Ono je mozna nakonec dobre, ze spadla "jenom" ta lavka v Troji a jeste v zime. Snad se to zacalo lepe hlidat, bez toho by treba ty spary na Vltavske nehlidali tolik a casem to spadlo tam...

U nas myslim nebude problem v tom, ze by se postavily blbe mosty, ale ze se blbe udrzuji, ve spatnem stavu jich je spousta.

„Bohužel, nýtovaná konstrukce mostu vede především k takzvané štěrbinové korozi, které lze jen obtížně zabránit,“ říká Kolísko. Jedinou možností by podle něj by bylo, aby most někdo každodenně kontroloval. „To se ovšem pochopitelně nedělalo, pokud vím, poslední nátěr proběhl někdy před zhruba padesáti lety,“ uvedl.

Zdroj: https://technet.idnes.cz/proc-padaji-mosty-v-praze-0hw-/tec_technika.aspx?c=A181212_145436_tec_technika_mla

Golden Gate Bridge je visutý most u Sanfranciského zálivu přes průliv Golden Gate v Kalifornii. Spojuje San Francisco s Marin County. O jeho stavbě bylo rozhodnuto v roce 1930 a byla zahájena 5. ledna 1933. Do provozu byl slavnostně uveden 27. května 1937 pro pěší a o den později pro automobily. Je dlouhý 2,7 km a do roku 1964 byl nejdelším visutým mostem na světě.

Celé dílo váží 887 000 tun a obě věže drží pohromadě 600 000 nýtů. Poslední nýt měl být z ryzího zlata, ten kvůli své měkkosti při nýtování vyletěl a ztratil se v moři a byl nahrazen normálním nýtem.

K rozšířenému mýtu patří, že most je za dobrého počasí neustále natírán a natření celého mostu zabere zhruba rok a pak se začíná znova. Most byl poprvé natřen barvou International Orange při jeho stavbě, poté pouze dvakrát v roce 1965 a 1995. Natírání jednotlivých částí mostu je plánováno v rámci běžné údržby, pouze na určitých částech. Od roku 1980 je postupně původní barva nahrazována více korozivzdornou a méně toxickou inorganickou zinko-akrylovou barvou. V současné době se na údržbě mimo jiné podílí 28 natěračů.[2]

zdroj : wiky

P.S. Ten zlatý nýt bude mít po případném nálezu celkem solidní cenu.

Češi

Když jich spousta spadne už při stavbě, tak pak opravdu zůstanou jen ty dobré.

Nejen mosty, ale i budovy, trpí korozí výztuže. Jen v Praze jich je několik a moc se neví, co s tím.

Výztuž běžné ŽB konstrukce je opravitelná. Problém je u předpjatých konstrukcí. Kdyby jsme prováděli řádně běžnou údržbu, zamezili vnikání vody a zvláště solanky do ŽB konstrukce potíže by byly minimální. Jenže máme ve zvyku nechat vše dojít až do havarijního stavu a pak si lámeme hlavu co s tím.

Římané to věděli a jejich mosty a akvadukty stojí dodnes. My jsme na to přišli až po 2000 letech? Nic není zadarmo a chcete-li postavit něco pořádného, musíte do toho investovat. Máme 2 bilióny dluhů, ČNB má v majetku Eura za 2 bilióny korun. Sežrala je inflace? Odpovědi na tyto otázky bych čekal od odborníka. Hezký Advent.

Římané nemuseli řešit zimní údržbu a s ní spojené solení vozovek. Jejich konstrukce nejsou dynamicky namáhané. K tomu je nutné přičíst požadavky na co nejekonomičtější provedení, subtilnost konstrukcí a co nejnižší pracnost. Prostě nelze srovnávat.

Pro laiky (jako já), co chtějí poznat nějaká základní úskalí navrhování mostních konstrukcí bych doporučil zdarma hru Bridge Builder

Taky by se mel nekdo zeptat takoveho odbornika - jak dlouho vydrzi socialisticke panelaky!

Můj laický názor bude, že dlouho. Panelák je krabice se slušnou strukturální pevností a spoustou vnitřních podpěr a určitě nečelí takovým tlakům a namáhání jako most. Když se řešila jejich omezená životnost, tak se spíš myslely rozvody elektřiny nebo vody a to už je dneska u většiny nové a kvalitnější

Nebojte - mosty stojí tak dlouho, dokud nespadnou.

A protože některé stojí příliš dlouho, pořádáme tu čas od času války.

Docela dobře a pro laika stravitelně problematiku železobetonu vysvětluje kanál Practical Engineering http://www.youtube.com/watch?v=PLF18H9JGHs

Beton bez železa vydrží řádově déle, nemá ale požadované vlastnosti. Docela je možné, že velká část staveb z předpjatho betonu je u konce své životnosti a začne působit značné problémy v logistice. Není to zkrátka materiál na strategická místa.