, konkrétně jde o kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou silná gravitace Jupitera uvěznila ve vnitřní části sluneční soustavy.
Sonda Rosetta se vydala na svou pouť vesmírem v březnu 2004 z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe a za tu dobu prožila několik urychlovacích průletů kolem Země a Marsu, navštívila planetky Šteins a Lutetia a od června 2011 strávila 31 měsíců v hibernaci (byť probuzení bylo trochu „napínavé“). Dlouhá cesta byla nezbytná: vyslat sondu ze Země přímo ke kometě, pohybující se po takové dráze takovou rychlostí, je mimo možnosti jakékoliv dnešní rakety (více o trase stroje v našem starším článku).
Šéfové se radují. Ředitel ESA Jean-Jacques Dordain (vlevo) a ředitel řídícího střediska ESA (tzv. ESOC) Thomas Reiter reagují na příchod signálu z Rosetty po probuzení z hibernace v lednu 2014.
Po kontrole systémů zahájila Rosetta v květnu sérii téměř deseti manévrů (zážehů motorů), které měly za úkol snížit rychlost sondy vzhledem ke kometě z asi 775 m/s (2 800 km/h) na pouhý asi metr za vteřinu. Předposlední z těchto manévrů s úspěchem proběhl v neděli 3. srpna, poslední ve středu 6. srpna.
Dráha Rosetty je ale trošku komplikovanější než třeba oběžná dráha stanice ISS kolem Země, protože kometa (její průměr činí pouhé čtyři kilometry) má velice slabé a nepravidelné gravitační pole a Rosetta bude potřebovat vlastní motory, aby se v blízkosti komety udržela.
Šestého srpna sonda dosáhla velmi nepravidelné dráhy kolem komety ve vzdálenosti asi 100 kilometrů od povrchu, do září má však vzdálenost zredukovat na v průměru cca 30 kilometrů. Rosetta nicméně nabídla velmi zajímavé informace o cílové kometě již v červnu a červenci, kdy se k ní teprve přibližovala, například zjištění, že dotyčná kometa má dvojité jádro.
Vzhůru na komety
Přílet ke kometě bude teprve začátek. Čurjumov-Gerasimenko neznáme, tudíž bude Rosetta muset teprve vybrat vhodné místo na povrchu tělesa pro přistání zhruba metrák vážícího modulu Philae. Jeho přistání je předběžně v plánu 11. listopadu a malé zařízení by mohlo na povrchu komety pracovat až několik měsíců.
Vědci si od mise slibují značné rozšíření našich znalostí o kometách. Jsou to velmi stará tělesa, jejichž historie sahá hlouběji do minulosti než historie planet. Komety nám tím pádem mohou leccos napovědět o vzniku sluneční soustavy, či jakou roli hrály dopady komet ve vzniku života na Zemi.
Fotografie pořízená sondou Rosetta - planetka Lutetia
Fotografie pořízená sondou Rosetta - nejdetailnější fotografie Lutetie pořízená při nejbližším průletu
Mise Rosetta není v současné době výjimkou, co se týče zájmu o komety a podobná malá tělesa. Americká NASA třeba plánuje v roce 2019 vypustit v rámci mise Asteroid Redirect Mission (ARM) robotické plavidlo bez posádky, které by ve vesmíru „ulovilo“ nějaký blízkozemní asteroid a přesměrovalo ho na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Zde mají asteroid navštívit ve 20. letech tohoto století američtí astronauti v nové lodi Orion, řádně jej prozkoumat a přivézt na Zemi vzorky.
Podobné mise jako Rosetta (v přepočtu asi za 34 miliard korun) či ARM mohou mít nečekaný přínos pro lidstvo i vedle rozšíření znalostí o vesmíru a historii sluneční soustavy. Astronomové nyní znají asi 1 500 potenciálně nebezpečných asteroidů, zatím u žádného z nich však v dohledné době nehrozí dopad na zemský povrch.
Kdyby však jednou byl skutečně objeven vesmírný objekt, mířící k Zemi a ohrožující miliony životů (a kometa, k níž míří evropská sonda, se na své dráze kolem Slunce přibližuje ke dráze Země), informace získané družicí Rosetta či dokonce technologie přemístění asteroidů, vyvinuté v rámci příprav mise ARM, mohou hrozící kolizi pomoci odvrátit. S nadsázkou bychom takovéto mise mohli snad i přirovnat k budování armády pro případ napadení státu.
