Loňský úspěch české neurovědkyně Elišky Procházkové při udílení Ig Nobelových cen letos žádný český výzkumník nezopakoval a nezařadil se tak mezi české vědce, například Jaroslava Flegra nebo Vlastimila Harta, kteří se touto žertovnou cenou mohou pochlubit. Odborníci z jiných zemí totiž zaujali svými podivnými či vtipnými výzkumy více.
Češka získala antinobelovku za osamělá srdce, zaujal i výzkum zácpy u štírů |
Ohodnocení za vtipné vědecké výkony se tak dostalo například počítání chloupků v nose mrtvol, opětovnému využití mrtvých pavouků a vysvětlení, proč vědci olizují kameny.
Jak uvádí agentura AP, 33. ročník udílení cen byl předem nahráván a vysílán, podobně jak tomu bylo už od dob pandemie koronaviru. Před ní vždy probíhal jako živý ceremoniál na Harvardově univerzitě.
Udílení Ig Nobelových cen proběhlo i v roce 2023 jako předtočený online přenos.
Cena byla udílena v deseti kategoriích od chemie, geologie a fyziku, přes strojírenství, veřejné zdraví a medicínu, komunikaci a výživu, až po psychologii, vzdělání a literaturu.
Například první cena míří za Janem Zalasiewiczem z Polska, který získal cenu za chemii a geologii za vysvětlení, proč mnozí vědci rádi olizují kameny.
„Olizování horniny samozřejmě patří do arzenálu osvědčených technik geologů a paleontologů, které jim pomáhají přežít v terénu,“ napsal Zalasiewicz v roce 2017 v bulletinu The Palaeontological Association. „Navlhčení povrchu umožňuje, aby textury fosilií a minerálů ostře vynikly, místo aby se ztrácely ve změti vzájemně se protínajících mikroodrazů a mikrofraktů, které vystupují na suchém povrchu.“
Tým vědců z Indie, Číny, Malajsie a Spojených států si odnesl cenu za strojní inženýrství za studii o opětovném využití mrtvých pavouků k výrobě úchopových nástrojů.
„Užitečné vlastnosti biotických materiálů, které příroda v průběhu času zdokonalovala, eliminují potřebu tyto materiály uměle upravovat, příkladem jsou naši dávní předkové, kteří nosili zvířecí kůže jako oděv a vyráběli nástroje z kostí. V této práci navrhujeme využít biotické materiály jako hotové robotické komponenty vzhledem k jejich snadnému pořízení a implementaci, přičemž se zaměřujeme zejména na využití pavouka jako užitečného příkladu ramena při robotických aplikacích,“ napsali v časopise „Advanced Science“ v červenci 2022.
Porotu také zaujal tým z USA, Kanady, Severní Makedonie, Íránu a Vietnamu, kterému udělila cenu za medicínu. Jejich výzkum se zabýval „zkoumáním, zda má člověk v každé ze dvou nosních dírek stejný počet chloupků – na mrtvolách“.
„Alopecia areata je zánětlivé onemocnění spojené s vypadáváním vlasů na hlavě, řas, obočí a chlupů z nosních dírek. U mnoha pacientů s alopecií se v důsledku nedostatku chloupků v nose objevuje zvýšená alergie, infekce horních cest dýchacích a suchost. Kvantifikace nosních chloupků a dopady nedostatku nosních chloupků na kvalitu života pacienta dosud nebyly vyhodnoceny,“ vysvětlovali výzkumníci svůj záměr v roce 2020 v magazínu Journal of the American Academy of Dermatology.
Další vítězné týmy byly podle organizátorů pochváleny za studium vlivu nudy učitelů na nudu studentů; vlivu sexuální aktivity ančoviček na míchání vody v oceánu; a za to, jak mohou elektrifikované jídelní hůlky a brčka na pití změnit chuť jídla.
Akci připravuje časopis „Annals of Improbable Research“ a sponzorují ji Harvard-Radcliffe Science Fiction Association a Harvard-Radcliffe Society of Physics Students.
The 2023 Ig Nobel Prize winners were announced tonight. Each has done something that makes people LAUGH, then THINK. https://improbable.com/ig/winners/#ig2023
„Každý vítěz (nebo vítězný tým) udělal něco, co přimělo lidi SMÁT SE a pak PŘEMÝŠLET,“ uvádí se na webových stránkách časopisu „Annals of Improbable Research“.
