Podle nich bude možné v Česku už brzy vyrobit v laboratoři kultivované maso, které bude možné distribuovat i do běžných obchodů.
Lidstvo se už dlouhou dobu zabývá tím, jak nahradit klasickou živočišnou výrobu alternativními technologiemi. Maso totiž obsahuje životně důležité proteiny. Pokud se lidé nerozhodnou pro vegetariánství, veganství, či jiné způsoby života bez masných produktů, jsou závislí na stále se zvyšující produkci masa z chovů.
Jsme v polovině cesty
Proteiny z masa je už dnes možné nahradit pestrou stravou s rostlinnými proteiny. Významná část lidstva však bude tento způsob života i nadále odmítat, a maso tak pro ně zůstane klíčovým zdrojem bílkovin. Náhradou běžných chovů bez zabíjení zvířat se zabývá BMT, která by chtěla v brzké době nabídnout na trhu své první produkty.
Podle Kříže s Janouškem je vývoj jejich výrobní technologie zhruba v polovině cesty. Možná už do tří let tak bude možné ochutnat jejich produkty, zatím v podobě, jež připomíná dnešní mleté maso, které se používá například při výrobě hamburgerů.
„Mezi námi a skutečně funkční technologii kultivovaného masa stojí zvládnutí pěti oblastí,“ říká Roman Kříž. „První je domluvit se s buňkami, aby fungovaly na povel. Pak musíme mít levné a škálovatelné médium, které bude buňky živit. Pak je tu recyklování média, tedy zbavování média metabolitů a doplňování živin a surovin. Následuje bioreaktor a v neposlední řadě signalizační proteiny.“
„Poptávka zejména po hovězím masu roste bezprecedentně. Jak bohatnou dosud chudší regiony, například v Africe nebo v Asii, roste i zájem o masné výrobky,“ říká biolog Jiří Janoušek. Podle něj by však představovala rostoucí živočišná výroba, jak ji známe v současné podobě, pro současnou přírodu extrémní zátěž. I proto český startup přichází s výrobou masa v pomyslných „laboratorních podmínkách“.
Společnost Bene Meat Technologies se zaměřuje na kultivaci hovězího masa. Podle Romana Kříže je důvod jednoduchý. „Kdo zvládne hovězí maso, zvládne následně i další druhy. Tedy i kuřecí nebo vepřově. Kultivace hovězího masa je nejobtížnější.“
Když se tedy podaří kultivace hovězího, BMT se nebrání výrobě produktů i z dalších druhů masa. A bude chutnat laboratorně kultivované maso stejně jako maso z živého dobytka, které je v tuto chvíli dostupné na trhu?
Zástupci českého startupu doufají, že tomu tak bude. Maso však bude hlavně zdravější, bez toxinů. Kultivované maso vzniká podle BMT kontrolovaným množením živočišných buněk, de facto pomocí stejných technik tkáňového inženýrství, které jsou tradičně používány v humánní regenerativní medicíně.
Cílem je hovězí steak
„V praxi to vypadá tak, že biopsií odebereme kousek hovězí tkáně, z ní izolujeme typ buněk, který potřebujeme, ten dáme do kultivační misky či kultivační láhve, tam buňky množíme, měníme médium, vytváříme podmínky, které chceme otestovat,“ vysvětluje Roman Kříž.
„Potřebujeme, aby se buňka množila způsobem, který chceme. Aby nedocházelo ke změně vlastností, aby byla ve stejném stavu, jak jsme ji izolovali,“ navazuje Jiří Janoušek. „Buňky se množí geometrickou řadou. A tak je možné během chvíle vytvořit stav, kdy se z jedné buňky vytvoří hmota srovnatelná s jednou krávou.“
Cílem BMT je vytvořit hmotu, která by svou strukturou připomínala hovězí steak. Ale to je podle Romana Kříže zatím daleko. On sám považuje tento proces za jakýsi pomyslný „svatý grál“ této technologie.
„Potenciálně existují tři produkty, které je možné kultivovat. První jsou buňky, které mají jenom nějakou výživovou hodnotu, ale nemají strukturu masa, není to nic více než hmota. Takto postupuje řada našich konkurentů po celém světě. Prostě namnoží buňky a smíchají je s rostlinnými proteiny. To například představila jedna singapurská firma, která takto zhruba před půldruhým rokem představila své kuřecí nugety,“ říká Kříž.
„Ale málokdo ví, že je to vlastně hrášek s několika kuřecími buňkami. Tohle jsme schopni vyrobit, ale je to pořád hodně drahé. To už máme, ale potřebujeme to zlevnit. Druhý produkt je mleté maso. To se buňky namnoží a přimějeme je, aby vytvořili nějaké struktury, které budou mít řádově od jednoho do tří milimetrů. Z nich se dají vyrobit hamburgery, párky nebo karbanátky, které budou mít stejné vlastnosti i chuť jako klasické maso.“
Třetím produktem je podle Kříže přímo svalová tkáň, onen pověstný „svatý grál“ této technologie. „Vyrobit flákotu s vaskularizací je ale zatím příliš obtížné, to bude to nejtěžší.“
BMT v tuto chvíli pracuje zejména na zdokonalení kultivačních technologií a na zlevnění výroby, aby tento druh masa byl dostupnější a hlavně konkurenceschopnější na trhu.
Jde opravdu o maso? Jak se v umělých podmínkách laboratoře maso kultivuje? A kdy si český zákazník tento produkt bude moci zakoupit v běžném obchodě? I o tom Roman Kříž a Jiří Janoušek hovořili v Rozstřelu.
