Pátek 29. září 2023, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 29. září 2023 Michal

Zvířata s lidskými orgány dostala zelenou. Japonsko posunuje hranice

  13:31
Japonsko bude zřejmě první zemí, ve které by se mohla narodit zvířata s orgány z lidských buněk. Pokud se podaří překonat vědecké překážky, tyto „chiméry“ by se mohly využívat ve výzkumu či k pěstování orgánů na transplantace.

Myší embryo s vloženými kmenovými buňkami potkan z pokusu provedeného v kalifornském Salkově ústavu v roce 2017. | foto: Salk Institute

Tým z Tokijské univerzity bude mít jako zřejmě první na světě možnost přivést na svět geneticky smíšené tvory obsahující lidské a zvířecí buňky. Do března v Japonsku - podobně jako v Česku - platil zákaz podobné lidsko-zvířecí chiméry (chiméra je tvor, který má v těle buňky s různou DNA, obvykle ovšem ne z jiného druhu).

Pak ovšem došlo ke změně legislativy a nově je možné požádat o schválení výzkumného projektu, který by mohl zahrnout i zaručení vývoje a narození chiméry s lidskými buňkami. První povolení dostal právě tým z Tokijské univerzity, který vede dlouholetý proponent a odborník v tomto oboru Hiromicu Nakauči (v odborné literatuře ho hledejte jako Hiromitsu Nakauchi).

Orgánová pomoc zvenčí

Tým chce pracovat metodou, která se již zkoušela i v jiných laboratořích. Pro pokus jsou zapotřebí embrya, která mají cíleně z provozu vyřazené geny pro tvorbu orgánů. Do zárodků se pak mají vpravit buňky jiného druhu, ze kterých by měl orgán vzniknout.

Samozřejmě nejde o běžné, plně vyvinuté buňky, ale tzv. embryonální kmenové buňky, tedy buňky, jaké najdete v plodu během rané fáze vývoje. Jsou velmi „plastické“ a mohou se (alespoň v principu) vyvinout v jakýkoliv typ tkáně. 

Embryo se pak transplantuje do těla náhradní matky. Během dalšího vývoje se pak mají vložené kmenové buňky postarat o vytvoření orgánů, které jeho původní, geneticky „zmrzačené“ buňky vytvořit nemohou. Měla by tak vzniknout zvířata, která mají orgány víceméně výhradně z lidských buněk. Konkrétním cílem japonského týmu je vytvořit potkany se slinivkou z lidských buněk.

Nastíněný princip v praxi ovšem zatím nefunguje. Vědci o vytvoření tzv. lidsko-zvířecích chimér uvažují již desítky let a zhruba v posledních 20 letech se o to několik týmů snaží systematicky. Chiméry by mohly sloužit jako „zdroj“ orgánů pro transplantace, ale také třeba k výzkumu nemocí specifických pro člověka.

Výzkum se opakovaně dostával do různých slepých uliček, ale pokrok je zjevný. V roce 2018 se poprvé podařilo v USA vytvořit myši, které měly orgány z potkaních buněk. To proto, že myši kvůli úpravě neměly geny pro tvorbu orgánů, a tak za ně do této role „zaskočily“ do embrya vstříknuté buňky potkaní. Zvířata žila s těmi „náhradními“ orgány prakticky stejně dlouho jako běžné laboratorní myši.

Co když nejsou příbuzní?

Ovšem potkani a myši jsou si vývojové blízcí tvorové. Autoři zmíněné práce z roku 2018 vpravili také lidské buňky do prasečího embrya, ale výsledek byl jiný. Lidské buňky se v prasečím embryu prakticky nevyvíjely, po měsíci vývoje zbyla přibližně jedna na 100 tisíc buněk prasečích. Vyvíjející se embryo tyto nepříbuzné buňky zřejmě agresivně napadalo a ničilo - v každém případě se jim nedařilo. (Embrya byla po této době zničena, nebyla donošena.)

Japonská skupina Hiromuciho Nakaučiho vyzkoušela podobný pokus s ovčími embryi. Domnívala se, že to by pro lidské buňky mohlo být lepší prostředí, ale výsledek byl prakticky stejný. Lidských buněk bylo v embryích málo, a rozhodně nevytvořily nic, co by připomínalo orgány.

Stejně jako v případě zmíněného pokusu v USA, ani Nakauči ovco-lidská embrya nenechal vyvinout a po 28 dnech je zničil. Nová japonské předpisy mu ovšem dovolují, aby pokusy dovedl až do konce a chiméry nechal narodit. Samozřejmě, pokud nebudou v sobě zvířata mít víceméně „lidské“ orgány, jejich donošení nedává smysl.

Cílem dalších pokusů je tedy především „pohrát“ si s parametry pokusu. Vědci budou zkoušet různě obměňovat postup, používat například embryonální buňky v různých fázích vývoje atp. Mohou měnit také složení výživových roztoků, používat embrya různých kmenů pokusných zvířat atd. Musí si také naučit „řídit“ práci buněk v cizím embryu tak, aby vytvářely ten orgán, který vědci chtějí, a nedostaly se například do mozku, kde by nejspíše narušily jeho vývoj.

Nejspíše je čekají roky mravenčí práce v laboratoři s nejistým výsledkem. Nakauči také prohlašuje, že nehodlá nikam spěchat a pokud bude tým na slibné cestě, s donošením prvních chimér nebude pospíchat.

Jestlipak je budeme mít rádi...

Což možná není špatně, jak připomněl pro časopis Nature Tecuja Iši z Hokkaidské univerzity v Sapporu: „Je to dobré postupovat opatrně, protože tak budou moci vést dialog s veřejností, která má (z pokusů) obavy a výhrady.“

Obavy jsou rozšířené. Vědce ve vyspělých zemích dodnes děsí případy genetických modifikací u potravin, kdy se z hlediska odborného konsensu relativně neškodná technologie stala terčem odporu velké části veřejnosti.

Někteří se také těžce smiřovali se změnami v přístupu k pokusným zvířatům, které si v posledních desítkách let vynutila do značné míry hnutí za ochranu zvířat. V době, kdy zvířata byla v podstatě „spotřební materiál“ a etické komise neexistovaly, se pokusy na nich daly objektivně řečeno provádět s výrazně menší administrativní zátěží. Chiméry v sobě doslova kombinují obojí problematiku, a není divu, že vědci chtějí postupovat opatrně.

Na druhou stranu, genetické modifikace jsou v řadě oborů, třeba ve farmacii, a tedy výrobě léků, klíčovými technologiemi. Celá řada moderních léčiv by se bez nich nedala vůbec vyrábět - a nikdo proti tomu neprotestuje. GMO produkty sice neradi vidíme na talíři, ale polykáme je bez problémů. Jak se budeme stavět k nové ledvině z geneticky vzniklé praso-lidské chiméry?

Za pár desítek let i díky japonským pokusům třeba dostaneme možnost na tuto otázku odpověď nejen hypoteticky. Všem, kteří se nemohou rozhodnout, může být útěchou, že jisté to není - úspěch zatím rozhodně není zaručený. A i kdyby se to v laboratořích povedlo, je velkou otázkou, zda by takové orgány byly dostupnější a levnější než ty získané od dárců v rámci tradičních zdravotnických systémů. 

Autor:
  • Nejčtenější

Nový obrněnec z Francie pro 21. století. Průzkumný Jaguar má ničit i tanky

Vzhledem k historii své země, francouzská armáda musela a musí plnit úkoly i na jiných válčištích, než je...

I v Čechách existují anomálie, co se nedají snadno vysvětlit, popisuje ufolog

Premium Jednou z nejhezčích věcí na ufologii je, že se člověk pořád vzdělává, říká ufolog skeptik Vladimír Šiška. „Jednou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sonda přivezla vzorky z planetky, která by v budoucnu mohla narazit do Země

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír v neděli provedla jedinečný manévr. Ve výšce 102...

Němci se o mobilizaci dozvěděli téměř hned. Co ještě věděli v září 1938?

Seriál Letní putování s Technetem po bývalých polních letištích všeobecné mobilizace roku 1938 končí. Navštívili jsme jen část...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Šance na přežití se blíží nule. Sedm nejtragičtějších leteckých havárií

Letecká technika způsobila v dopravě ještě větší revoluci než železnice o století dříve. Letadla jí sice nemohla...

Solární panely odcházejí překvapivě rychle a záruky nefungují, říká expert

Premium Solární boom může za pár let přinést majitelům fotovoltaických elektráren nepříjemné překvapení. Životnost solárních...

Při výchově sourozenců nejde být úplně spravedlivý, vysvětluje psycholožka

Premium Do pracovny za ní chodí rodiče, kteří tápají ve výchově ratolestí, řeší komplikované vztahy sourozenců či výchovu...

Jsme firma na zážitky. Ředitel Sparty Křivda o Priskem i novém stadionu

Premium Dodnes ho zabolí nohy, když si vzpomene, jak hrála Sparta naposledy v Edenu. V loňském derby dostala takovou...

Zastřešit Alpy, opice do práce místo lidí. Fantasmagorie plodil Východ i Západ

Premium Ti starší možná četli dětské sci-fi o Neználkovi ve Slunečním městě. O návštěvě maličkého mužíčka ve městě, kde je vše...

Vědci se blíží objevu páté základní interakce. Přibývá důkazů, že to není chyba

Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí experimentální fyzici. Od roku 2021, kdy...

Poučili jsme se z chyb u Němců, říká šéf Správy úložišť radioaktivních odpadů

Rozstřel „Při hledání optimálního úložiště potřebujeme nejen vědět události staré stovky let, ale řešíme i budoucnost v řádu...

Evropa v AI klopýtá za Čínou a USA. Ztrácí soběstačnost, říká vědec Mikolov

Premium Patří mezi nejuznávanější vědce v oboru umělé inteligence. Tomáš Mikolov pracoval pro řadu velkých hráčů typu Google,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Jiří Paroubek se potřetí oženil, expremiér si vzal bývalou poslankyni ČSSD

Po opožděné páteční oslavě svých 71. narozenin se bývalý premiér Jiří Paroubek o víkendu oženil, tentokrát už potřetí....

Solární panely odcházejí překvapivě rychle a záruky nefungují, říká expert

Premium Solární boom může za pár let přinést majitelům fotovoltaických elektráren nepříjemné překvapení. Životnost solárních...

Žiju se ženou, přiznala farářka ze StarDance Martina Viktorie Kopecká

Farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká (37), která zaujala televizní diváky v soutěži...

Toxická laguna v Rumunsku pohlcuje vše živé. Katastrofa není daleko

V té krajině není nic lidského, a nebýt věže kostela, která ční z bahnité hmoty, ani by tu nic přítomnost člověka...

Těchto pět věcí řidiči v Česku ignorují nebo je neumějí. Děláte je také?

Každý řidič má nějaký zlozvyk. Někdo špatně pracuje se spojkovým pedálem, jiný málo sleduje zpětná zrcátka, další se...