Ocenění letos získali tři laureáti – Moungi G. Bawendi, Louis E. Brus a Alexej I. Jekimov, o nichž již dřív psaly například švédské noviny Aftonbladet, které již dopoledne zveřejnily kopii e-mailu z akademie. Ocenění se tak připojí k dalším 113 držitelům Nobelovy ceny za chemii, která je udělována od roku 1901.
Bawendi profesorem na Massachusetts Institute of Technology, Brus je emeritním profesorem na Kolumbijské univerzitě a Jekimov pracuje pro firmu Nanocrystals Technology.
„Nobelova cena za chemii v roce 2023 odměňuje objev a vývoj kvantových teček, nanočástic, které jsou tak malé, že jejich velikost určuje jejich vlastnosti,“ píše Dagens Nyheter, další švédský deník, a potvrdilo to i polední vyhlášení.
„Tyto nejmenší součásti nanotechnologie nyní šíří své světlo z televizorů a LED žárovek a mimo jiné mohou také navádět chirurgy při odstraňování nádorové tkáně,“ popisuje Nobelův výbor.
Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičových materiálů schopné vázat nosiče nábojů (fungují jako potenciálové jámy), jejichž rozměry se pohybují okolo dvaceti nanometrů.
„Každý, kdo studuje chemii, se učí, že vlastnosti prvku se řídí tím, kolik má elektronů. Když se však hmota zmenší na nanorozměry, vznikají kvantové jevy, které se řídí velikostí hmoty. Laureátům Nobelovy ceny za chemii 2023 se podařilo vyrobit částice tak malé, že jejich vlastnosti jsou určovány kvantovými jevy. Tyto částice, které se nazývají kvantové tečky, mají nyní velký význam v nanotechnologiích,“ vysvětlují důležitost objevu odborníci z Královská švédská akademie věd.
„Kvantové tečky mají mnoho fascinujících a neobvyklých vlastností. Důležité je, že mají různé barvy v závislosti na své velikosti,“ říká Johan Åqvist, předseda Nobelova výboru pro chemii.
Teoreticky se vědělo, že nanočástice mohou být součástí kvantových efektů, které záleží na jejich velikosti. Nikdo však dlouho nemohl takové nanočástice vyrobit prostě proto, že chyběla technologie, která by to v nanosvětě dokázala.
Nobelův výbor připomněl, že na začátku osmdesátých let se Alexeji Jekimovovi podařilo vytvořit kvantové efekty závislé na velikosti částic v barevném skle. Barva pocházela z nanočástic chloridu měďnatého a Jekimov prokázal, že velikost částic ovlivňuje barvu skla prostřednictvím kvantových efektů.
„O několik let později Louis Brus jako první vědec na světě prokázal kvantové efekty závislé na velikosti částic volně se vznášejících v tekutině. V roce 1993 provedl Moungi Bawendi revoluci v chemické výrobě kvantových teček, jejímž výsledkem byly téměř dokonalé částice. Tato vysoká kvalita byla nezbytná pro jejich využití v aplikacích,“ popisuje příspěvek oceněných vědců k výzkumu kvantových teček Nobelův výbor.
Odhalení chřipky bude díky brněnským vědcům podobné těhotenskému testu |
Potvrzený únik
„Je to chyba švédské královské akademie. Naše zasedání začíná v 9:30, takže zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí. Vítězové ještě nebyli vybráni,“ řekl ještě dopoledne Johan Aqvist, předseda Nobelova výboru akademie pro chemii agentuře Reuters v reakci na předčasně zaslanou tiskovou zprávu.
Poprvé se tak nepodařilo laureáty ceny utajit až do oficiálního vyhlášení.
QD-OLED, tajemná zkratka, která je u televize zárukou skvělého obrazu |
V této kategorii prestižní ocenění často uděluje několika vědcům, kteří se věnují výzkumu určitého tématu. Podle odborníků mohlo být oceněno třeba i sekvenování nové generace, jak se označují moderní metody sekvenování DNA umožňující rychlejší a levnější generování většího množství dat.
Společnost Clarivate, která předpovídá laureáty Nobelovy ceny na základě významného dopadu citací na výzkum, mezi favority zmiňovala také výzkumníky, kteří se zabývají genovým inženýrstvím či syntetickou biologií.
Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul.
Nobelovu cenu za fyziku získala možnost sledovat attosekundové procesy |
Udělování Nobelových cen probíhá každoročně ve stejném pořadí, kdy se jako první o ocenění v pondělí dozvědí laureáti ceny za lékařství, o den později se oznamují jména nositelů ceny za fyziku. Po oznámení cen za chemii následuje ocenění za literaturu, za mír a za ekonomii.
Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů Kč).