Už na začátku článku je zmíněn skutečně podstatný aspekt, že nevíme kdo je testován. Rozhodně se to v čase mění. Zkraje při malém počtu testů to byli lidé s typickými příznaky a zároveň přijíždějící z rizikových oblastí. Teď se často testují lidé bez příznaků (třeba sociální/zdravotní pracovníci, kontakty nemocných). Současně tam jsou pozitivní retesty. Od tohohle vlivu data úplně očistit neumíme. Že ale klesá počet lidí aktuálně diagnostikovaných (a dovolím si tvrdit i reálně nakažených) je fakt.

Nevím proč by měl názor nějakého asistenta na VŠE co umí udělat pár grafů z veřejných zdrojů mít nějakou váhu a být bernou micí v něčem, čemuž zákonitě nemůže rozumět.

Co třeba proto, že o tom zpracování dat a významu vstupů ví řádově víc, než Vy, Vojtěch, Hamáček a Babiš dohromady ?

To je všude najednou řada odborníků.

Ačkoli taky považuji % nakažených z testů jako aktuálně nejlepší indikátor situace, tak tenhle graf by potřeboval očistit od re-testů. Poslední dobou IMHO totiž to % pozitivních klesá také proto, že se rapidně zvyšuje počet vyléčených, kteří mají vždy minimálně 2 negativní testy. Takže reálné % nově nakažených může být 2x větší.

Těch vyléčených jsou desítky denně, testů řádově 5000. I kdyby mezi 4900 negativními testy bylo 100 re-testů, nehraje to tam statisticky významnou roli. Na dvojnásobek by těch negativních re-testů muselo být okolo 2500.

Základním problémem je, že většina analýz řeší pouze přímé důsledky Covidu. Ale je zcela zásadní se podívat, jak zastavení plánovaných zdravotníckých výkonů (operace, preventivní vyšetření, ambulatní léčba) dopadlo na pacienty. Zandbaná péče o neakutní případy, prošvihnuté nálezy nádorů v ranném stádiu nás busou stát mnohem více životů i pěněz (pozdní léčba je výrazně dražší). A k tomu všemu pozastavená ekonomika. Např. nezaměstnanost, finanční problémy přinášení lidemdloiuhodobé stresy, které vedou k závažným onemocněním. Obávám se, že tady bude účet mnohem vyšší než za covid.

Myslím že je zřejmé jíž delší dobu, že se tato vláda nerozhoduje na základě analýzy dat výskytu Covid-19, ale maximálně tak analyzuje výzkumy veřejného mínění...co taky čekat od populisty.

Problém je, že pan Helman nebere v úvahu epidemiologická hlediska. A také jaké je chování viru. Rychlé rozvolnění, které spustí druhou vlnu, může být i z ekonomického hlediska větší katastrofou, než počkat s rozvolňováním různých oblastí o jeden čii dva týdny. Už se o tom přesvědčilo třeba Japonsko. Další důvod pro pro postupné rozvolňování a udržování chytrých karanténních a hygienických opatření popsuje i parazitolog Jaroslav Flegr: https://jaroslavflegr.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=750758 . Podrobněji jsem se to pokusil popsat, proč by se měla zachovat jistá opatrnost zde: http://www.osel.cz/11144-dosavadni-zkusenosti-s-epidemii-covid-19.html .

Keyž se nic nedělo, proč se nařizovala práce studentům?

Prymula s tím pošahaným zdravotním statistikem Duškem si všechna data nechávají pro sebe a něco si tam šmudlají, jak se jim to zrovna hodí a mají náladu...

Vypadá to tak.

Ty zákazy se rozvolňují podle toho, kolik kdo dostal e-mailů a co kdo navnímal na sociálních sítích. Jiné pravidlo neexistuje.

Když paní Schillerova použila ten výraz o potřebě "navnímat" ty maily a zprávy na FB, to jsem šel do kolen.