Přijímače digitální televize nejsou jen set-top boxy

Víte jaké existují typy přijímačů digitálního vysílání a v čem se mezi sebou liší? Ukážeme vám, jaké druhy můžete potkat a co od nich můžete čekat. Vyberte si ten pravý přijímač přesně podle svých představ.

Děti u televize - (c) profimedia.cz/corbis - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Tématikou digitální televize se u nás věnuje poměrně intenzivně. Nikdy jsme se však nezabývali tím, jaké typy přístrojů pro příjem digitální televize existují. Dosud jsme vám v našich testech představili tři jednoduché a levné set-top boxy ze skupiny standardních přijímačů, u kterých byl kladen důraz především na cenu než na množství nadstandardních funkcí, a jeden set-top box pro náročnější uživatele s integrovaným HDD. Typů přístrojů je však mnohem více a v některých případech se hranice mezi jednotlivými typy stírají.

Poté, co jste se rozhodli přejít na digitální televizi, před vámi vyvstává další otázka a to, jaký přijímač je pro vás nejvhodnější. Většina z uživatelů přitom sáhne po některém ze standardním přijímačů. Tyto set-top box nabízí vesměs kvalitní signál a jednoduché ovládání, ale z nadstandardních funkcí se musíte většinou spokojit pouze s EPG (Elektronický programový průvodce) a teletextem, třebaže i ten u některých low-endových modelů chybí. Standardními přípojnými místy u těchto přístrojů bývají anténní vstup a výstup, jedno nebo dvě rozhraní SCART a vstup RS-232 (možnost upgradu firmwaru z PC), které někdy doplňují výstupy S-Video a Video. Nespornou výhodou těchto přístrojů je velice příznivá cena, která začíná už kolem dvou a půl tisíc korun. Recenze levných a jednoduchých set-top boxů si můžete přečíst v článcích I levné set-top boxy vám zaručí kvalitní příjem digitální televize a Malý a levný set-top box, který nadchne nejen nenáročné uživatele. To však neznamená, že by se v této skupině nenašli i výrazně dražší modely, ty však kromě špičkového tuneru nabízí i něco navíc. Mohou být kupříkladu vybaveny dvěma tunery, což ocení v okamžiku, kdy se chcete na jeden kanál dívat a druhý nahrávat. Další variantou jsou přístroje, které kombinují set-top box například s DVD přehrávačem nebo přijímačem digitálního satelitního vysílání (DVB-S).

Více o problematice digitalizace se dozvíte v sekci Digitální televize.

Zde se již dostáváme k dalšímu typu set-top boxů a to jsou přijímače s CI (common interface) šachtami pro vložení dekódovacího modulu, které umožňují přijímat kromě volně šiřitelných programů i kódované kanály. V současnosti jsou u nás v rámci zkušebního vysílání k dispozici pouze volně šiřitelné kanály, takže tuto možnost využijete pouze u kombinovaných přístrojů, které umožňují i příjem kódovaných programů přes satelit.

Jako jste byli dosud zvyklí nahrávat si na videokazetu pořady, které z nějakého důvodu nestihnete v době, kdy se vysílají, nabízejí některé set-top boxy něco podobného. Skupina přístrojů s integrovaným pevným diskem (DVB-T rekordéry - PVR) umožňuje nahrávání pořadů na integrovaný pevný disk. S nahranými pořady můžete posléze dále pracovat. Například si z nich můžete vystříhat otravné programy. Pokud se rozhodnete nahrané pořady zazálohovat. Můžete si je buď nahrát na DVD prostřednictvím připojeného DVD rekordéru nebo na videokazetu přes videorekordér. V případě přístrojů vybavených datovým rozhraním (USB 2.0, FireWire a LAN) můžete se záznamem jednoduše pracovat v počítači. Set-top box se přitom tváří jako další disk. Test jednoho ze zástupců set-top boxů s integrovaným harddiskem jsme vám přinesli v článku Set-top box vám může nabídnout víc než jen sledování televize.

Samostatnou podskupinou jsou přístroje s externím diskem. V tomto případě sice set-top box sám pevný disk neobsahuje, ale umožňuje připojení externího pevného disku (většinou přes USB 2.0). Záznam se ukládá na externí disk, který může následně jednoduše odpojit a připojit k počítači, kde záznam dále zpracujete.

Náročným uživatelům, kteří přivítali skutečnou interaktivitu televize, jsou určeny přístroje s MHP (Multimedia Home Platform), což je otevřený standard, který umožňuje využívat interaktivní a multimediální služby prostřednictvím svého televizoru. K tomu, aby něco takového mohlo fungovat, musí být přístroj vybaven zpětným kanálem, přes který budou probíhat vaše příkazy. Tím může být třeba ISDN či ADSL modem nebo modem pro připojení k internetu přes kabelovou televizi. Možnosti využití MHP jsou skutečně bohaté.

Zajímá vás, jak takové digitální vysílání vypadá? Vyzkoušeli jsme to za vás. Jak funguje experimentální digitální vysílání naživo?

Mezi aplikace, které platforma MHP umožňuje patří například home shopping (nakupování z obrazovky), home banking (ovládání svého účtu z domova), interaktivní vysílání televize (hry o ceny), PPV = Pay-per-view (plať jen za to na co se díváš), VoD (Video on Demand - filmy na vyžádání, vysílané s posunutými začátky, divák může shlédnout film v stanoveném časovém rozvrhu od začátku), AoD (Audio on Demand), email, přístup na internet, internetové telefonování (Voice over IP – VoIP), počítačové hry atd. U některých aplikací si ovšem neobejdete bez dalších periferií. Například email by se vám bez přídavné klávesnice dost špatně psal. Na podobné služby si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat.

Chcete si sami vyzkoušet, jak digitální vysílání vypadá? Půjčte si od nás přijímač

Dosud jsme se bavili pouze o set-top boxech, tedy samostatných přístrojích, které se připojují k klasickému televizoru, který máte doma. Existují však i digitální televizory, který již mají přijímač digitálního vysílání zabudovaný přímo v sobě. Může se přitom jednat o všechny již zmiňované typy digitálních přijímačů. Digitální televizory jsou však stále velice drahé a zatím nejsou u nás příliš rozšířené. Jejich větší rozmach můžeme očekávat až po spuštění plnohodnotného digitálního vysílání.

Kapitolu sama pro sebe tvoří mezi přijímači digitálního vysílání karty a moduly do počítače, která vám umožní sledovat digitální televizi na monitoru vašeho počítače nebo displeji notebooku a snadné zachytávání vysílání na pevný disk počítače. Uložený záznam si můžete pomocí přiloženého softwarového vybavení snadno editovat a archivovat. Tyto přijímače se při svém provozu neobejdou bez počítače, ke kterému jsou připojeny, a mohou mít podobu jednak počítačové karty pro stolní počítače nebo PCMCIA karty, ale také USB modulu. Poslední řešení je nejpohodlnější a umožňuje snadné přenášení mezi počítači. USB modul svým vzhledem připomíná populární USB flash disky.