Překonat vlastní světový rekord z roku 2021 je důstojným rozloučením tokamaku, který začal fungovat v roce 1983. Tehdejší reakce trvala 5 sekund a vyprodukovala 59 megajoulů tepelné energie. Při závěrečných testech koncem roku 2023 však loučící se tokamak tento rekord dál vylepšil, když udržel reakci po dobu 5,2 sekundy a vygeneroval 69 megajoulů. Spotřeboval na to pouhých 0,2 miligramu paliva.
I když se v tomto případě nehovoří o tom, kolik energie bylo nutné na zažehnutí reakce vynaložit, je jasné, že výsledek byl záporný. Tokamak ITER, který by měl svou produkcí překonat dodané množství energie, se teprve staví. Tento typ fúzního reaktoru obsahuje plazma neboli vysoce ionizované plyny ve tvaru věnečku, který je udržován pomocí prstenců elektromagnetů v silném magnetickém poli. Plyny se zahřívají na zhruba desetkrát vyšší teplotu, než je v centru Slunce.
Jak jsme psali již dříve, udržet vše ve vykázaném prostoru za běžných podmínek není těžké (zručný kutil si jednoduchý fúzor může postavit doma a uvidí výsledky fúze na vlastní oči). Ovšem dokázat to, za podmínek nutných pro fúzi ve velkém měřítku, se ukázalo jako podstatně obtížnější. Není to nemožné, k fúzi jader dochází ve fyzikálních laboratořích běžně, ale vždy je to ztrátový proces: na udržení a zahřátí plazmatu vynaložíme nakonec vždy více energie, než bychom z něj mohli získat při výrobě energie. Toto energetické manko se v posledních desítkách let pravidelně zmenšuje, ale stále jsme se nedostali do oblasti černých čísel.
Za pomoci jaderné fúze už však lidé dokázali vyrobit více energie, než kolik do ní vložili. Využili při tom ovšem jiný systém, který je označován jako inerciální udržení, kdy je kapsle s palivem ostřelována lasery, aby byla stlačena a změnila se v plazma.
Krok ke spáse? Vědcům se zdařila jaderná fúze se ziskem energie, píše tisk |
JET pracuje s atomy deuteria a tritia – dvou stabilních izotopů vodíku – a výsledkem reakce je helium a uvolnění obrovského množství energie. Respektive pracoval, po 40 letech provozu se totiž bude postupně ukončovat jeho provoz v rámci sedmnáctiletého plánu. Celý proces má být podle deníku The Guardian vědci pečlivě dokumentován, aby mohli v příštích desetiletích využít informace o stavbě a demontáži fúzních reaktorů. Na experimentech se podílelo více než 300 vědců a inženýrů z konsorcia nazvaného EUROfusion.
Původně měl na JET navazovat právě ITER, ale s jeho spuštěním se nepočítá dříve než v roce 2035. I proto se řada vědců snažila o to, aby se život britského tokamaku ještě podařilo prodloužit.
