Pondělí 16. května 2022, svátek má Přemysl
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 16. května 2022 Přemysl

Zvířata s lidskými orgány dostala zelenou. Japonsko posunuje hranice

  13:31
Japonsko bude zřejmě první zemí, ve které by se mohla narodit zvířata s orgány z lidských buněk. Pokud se podaří překonat vědecké překážky, tyto „chiméry“ by se mohly využívat ve výzkumu či k pěstování orgánů na transplantace.

Myší embryo s vloženými kmenovými buňkami potkan z pokusu provedeného v kalifornském Salkově ústavu v roce 2017. | foto: Salk Institute

Tým z Tokijské univerzity bude mít jako zřejmě první na světě možnost přivést na svět geneticky smíšené tvory obsahující lidské a zvířecí buňky. Do března v Japonsku - podobně jako v Česku - platil zákaz podobné lidsko-zvířecí chiméry (chiméra je tvor, který má v těle buňky s různou DNA, obvykle ovšem ne z jiného druhu).

Pak ovšem došlo ke změně legislativy a nově je možné požádat o schválení výzkumného projektu, který by mohl zahrnout i zaručení vývoje a narození chiméry s lidskými buňkami. První povolení dostal právě tým z Tokijské univerzity, který vede dlouholetý proponent a odborník v tomto oboru Hiromicu Nakauči (v odborné literatuře ho hledejte jako Hiromitsu Nakauchi).

Orgánová pomoc zvenčí

Tým chce pracovat metodou, která se již zkoušela i v jiných laboratořích. Pro pokus jsou zapotřebí embrya, která mají cíleně z provozu vyřazené geny pro tvorbu orgánů. Do zárodků se pak mají vpravit buňky jiného druhu, ze kterých by měl orgán vzniknout.

Samozřejmě nejde o běžné, plně vyvinuté buňky, ale tzv. embryonální kmenové buňky, tedy buňky, jaké najdete v plodu během rané fáze vývoje. Jsou velmi „plastické“ a mohou se (alespoň v principu) vyvinout v jakýkoliv typ tkáně. 

Embryo se pak transplantuje do těla náhradní matky. Během dalšího vývoje se pak mají vložené kmenové buňky postarat o vytvoření orgánů, které jeho původní, geneticky „zmrzačené“ buňky vytvořit nemohou. Měla by tak vzniknout zvířata, která mají orgány víceméně výhradně z lidských buněk. Konkrétním cílem japonského týmu je vytvořit potkany se slinivkou z lidských buněk.

Nastíněný princip v praxi ovšem zatím nefunguje. Vědci o vytvoření tzv. lidsko-zvířecích chimér uvažují již desítky let a zhruba v posledních 20 letech se o to několik týmů snaží systematicky. Chiméry by mohly sloužit jako „zdroj“ orgánů pro transplantace, ale také třeba k výzkumu nemocí specifických pro člověka.

Výzkum se opakovaně dostával do různých slepých uliček, ale pokrok je zjevný. V roce 2018 se poprvé podařilo v USA vytvořit myši, které měly orgány z potkaních buněk. To proto, že myši kvůli úpravě neměly geny pro tvorbu orgánů, a tak za ně do této role „zaskočily“ do embrya vstříknuté buňky potkaní. Zvířata žila s těmi „náhradními“ orgány prakticky stejně dlouho jako běžné laboratorní myši.

Co když nejsou příbuzní?

Ovšem potkani a myši jsou si vývojové blízcí tvorové. Autoři zmíněné práce z roku 2018 vpravili také lidské buňky do prasečího embrya, ale výsledek byl jiný. Lidské buňky se v prasečím embryu prakticky nevyvíjely, po měsíci vývoje zbyla přibližně jedna na 100 tisíc buněk prasečích. Vyvíjející se embryo tyto nepříbuzné buňky zřejmě agresivně napadalo a ničilo - v každém případě se jim nedařilo. (Embrya byla po této době zničena, nebyla donošena.)

Japonská skupina Hiromuciho Nakaučiho vyzkoušela podobný pokus s ovčími embryi. Domnívala se, že to by pro lidské buňky mohlo být lepší prostředí, ale výsledek byl prakticky stejný. Lidských buněk bylo v embryích málo, a rozhodně nevytvořily nic, co by připomínalo orgány.

Stejně jako v případě zmíněného pokusu v USA, ani Nakauči ovco-lidská embrya nenechal vyvinout a po 28 dnech je zničil. Nová japonské předpisy mu ovšem dovolují, aby pokusy dovedl až do konce a chiméry nechal narodit. Samozřejmě, pokud nebudou v sobě zvířata mít víceméně „lidské“ orgány, jejich donošení nedává smysl.

Cílem dalších pokusů je tedy především „pohrát“ si s parametry pokusu. Vědci budou zkoušet různě obměňovat postup, používat například embryonální buňky v různých fázích vývoje atp. Mohou měnit také složení výživových roztoků, používat embrya různých kmenů pokusných zvířat atd. Musí si také naučit „řídit“ práci buněk v cizím embryu tak, aby vytvářely ten orgán, který vědci chtějí, a nedostaly se například do mozku, kde by nejspíše narušily jeho vývoj.

Nejspíše je čekají roky mravenčí práce v laboratoři s nejistým výsledkem. Nakauči také prohlašuje, že nehodlá nikam spěchat a pokud bude tým na slibné cestě, s donošením prvních chimér nebude pospíchat.

Jestlipak je budeme mít rádi...

Což možná není špatně, jak připomněl pro časopis Nature Tecuja Iši z Hokkaidské univerzity v Sapporu: „Je to dobré postupovat opatrně, protože tak budou moci vést dialog s veřejností, která má (z pokusů) obavy a výhrady.“

Obavy jsou rozšířené. Vědce ve vyspělých zemích dodnes děsí případy genetických modifikací u potravin, kdy se z hlediska odborného konsensu relativně neškodná technologie stala terčem odporu velké části veřejnosti.

Někteří se také těžce smiřovali se změnami v přístupu k pokusným zvířatům, které si v posledních desítkách let vynutila do značné míry hnutí za ochranu zvířat. V době, kdy zvířata byla v podstatě „spotřební materiál“ a etické komise neexistovaly, se pokusy na nich daly objektivně řečeno provádět s výrazně menší administrativní zátěží. Chiméry v sobě doslova kombinují obojí problematiku, a není divu, že vědci chtějí postupovat opatrně.

Na druhou stranu, genetické modifikace jsou v řadě oborů, třeba ve farmacii, a tedy výrobě léků, klíčovými technologiemi. Celá řada moderních léčiv by se bez nich nedala vůbec vyrábět - a nikdo proti tomu neprotestuje. GMO produkty sice neradi vidíme na talíři, ale polykáme je bez problémů. Jak se budeme stavět k nové ledvině z geneticky vzniklé praso-lidské chiméry?

Za pár desítek let i díky japonským pokusům třeba dostaneme možnost na tuto otázku odpověď nejen hypoteticky. Všem, kteří se nemohou rozhodnout, může být útěchou, že jisté to není - úspěch zatím rozhodně není zaručený. A i kdyby se to v laboratořích povedlo, je velkou otázkou, zda by takové orgány byly dostupnější a levnější než ty získané od dárců v rámci tradičních zdravotnických systémů. 

Autor:

80 let od atentátu na Heydricha

27. 5. 1942 provedli českoslovenští parašutisté atentát na zastupujícího říšského protektora na území Čech a Moravy Reinharda Heydricha.

  • Nejčtenější

PODCAST: Říkalo se mu zvoneček. Motor, který běžel i po dávce z kulometu

Letecké motory obnášejí jistá specifika, která vycházejí z prostředí, v němž pracují. Řídký vzduch, nízké teploty, ale...

Propad ceny z ní udělal skvělou koupi. Televize od TCL překvapí i zvukem

Premium S vestavěným soundbarem a subwooferem od Onkya hraje jako z praku, poradí si se všemi HDR formáty a navíc nabízí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hydroplán s proudovými motory měl být strategickým jaderným bombardérem

Mezi zajímavá letadla studené války patřil i americký těžký hydroplán Martin P6M SeaMaster s proudovými motory, který...

Astronomové ukázali „snímek“ masivní černé díry uprostřed naší galaxie

Projekt Event Horizon Telescope si připsal další úspěch, když vědci ze získaných dat vytvořili snímek černé díry...

Zbraně povstalců. V květnu 1945 použili i tanky a letadlo

O co víc měli pražští povstalci v roce 1945 odhodlání, o to méně měli zbraní. A především takových zbraní, kterými by...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

  • Další z rubriky

Chlapci z Cesty do pravěku by koukali, jak si nyní představujeme stegosaura

Mezi nejvíc ikonické scény z proslulého československého snímku Cesta do pravěku patří i ta, kdy čtveřice hlavních...

Rex zřejmě není jediný tyranosaurus, doplnit ho může císař a královna

Od roku 1905, kdy byl formálně popsán obří teropodní dinosaurus druhu Tyrannosaurus rex, se jeho vědecké jméno (často...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Srpodrápý zabiják z Kanady byl silnější než velociraptor

Právě před sto lety byl vědeckému i laickému světu představen pozoruhodný masožravý dinosaurus z kanadské Alberty....

Dopadla na Ukrajině část asteroidu, který vyhubil dinosaury?

Impaktní kráter Boltyš se nachází na území Kirovohradské oblasti v centrální části Ukrajiny. Jedná se o masivní...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Bez nebezpečných injekcí do penisu si dnes nic nevyděláte, říká pornoherec

V posledních letech se ve videích pro dospělé objevuje další nerealistický prvek – hodiny trvající erekce. Pornoherec a...

Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali

Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...

Památka na sověty. Turkmenistán hodlá jednou provždy uhasit Bránu do pekla

Sovětští důlní inženýři podnikli v šedesátých a sedmdesátých letech řadu misí. Jejich expedice do Turkmenistánu v roce...

Lhal a přísahal na smrt vlastní rodiny, říká Kuchařová o nevěrách exmanžela

Taťána Kuchařová (34) promluvila o článcích v bulváru, podle kterých je po rozvodu s Ondřejem Gregorem Brzobohatým na...