Sobota 24. října 2020, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 24. října 2020 Nina

Zvířata s lidskými orgány dostala zelenou. Japonsko posunuje hranice

  13:31
Japonsko bude zřejmě první zemí, ve které by se mohla narodit zvířata s orgány z lidských buněk. Pokud se podaří překonat vědecké překážky, tyto „chiméry“ by se mohly využívat ve výzkumu či k pěstování orgánů na transplantace.

Myší embryo s vloženými kmenovými buňkami potkan z pokusu provedeného v kalifornském Salkově ústavu v roce 2017. | foto: Salk Institute

Tým z Tokijské univerzity bude mít jako zřejmě první na světě možnost přivést na svět geneticky smíšené tvory obsahující lidské a zvířecí buňky. Do března v Japonsku - podobně jako v Česku - platil zákaz podobné lidsko-zvířecí chiméry (chiméra je tvor, který má v těle buňky s různou DNA, obvykle ovšem ne z jiného druhu).

Pak ovšem došlo ke změně legislativy a nově je možné požádat o schválení výzkumného projektu, který by mohl zahrnout i zaručení vývoje a narození chiméry s lidskými buňkami. První povolení dostal právě tým z Tokijské univerzity, který vede dlouholetý proponent a odborník v tomto oboru Hiromicu Nakauči (v odborné literatuře ho hledejte jako Hiromitsu Nakauchi).

Orgánová pomoc zvenčí

Tým chce pracovat metodou, která se již zkoušela i v jiných laboratořích. Pro pokus jsou zapotřebí embrya, která mají cíleně z provozu vyřazené geny pro tvorbu orgánů. Do zárodků se pak mají vpravit buňky jiného druhu, ze kterých by měl orgán vzniknout.

Samozřejmě nejde o běžné, plně vyvinuté buňky, ale tzv. embryonální kmenové buňky, tedy buňky, jaké najdete v plodu během rané fáze vývoje. Jsou velmi „plastické“ a mohou se (alespoň v principu) vyvinout v jakýkoliv typ tkáně. 

Embryo se pak transplantuje do těla náhradní matky. Během dalšího vývoje se pak mají vložené kmenové buňky postarat o vytvoření orgánů, které jeho původní, geneticky „zmrzačené“ buňky vytvořit nemohou. Měla by tak vzniknout zvířata, která mají orgány víceméně výhradně z lidských buněk. Konkrétním cílem japonského týmu je vytvořit potkany se slinivkou z lidských buněk.

Nastíněný princip v praxi ovšem zatím nefunguje. Vědci o vytvoření tzv. lidsko-zvířecích chimér uvažují již desítky let a zhruba v posledních 20 letech se o to několik týmů snaží systematicky. Chiméry by mohly sloužit jako „zdroj“ orgánů pro transplantace, ale také třeba k výzkumu nemocí specifických pro člověka.

Výzkum se opakovaně dostával do různých slepých uliček, ale pokrok je zjevný. V roce 2018 se poprvé podařilo v USA vytvořit myši, které měly orgány z potkaních buněk. To proto, že myši kvůli úpravě neměly geny pro tvorbu orgánů, a tak za ně do této role „zaskočily“ do embrya vstříknuté buňky potkaní. Zvířata žila s těmi „náhradními“ orgány prakticky stejně dlouho jako běžné laboratorní myši.

Co když nejsou příbuzní?

Ovšem potkani a myši jsou si vývojové blízcí tvorové. Autoři zmíněné práce z roku 2018 vpravili také lidské buňky do prasečího embrya, ale výsledek byl jiný. Lidské buňky se v prasečím embryu prakticky nevyvíjely, po měsíci vývoje zbyla přibližně jedna na 100 tisíc buněk prasečích. Vyvíjející se embryo tyto nepříbuzné buňky zřejmě agresivně napadalo a ničilo - v každém případě se jim nedařilo. (Embrya byla po této době zničena, nebyla donošena.)

Japonská skupina Hiromuciho Nakaučiho vyzkoušela podobný pokus s ovčími embryi. Domnívala se, že to by pro lidské buňky mohlo být lepší prostředí, ale výsledek byl prakticky stejný. Lidských buněk bylo v embryích málo, a rozhodně nevytvořily nic, co by připomínalo orgány.

Stejně jako v případě zmíněného pokusu v USA, ani Nakauči ovco-lidská embrya nenechal vyvinout a po 28 dnech je zničil. Nová japonské předpisy mu ovšem dovolují, aby pokusy dovedl až do konce a chiméry nechal narodit. Samozřejmě, pokud nebudou v sobě zvířata mít víceméně „lidské“ orgány, jejich donošení nedává smysl.

Cílem dalších pokusů je tedy především „pohrát“ si s parametry pokusu. Vědci budou zkoušet různě obměňovat postup, používat například embryonální buňky v různých fázích vývoje atp. Mohou měnit také složení výživových roztoků, používat embrya různých kmenů pokusných zvířat atd. Musí si také naučit „řídit“ práci buněk v cizím embryu tak, aby vytvářely ten orgán, který vědci chtějí, a nedostaly se například do mozku, kde by nejspíše narušily jeho vývoj.

Nejspíše je čekají roky mravenčí práce v laboratoři s nejistým výsledkem. Nakauči také prohlašuje, že nehodlá nikam spěchat a pokud bude tým na slibné cestě, s donošením prvních chimér nebude pospíchat.

Jestlipak je budeme mít rádi...

Což možná není špatně, jak připomněl pro časopis Nature Tecuja Iši z Hokkaidské univerzity v Sapporu: „Je to dobré postupovat opatrně, protože tak budou moci vést dialog s veřejností, která má (z pokusů) obavy a výhrady.“

Obavy jsou rozšířené. Vědce ve vyspělých zemích dodnes děsí případy genetických modifikací u potravin, kdy se z hlediska odborného konsensu relativně neškodná technologie stala terčem odporu velké části veřejnosti.

Někteří se také těžce smiřovali se změnami v přístupu k pokusným zvířatům, které si v posledních desítkách let vynutila do značné míry hnutí za ochranu zvířat. V době, kdy zvířata byla v podstatě „spotřební materiál“ a etické komise neexistovaly, se pokusy na nich daly objektivně řečeno provádět s výrazně menší administrativní zátěží. Chiméry v sobě doslova kombinují obojí problematiku, a není divu, že vědci chtějí postupovat opatrně.

Na druhou stranu, genetické modifikace jsou v řadě oborů, třeba ve farmacii, a tedy výrobě léků, klíčovými technologiemi. Celá řada moderních léčiv by se bez nich nedala vůbec vyrábět - a nikdo proti tomu neprotestuje. GMO produkty sice neradi vidíme na talíři, ale polykáme je bez problémů. Jak se budeme stavět k nové ledvině z geneticky vzniklé praso-lidské chiméry?

Za pár desítek let i díky japonským pokusům třeba dostaneme možnost na tuto otázku odpověď nejen hypoteticky. Všem, kteří se nemohou rozhodnout, může být útěchou, že jisté to není - úspěch zatím rozhodně není zaručený. A i kdyby se to v laboratořích povedlo, je velkou otázkou, zda by takové orgány byly dostupnější a levnější než ty získané od dárců v rámci tradičních zdravotnických systémů. 

Autor:
  • Nejčtenější

Tragické a vzácné. Vědci potvrdili první úmrtí na reinfekci koronavirem

V Nizozemsku vědci zaznamenali případ úmrtí ženy, která se podruhé nakazila virem SARS-CoV-2. Jak naznačují i okolnosti...

Nenaplněný příběh nejrychlejší stíhačky světa YF-12A ze Skunčích dílen

Špionážní letoun Lockheed A-12 pro CIA posloužil jako platforma pro připravovanou záchytnou stíhačku létající...

Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná

Čím víc lidí pohromadě, tím větší riziko nákazy. Tomu zřejmě už rozumí každý. Jak rychle ale roste riziko nákazy s...

Tři ohořelé kostry v poušti. Jak skončil největší letecký únos

Po rekordním leteckém únosu, který provedly palestinské organizace v září 1970, zůstaly v jordánské poušti tři zničené...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Popularizátora LSD Learyho se bál i Nixon, nechal si natočit své umírání

Kontroverzní americký psycholog Timothy Leary, který se narodil 22. října 1920, proslul zejména jako popularizátor...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná

Čím víc lidí pohromadě, tím větší riziko nákazy. Tomu zřejmě už rozumí každý. Jak rychle ale roste riziko nákazy s...

NÁZOR: Dinosaurus za tři čtvrtě miliardy je prohra pro vědu

Uzavírání zkamenělin do soukromých sbírek je nebezpečný trend. A kupodivu snad ještě nebezpečnější u těch zkamenělin,...

STO OBJEVŮ: Paprsky X dnes vracejí zdraví. Na začátku zabíjely

Seriál Dnes zcela běžné rentgenové vyšetření se jmenuje po Wilhelmu Conradu Röntgenovi. Jeho objev nám pomáhá vracet zdraví už...

Tragické a vzácné. Vědci potvrdili první úmrtí na reinfekci koronavirem

V Nizozemsku vědci zaznamenali případ úmrtí ženy, která se podruhé nakazila virem SARS-CoV-2. Jak naznačují i okolnosti...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...

Tři týdny a konec. Prodloužení restrikcí by nás zničilo, tvrdí obchodníci

Vládní rozhodnutí o uzavření obchodů a služeb jejich provozovatele rozzlobilo, přestože většina z nich tento krok...