Jinak clanek ma jednu chybku - tvrzeni "Za pomoci jaderné fúze už však lidé dokázali vyrobit více energie, než kolik do ní vložili.Využili při tom ovšem jiný systém, který je označován jako inerciální udržení, ..."

neni presne.

Za pomoci jaderne fuze lidstvo vyrobilo vice energie nez vlozene uz pred 72 lety (1952), a to dokonce v masovem meritku.

Pokrok je i to, že se přestalo psát, že už za deset let...

https://external-preview.redd.it/LkKBNe1NW51Wh-8nLSTRdQtTha2sV1yY46vhUWcu_6g.png?auto=webp&s=1f89a143a488f2e4b5306a25a87e21282332e2ef

Tritium není stabilní izotop vodíku. Je radioaktivní s poločasem rozpadu 12,5 roku.

Škoda je, že ITER by mohl být mnohem rychleji, ale spousta času se promrhala a ještě promrhá kvůli evropské byrokracii. Nikdo neví, jak je na tom s touto technologií Čína. Jisté ale je, že tam si s podobnými povoleními vědci hlavu lámat nemusí. A jisté je také to, že pokud bude mít Čína tuto technologii funkční dříve než západ, tak jsme ještě víc v....

ITER je projekt i Číny. EU to platí jen z 45%.

" JET pracuje s atomy deuteria a tritia – dvou stabilních izotopů vodíku ..."

Od kdy je tritium stabilní?

S poločasem rozpadu cca 12 let se to tak nechá s ohledem na délku kampaně nazvat. Něco se rozpadne, ale drtivá většina zůstane.

Já nevím, jadernou elektrárnu spustili za jak dlouho po objevu štěpení?

Tam to šlo docela rychle. Štěpení bylo poprvé pozorováno někdy ke konci 30tých let. První řízená reakce pod vedením Enrica Fermiho byla ke konci roku 1942 v Chicago Pile-1. První reaktor, který vyrobil elektřinu, byť pro pár žárovek, byl americký EBR-1. A byl to kupodivu tzv. rychlý reaktor, které dodnes prakticky nevyužíváme. Výjimkou jsou ruské BN-600 a BN-800. První skutečná jaderná elektrárna, která byla přifázována k síti, byl v roce 1954 Obninsk.

Fůze je mnohem těžší oříšek. Po desítky let si s tím hráli jenom fyzikové v rovině, zda to vůbec půjde. Tokamaky ukázaly, že asi ano. Jenže teď se to posouvá do roviny inženýrů a to zejména strojařů. První stěna fůzního reaktoru může být a bude vystavena extrémním tepelným tokům. Musí se najít materiály schopné to po rozumnou dobu vydržet. A zároveň se musí najít způsob jak tyhle extrémní výkony odvést, protože pokud se tu první stěnu nepovede efektivně uchladit, tak to nevydrží žádný materiál.

A pak další problém. Tokamak z principu není schopen nepřetržitého provozu. Turbína s přifázovaným generátorem ovšem potřebuje pracovat nepřetržitě. I tohle se bude muset nějak vyřešit. Je toho ještě docela dost. Mě je něco přes padesát a realisticiky počítám s tím, že se prvních fůzních elektráren nejspíš nedožiju.

Jenže problém je zavedení do praxe atd. protože je na tyto zařízení stejný požadavek jako na stavbu atomové elektrárny, takže po úspěšném testování to bude dalších 20 30 let než to uvedou do praxe.

Už čtyřicet let věřím, že doba, kdy se to podaří, je už velmi blízko.

vědci říkají dřív jak za 50let se nic převratného neočekává, nějaké elektrárny, když to půjde dobře tak možná za 100let. Vzhledem k historii lidstva to brzo je, vzhledem k technickému pokroku co máme je to hodně daleko

Nečekal jsem, že na Technetu někdy budu číst tak nesmyslné formulace jako je "... dosáhl výkonu 69 megajoulů".

Dneska se běžně udává výroba FVE v kW / den nebo v MW / rok, spotřeba elektromobilů v kW / 100 km. Bohužel.

Líbí se mi, jak autor článku používá slovo Tomakak aniž by věděl, co to je. Nic jako Tomakak neexistuje a nikdy existovat nebude. Není možné udržet magma v magnetu. Není to možné ani teď, ani za sto let.

Aspoň to slovo, na rozdíl od vás, napsal správně