Neděle 25. října 2020, svátek má Beáta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 25. října 2020 Beáta

Co dělají buňky, když se dusí. Nobelovu cenu za lékařství získali tři vědci

  11:35aktualizováno  12:35
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdrželi Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu. Jména laureátů v pondělí před polednem oznámil stockholmský Karolínský institut.

Všichni víme, že bez kyslíku nedokáže naše tělo fungovat. Ale buňky do jisté míry ano. Paradox je to jen zdánlivý, hladina kyslíku v těle totiž značně kolísá například podle naší aktivity. Typickým příkladem může být cvičení, ale také stres. Buňky v lidském těle musí mít nějaký mechanismus, jak na tyto změny reagovat. Je to jeden ze základních, zcela nezbytných „triků“, který rozvinuté organismy musely zvládnout, aby mohly přežít. 

Hospodaření s kyslíkem v lidském těle se věda soustavně věnovala od svého vzniku, práce letošních nobelistů tedy vychází z objevů minulých století. Gregg Semenza ve své práci popsal, jak množství kyslíku ovlivňuje hladinu již více než 100 let známého hormonu erythropoeitinu, který vám spíše bude povědomý pod zkratkou EPO. 

V laboratorně pěstované jaterní tkáni identifikoval látku známou jako HIF (anglická zkratka názvu hypoxia-inducible factor, tedy transkripční faktor indukovaný hypoxií). Dokázal ji izolovat a zjistil, které geny jsou odpovědné za její výrobu.

Jak se ukázalo, HIF je složený ze dvou bílkovin. Jedna z nich, HIF-1α,  se ukázala být klíčem k pochopení toho, jak buňky „cítí“ (ne)přítomnost kyslíku a reagují na ni. Za běžných okolností se HIF-1α rychle rozpadá, ale pokud je kyslíku málo, „něco“ rozpadu zabrání.

Nádorová stopa

Co přesně to je, dokázal poněkud nečekaně William Kaelin. Ten se věnuje především výzkumu rakoviny, zejména výzkumu tkáně lidí postižených tzv. von Hippelova-Lindauovou nemocí. Lidé s touto nemocí trpí velmi vysokým výskytem rakoviny, Kaelin ovšem ke svému překvapení zjistil, že v jejich buňkách se jinak „mizející“ HIF-1α vyskytuje v nečekaně vysokém množství. Kaelin v následném výzkumu přesvědčivě ukázal, že obě látky se mohou spojit a vzájemně se ovlivňovat.

Další práce šly do větších detailů. Semezna a Ratcliffe nezávisle na sobě ve stejné době přesně určili, kde přesně na bílkovině HIF-1α leží „vypínač“, který reaguje na nedostatek kyslíku. Díky práci oceněných se tak zásadně rozšířily naše znalosti o jednom z nejdůležitějších životních procesů našeho těla.

Důležitý vědecké objevy všech oceněných i jejich kolegů, na které by se nemělo zapomenout, spadají do oblasti základního výzkumu, který nemívá okamžité dopady v každodenním životě. Ale jejich potenciál je velký; ukázalo se totiž, že poruchy nakládání s kyslíkem hrají roli v celé řadě onemocnění.

Jedním z prvních využití v klinické praxi je úprava „výroby“ bílkoviny HIF pro účely léčby anémie. Dalším dnes velmi slibným směrem je možnost regulace množství této bílkoviny v rakovinových nádorech. Jak asi víte, nádory pro svůj růst potřebují velké množství energie a živin. Snížit množství kyslíku, které mohou nádory zpracovat, se proto zdá být zajímavým směrem útoku na rakovinu.

Další ocenění a loňští laureáti

Cena za medicínu v letošním roce přišla na řadu jako první. V úterý 8. října v 11:45 bude následovat ceny za fyziku. Ve středu 9. října pak cena za chemii, také ve tři čtvrtě na dvanáct. Ve čtvrtek 10. října hodinu po poledni se bude vyhlašovat ocenění za literaturu, v pátek 11. října v 11:00 cena za mír. „Nenobelovská“ cena za ekonomii přijde jako obvykle na řadu až příští týden, v pondělí 14. října v 11:45. 

V loňském roce získali cenu za medicínu Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo. Oba jsou významné osobnosti imunoterapie, vědeckého oboru, který zlepšuje výhledy pacientů s celou řadu typů rakoviny. V jejím rámci se proti rakovině „učí“ bojovat buňky našeho imunitního systému, které bez lidské pomoci proti této chorobě příliš nepomohou.

Tradice udělování Nobelových cen existuje už 118 let; poprvé se tak stalo roku 1901, ceremoniál vyhlašování se koná vždy ve Stockholmu na začátku října, samotné předávání následuje na slavnostním večeru v polovině prosince. Každý oceněný dostane kromě pamětní medaile a diplomu také peněžitou odměnu, která letos dosáhla v přepočtu 21,33 milionu českých korun.

Loňskou Nobelovu cenu za medicínu obdrželi vědci Allison a Honjo za výzkum v oblasti imunoterapie:

1. října 2018

Autor:
  • Nejčtenější

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Nenaplněný příběh nejrychlejší stíhačky světa YF-12A ze Skunčích dílen

Špionážní letoun Lockheed A-12 pro CIA posloužil jako platforma pro připravovanou záchytnou stíhačku létající...

Dvořáček: Rusko a Čína už proti covidu očkují, v ČR bude vakcína v lednu

Vakcíny renomovaných západních firem proti covidu-19 budou bezpečné. V Rozstřelu po Skypu to řekl ředitel Asociace...

Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná

Čím víc lidí pohromadě, tím větší riziko nákazy. Tomu zřejmě už rozumí každý. Jak rychle ale roste riziko nákazy s...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Popularizátora LSD Learyho se bál i Nixon, nechal si natočit své umírání

Kontroverzní americký psycholog Timothy Leary, který se narodil 22. října 1920, proslul zejména jako popularizátor...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná

Čím víc lidí pohromadě, tím větší riziko nákazy. Tomu zřejmě už rozumí každý. Jak rychle ale roste riziko nákazy s...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Budeme si „vyrábět“ cihly sami? Vědci navrhují využít exkrementy

Každoročně je na světě vyrobeno zhruba 1,5 bilionu cihel. Taková spousta užitečných stavebnin si žádá enormní přísun...

STO OBJEVŮ: Paprsky X dnes vracejí zdraví. Na začátku zabíjely

Seriál Dnes zcela běžné rentgenové vyšetření se jmenuje po Wilhelmu Conradu Röntgenovi. Jeho objev nám pomáhá vracet zdraví už...

Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu
Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu

Když se řekne Sunar, co se vám jako první vybaví? Chutné sušené mléko? Není se čemu divit. Sunar a jeho kojenecká výživa tu je pro naše miminka už...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...