Je nádherná jasná noc, hvězdy jsou viditelné až k obzoru, vycházejí přímo z moře, které je zčeřené jen slabým vánkem. Nad východním obzorem obloha je už světlejší a začíná hrát teplejšími barvami. Svítá.
Astronom Petr Horálek je po probdělé noci unavený, ale spokojený. Víčka mu těžknou, chce se mu spát, ale ještě počká na východ slunce, vždyť právě tyto okamžiky jsou magické, neopakovatelné a člověk má pocit, že zázraky se ještě dějí. Jistý myslitel kdysi řekl: „Jestliže mě jednou pohled na východ slunce nechá lhostejným, budu vědět, že se blíží můj konec.“
Na obzoru se objevil první sluneční paprsek. Pozdravil však neobvyklou barvou: na okamžik byl modrý a vzápětí zelený. Astronom překvapen není, vždyť právě na toto už dlouho čekal! Uzávěrka fotoaparátu rychle cvakala, a tak do své rozsáhlé fotosbírky si přidal další klenot. Tentokrát v podobě paprsku barvy smaragdu, kamene moudrosti, a navíc i ten ještě cennější, blankytný safír.
„Už jsem ani nedoufal. Krystalicky čisté nebe a opravdu dobré podmínky mi umožnily zažít vzácný, takřka milisekundovou zážitek, modrý záblesk při východu slunce. Oproti zelenému je k němu zapotřebí vskutku čistý vzdušný průhled, aby se odstranilo rozptýlení a zeslabení lámaného modrého slunečního světla. A jako bonus trocha toho zrcadlení vzdálených mračen.“
O fotografiiAutor: Petr Horálek Název: Modrý a zelený záblesk Místo: Hot Water Beach, Nový Zéland Datum: 7. 6. 2014, 20:24 UT Přístroj: Canon 6D, objektiv Tamron 70 - 300 mm (6,7 / 300) na stativu, kontinuální snímání, 4 snímky 1/750 s v okamžiku, kdy se poprvé objevilo slunce Zpracování: Snímky ve výřezech jsou upraveny o gammu (0,62) pro zvýraznění odstínů záblesku, závěrečná kompozice v PS CS6. |
Autor tento nevšední moment zažil na novozélandské pláži Hot Water Beach, kterou ročně navštíví tři čtvrtě milionu návštěvníků. Ti však holdují krásné pláži a vlnám Pacifiku, jistě nezůstávají na pláži až do rána, a tak se připravují o vzácnou příležitost vidět krásný, netradičně nazelenalý východ naší denní hvězdy.
Zelený paprsek je vzácným jevem, který se objevuje na horním okraji Slunce (Měsíce) a je pozorovatelný pouze ve skutečně výborných pozorovacích podmínkách, kdy je atmosféra čistá, průzračná, bez zákalu. A modrý záblesk je ještě vzácnější.
Příčinou tohoto jevu je lom slunečních paprsků v zemské atmosféře, astronomická refrakce, která je největší u obzoru. Bílé sluneční světlo vchází šikmo do atmosféry a ta ho rozkládá podobně jako optický hranol. Velikost indexu lomu roste s klesající vlnovou délkou viditelného světla, refrakce je tedy největší pro modrofialovou, zelenou a nejmenší pro červenou část spektra. Bílý sluneční disk je tak zdánlivě rozložen na několik barevných kotoučků, které jsou vůči obzoru nepatrně posunuty. Maximální hodnota jejich rozptylu je však jen necelých 40 úhlových vteřin, a tedy šance vidět zelený paprsek je malá, často kratší než sekunda.
Zelený paprsek vidíme častěji, protože ten modrý je více rozptylován atmosférou, vždyť i proto máme oblohu modrou. Blankyt oblohy poprvé vysvětlil v roce 1899 anglický fyzik John Rayleigh, který spočítal, že intenzita rozptýleného světla na molekulách vzduchu silně závisí na vlnové délce (je nepřímo úměrná její čtvrté mocnině).
Záznamy o pozorování zeleného paprsku máme sporadicky již od počátku 17. století a s rozvojem mořeplavby jejich přibývalo. Zelený paprsek (Le rayon vert) je také málo známý román slavného Julese Verna z roku 1882, kde skotská dívka Helena Champbellová je ochotna se vdát pouze za muže, s nímž společně uvidí zelený paprsek. To se jim skutečně podařilo, ale zamilovaní našli opravdovou lásku navzájem ve svých očích.
Horálkova fotografie se stala vítězným snímkem soutěže Česká astrofotografie měsíce za letošní červenec. Vítězné smínky za ostatní měsíce si můžete prohlédnout na stránkách Astro.cz.
