Pondělí 12. dubna 2021, svátek má Julius
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 12. dubna 2021 Julius

Podívejte se, takto zblízka si lidstvo žádnou kometu prohlédnout nemohlo

  18:31aktualizováno  23:34
Po dlouhé cestě vesmírem se evropská kosmická sonda Rosetta stala šestého srpna 2014 historicky prvním strojem vyrobeným lidskou rukou, který dosáhl oběžné dráhy okolo komety. Přímo na kometu by měla vyslat průzkumný modul.

Po deseti letech putování a více než dvou letech „hibernace“ se ve středu průzkumná sonda Rosetta stala první lidskou oběžnicí komety. Na rozdíl od svých vědeckých předchůdců, kteří měli zatím pokaždé na studium komety z bezprostřední blízkosti velmi málo času, má být Rosetta velmi důkladnou průzkumnicí: kolem komety Čurjumov-Gerasimenko má kroužit zhruba rok a půl.

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko stažený ze sondy Rosetta dnes 6.8.2014....

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko stažený ze sondy Rosetta dnes 6.8.2014. Pořízený ze vzálenosti 130 kilometrů. Rozlišení fotografie je 2,4 metrů na pixel.

Úspěch přiblížení oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA), která misi řídí, 6. srpna v půl dvanácté našeho času. „Po deseti letech, pěti měsících a čtyřech dnech cesty, poté, co jsme pětkrát obletěli kolem Slunce a nacestovali 6,4 miliardy kilometrů, s potěšením oznamujeme, že jsme konečně na místě,“ řekl ředitel ESA Jean-Jacques Dordain.

Dosažení oběžné dráhy komety umožnil klíčový zážeh zahájený v 11:00 SELČ, který trval takřka 6,5 minuty. Sonda pak musela kolem komety kroužit v trojúhelníkových útvarech, aby dokázala stabilizovat svou oběžnou dráhu. Do plánovaného listopadového vypuštění modulu Philae bude studovat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení.

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko pořízený Rosettou 3.srpna 2014 a uveřejněný...

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko pořízený Rosettou 3. srpna 2014 a uveřejněný 6.8.2014 zachycuje kometu Čurjumov-Gerasimenko ze vzdálenosti 285 kilometrů. Rozlišení fotky je 5,3 metrů na pixel.

Dlouhá cesta a jiné cíle

Cílem Rosetty dle původních plánů byla jiná kometa, kvůli potížím s raketou Ariane 5 (v současné době nejsilnější evropskou raketou) však start mise nabral více než roční zpoždění a tím pádem musel být z hlediska zákonů pohybů kosmických těles zvolen jiný cíl, konkrétně jde o kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou silná gravitace Jupitera uvěznila ve vnitřní části sluneční soustavy.

Sonda Rosetta se vydala na svou pouť vesmírem v březnu 2004 z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe a za tu dobu prožila několik urychlovacích průletů kolem Země a Marsu, navštívila planetky Šteins a Lutetia a od června 2011 strávila 31 měsíců v hibernaci (byť probuzení bylo trochu „napínavé“). Dlouhá cesta byla nezbytná: vyslat sondu ze Země přímo ke kometě, pohybující se po takové dráze takovou rychlostí, je mimo možnosti jakékoliv dnešní rakety (více o trase stroje v našem starším článku). 

Šéfové se radují. Ředitel ESA Jean-Jacques Dordain (vlevo) a ředitel řídícího...

Šéfové se radují. Ředitel ESA Jean-Jacques Dordain (vlevo) a ředitel řídícího střediska ESA (tzv. ESOC) Thomas Reiter reagují na příchod signálu z Rosetty po probuzení z hibernace v lednu 2014.

Po kontrole systémů zahájila Rosetta v květnu sérii téměř deseti manévrů (zážehů motorů), které měly za úkol snížit rychlost sondy vzhledem ke kometě z asi 775 m/s (2 800 km/h) na pouhý asi metr za vteřinu. Předposlední z těchto manévrů s úspěchem proběhl v neděli 3. srpna, poslední ve středu 6. srpna.

Dráha Rosetty je ale trošku komplikovanější než třeba oběžná dráha stanice ISS kolem Země, protože kometa (její průměr činí pouhé čtyři kilometry) má velice slabé a nepravidelné gravitační pole a Rosetta bude potřebovat vlastní motory, aby se v blízkosti komety udržela.

Fotogalerie

Šestého srpna sonda dosáhla velmi nepravidelné dráhy kolem komety ve vzdálenosti asi 100 kilometrů od povrchu, do září má však vzdálenost zredukovat na v průměru cca 30 kilometrů. Rosetta nicméně nabídla velmi zajímavé informace o cílové kometě již v červnu a červenci, kdy se k ní teprve přibližovala, například zjištění, že dotyčná kometa má dvojité jádro.

Vzhůru na komety

Přílet ke kometě bude teprve začátek. Čurjumov-Gerasimenko neznáme, tudíž bude Rosetta muset teprve vybrat vhodné místo na povrchu tělesa pro přistání zhruba metrák vážícího modulu Philae. Jeho přistání je předběžně v plánu 11. listopadu a malé zařízení by mohlo na povrchu komety pracovat až několik měsíců.

Vědci si od mise slibují značné rozšíření našich znalostí o kometách. Jsou to velmi stará tělesa, jejichž historie sahá hlouběji do minulosti než historie planet. Komety nám tím pádem mohou leccos napovědět o vzniku sluneční soustavy, či jakou roli hrály dopady komet ve vzniku života na Zemi.

Fotografie pořízená sondou Rosetta - planetka Lutetia

Fotografie pořízená sondou Rosetta - planetka Lutetia

Fotografie pořízená sondou Rosetta - nejdetailnější fotografie Lutetie pořízená při nejbližším průletu

Fotografie pořízená sondou Rosetta - nejdetailnější fotografie Lutetie pořízená při nejbližším průletu

Mise Rosetta není v současné době výjimkou, co se týče zájmu o komety a podobná malá tělesa. Americká NASA třeba plánuje v roce 2019 vypustit v rámci mise Asteroid Redirect Mission (ARM) robotické plavidlo bez posádky, které by ve vesmíru „ulovilo“ nějaký blízkozemní asteroid a přesměrovalo ho na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Zde mají asteroid navštívit ve 20. letech tohoto století američtí astronauti v nové lodi Orion, řádně jej prozkoumat a přivézt na Zemi vzorky.

Podobné mise jako Rosetta (v přepočtu asi za 34 miliard korun) či ARM mohou mít nečekaný přínos pro lidstvo i vedle rozšíření znalostí o vesmíru a historii sluneční soustavy. Astronomové nyní znají asi 1 500 potenciálně nebezpečných asteroidů, zatím u žádného z nich však v dohledné době nehrozí dopad na zemský povrch.

Kdyby však jednou byl skutečně objeven vesmírný objekt, mířící k Zemi a ohrožující miliony životů (a kometa, k níž míří evropská sonda, se na své dráze kolem Slunce přibližuje ke dráze Země), informace získané družicí Rosetta či dokonce technologie přemístění asteroidů, vyvinuté v rámci příprav mise ARM, mohou hrozící kolizi pomoci odvrátit. S nadsázkou bychom takovéto mise mohli snad i přirovnat k budování armády pro případ napadení státu.

Autoři: ,

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Fanoušek zřejmě vyfotil tajný dron, o kterém se pouze spekulovalo

O tajném projektu výškového stealth dronu Northrop Grumman RQ-180 se spekuluje řadu let. Až nedávno se ho podařilo...

Když má umřít Bambi, veřejnost se bouří. I když si to Bambi zaslouží

Neochota zabíjet roztomile a něžně vypadající zvířátka, i když je to zrovna zapotřebí, se může snadno obrátit proti...

Zapomenuté heslo k Windows můžete resetovat. Až na výjimku to jde snadno

Zapomenout heslo pro přístup do PC je děsivá představa. Stane-li se to ve Windows, existuje relativně velká šance, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřel novinář a spisovatel Karel Pacner. Byl u startu prvních lidí na Měsíc

Zemřel kolega, novinář a autor literatury faktu Karel Pacner, oznámila Česká televize. Bylo mu 85 let. Psal o vesmíru a...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

První romské dítě, které skončilo v babyboxu. Romové zuří, matka ho chce zpět

Premium Je to příběh 217. dítěte, které babyboxy zachránily a prvního romského dítěte, které se v babyboxu ocitlo. Matka...

Fiala politiku dělat neumí a důsledky jsou tragické, hodnotí Klaus dnešní ODS

Premium Za deset dní oslaví ODS třicáté výročí svého vzniku. MF DNES požádala jejího zakladatele Václava Klause, aby...

  • Další z rubriky

STO OBJEVŮ: Římská okna, ničivý déšť i český křišťál. Sklo stvořila příroda

Seriál Každý den se v něm kocháme, každý den se jím kocháme. Sklo stvořila příroda, v průběhu staletí jej také čeští skláři...

STO OBJEVŮ: Hruška pro zdokonalení železa se ujala nejdříve v armádě

Seriál Ocelový věk nastal díky vojenské zakázce. Ovšem pevnou slitinu železa, uhlíku a dalších prvků lidstvo využívá i mírově....

Kariéra od mikroskopu. Jak čtyři čeští vědci rozšiřují naše chápání světa

Premium Už v raném věku sbírali významná ocenění, dnes svým zanícením pro vědu neustále zvětšují naše povědomí o světě. Jak se...

Chrání i děti. Pfizer oznámil další úspěch vakcíny proti covidu-19

Společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických...

Kuchyň mají na terase. Šílený plán mladých manželů je geniální

Honza a Katka se po svatbě nastěhovali do domu svých prarodičů. V patře, které obývají, jim však chybí kuchyň. A tak...

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Pohřeb prince Philipa se bude konat 17. dubna, Harry dorazí bez Meghan

Buckinghamský palác oznámil, že pohřeb zesnulého prince Philipa se bude konat 17. dubna. Zároveň potvrdil, že princ...

Miliardový byznys vyschl, technologický obr Kapsch se stahuje z Česka

V dobách největší slávy šlo o firmu s miliardovými obraty, která se nebála pouštět do slovních přestřelek se členy...

Podstoupím úpravu prsou. Není čas cvičit a chroustat mrkev, říká Kalivodová

Andrea Kalivodová (43) se svěřila s tím, proč se rozhodla podstoupit remodelaci prsou. Operní pěvkyně v rozhovoru pro...