Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 5. července 2022 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Jak přišla do Prahy revoluce v technologii svozu komunálního odpadu

Tvrzení, že každý kluk chtěl být popelářem, je poněkud přitažené za vlasy. Historie svozu komunálního odpadu je však zajímavá. Například první tzv. kukavozy se začaly v Československu používat na samém počátku třicátých let, a to v obvodu Velké Prahy.

Automobil Praga jako „kukavůz“ pro svoz komunálního odpadu | foto: public domain

Dnešní exkurz do historie nakládání se směsným komunálním odpadem, na který se vydáme do Prahy, odstartujeme v roce 1923, kdy do naší metropole „vtrhly“ 110litrové plechové sběrné nádoby na tento odpad. A protože tehdy (a ještě dlouho potom) tvořil velkou část komunálního odpadu popel, začalo se těmto nádobám říkat popelnice.

Takže popelnice bychom měli. Jenže ještě neexistovaly tzv. kukavozy, do kterých se obsah popelnic sypal. Popelnice se tak v Praze při odvozu odpadků měnily kus za kus, plná za prázdnou, a v jejich dopravě se začaly uplatňovat upravené nákladní automobily s nízko situovanou ložnou plochou.

A na jakou technologii svozu navazovala tato výměna popelnic? Předtím se lidé na signalizaci zvoněním sbíhali se svými odpady (ne vždy to každý stihl) k obyčejným vozům s klasickými korbami (kvůli prašnosti se začaly vozy shora zakrývat). Ve své většině se v Praze až do poloviny dvacátých let používaly vozy s koňským potahem (tzn. i v počátku období výměnných popelnic), ale už v roce 1914 se tam v této funkci objevily první dva nákladní automobily.

Ale zpět k popelnicím v éře výměny. Pro jejich svoz byly v Praze postupně angažovány parní užitkové automobily Škoda Sentinel, pro zvýšení kapacity zpravidla ještě opatřené vlekem. „Popelnicový“ sentinel byl pouze jednou z verzí tohoto užitkového automobilu vyráběného v plzeňské Škodovce od roku 1924 na základě britské licence.

Koncem dvacátých let jezdilo v Praze celkem 38 popelářských automobilů vozících popelnice, z toho bylo 28 parních sentinelů.

S nástupem popelnic v roce 1923 se také začalo za odvoz odpadků produkovaných domácnostmi platit, do té doby to bylo bez poplatku. Živnostenské provozovny musely platit už předtím a větší průmyslové podniky s velkou produkcí odpadu (popela) si jeho odvoz zajišťovaly na vlastní triko.

Parní sentinel ve verzi popelářského vozu odvážel celé popelnice, zde je automobil i s vlekem pro zvýšení přepravní kapacity.

Odpad využívali zemědělci

Již od nepaměti si komunální odpad odváželi zemědělci a požívali ho jako hnojivo. Hordy „hnojivých“ povozů drkotajících po městské dlažbě ovšem nebyly příliš velkou ozdobou žádného města, spíše naopak.

V roce 1925 bylo v Jenči založeno hospodářské družstvo pro zužitkování pražských odpadků. Bylo tam velké úložiště tohoto materiálu, který se následně rozděloval mezi jednotlivé rolníky, členy družstva.

Do Jenče se odpad dopravoval z Prahy po železnici, a to denně. Vagony se nakládaly v obecním dvoře v Holešovicích, kam byly v éře popelářských sentinelů sváženy plné popelnice. Odpad z popelnic se vyprazdňoval přímo do vagonů. Ve druhé polovině dvacátých let se denně naložilo v létě 30 až 35 vagonů, a v zimě 40 až 50, nebo dokonce až 60 vagonů. Například za celý rok 1927 to podle dobového tisku dělalo úhrnem kolem 14 tisíc vagonů, přičemž ve Velké Praze mělo být přes 31 tisíc popelnic.

Ale ne zcela všechen pražský odpad směřoval do družstva v Jenči, k čemuž nám podává nepřímý důkaz rubrika „Dopisy čtenářů“ v měsíčníku Auto, kde se ve čtvrtém čísle v roce 1934 velice decentně rozohnil jakýsi pan Robert Sigmund: „ ... by se nemělo trpěti jezditi koňským povozům v semknutých řadách, nýbrž mělo by býti nařízeno, aby tyto povozy, tak jak jest u cyklistů nařízeno, aby jezdily v určité vzdálenosti od sebe, neboť předjíždění takové kolony povozů je nebezpečné. Povozy tyto jezdí hlavně v době kampaně cukrové a pak při odvážení odpadků z Prahy. Jezdím po silnici Poděbradské a tam pravidelně jezdí tyto povozy za sebou. Poukazuji na skutečnost a zajisté by se mohla i zde státi náprava, když by se každá správa velkostatku (neboť pouze tyto kupují odpadky na hnojení) upozornila na tuto nepřístojnost a v cukrovaru též, ...“

A v roce 1934 se navíc objevil nový velkoodběratel pražského odpadu, který převzal štafetu od zemědělského družstva v Jenči. K němu se ještě vrátíme na konci článku, po mezitím realizované výměně popelářských vozů.

Automobil Praga-Kuka pro svoz komunálního odpadu z počátku třicátých let. Jednalo se o první kukavozy vyrobené a používané v Československu.

První kukavozy v Československu

Keller und Knappich Augsburg (KUKA), známá německá firma, která se mimo jiné věnovala konstrukci a výrobě komunálních nástaveb na užitkové automobily (zametací a skrápěcí vozy na čištění ulic atd., to portfolio komunálních vozů bylo široké), představila v roce 1927 speciální automobil na svoz komunálního odpadu. Do nového popelářského vozu se popelnice nejen na místě vysypávaly, ale především měl v přepravním prostoru mechanismus na posun a stlačování odpadu.

Je samozřejmě pravda, že už dávno předtím vznikaly po celém rozvinutém světě popelářské automobily, do kterých se popelnice vysypávaly. Ale to byly automobily konvenčnějšího provedení s více či méně upravenou klasickou korbou bez vnitřního mechanismu, z nichž se potom odpad na skládce zase klasicky vysypal po vzoru sklápěčky.

Vůbec první takové primitivnější automobily se objevily už v roce 1897 v londýnském Chiswicku. Ve dvacátých a třicátých letech potom některé z těchto popelářských automobilů už moc primitivně nevypadaly. Jejich korba už nebyla klasická upravená, ale nová, speciálního provedení, byť tedy bez vnitřního mechanismu k posunu/stlačování odpadu.

Německý popelářský automobil FAUN systému vyráběného od roku 1925. Uvnitř válcové korby není žádný mechanismus, ale korbou se dalo kolem její podélné osy pootáčet, čímž se odpad uvnitř přeskupoval, aby se jím zaplnil vnitřní prostor v co největším objemu. Vůz se plnil z boku, a protože v podélném směru odpad přeskupovat nešlo, byly tam násypné pozice po celé délce, hezky jedna vedle druhé. Tyto vozy se v Československu nepoužívaly.

I po příchodu popelářských automobilů s pracovními mechanismy, a nebyly to jen vozy podle německého vzoru Kuka, ještě dlouho přežívaly (nejen v provozu, ale i ve výrobě) popelářské automobily v původních a méně sofistikovaných provedeních.

Například v roce 1931 byl představen popelářský vůz na bázi Tatry 23, jednalo se o vůz bez jakéhokoli mechanismu uvnitř přepravního prostoru. V té době už v Praze jezdily první kukavozy, tedy sofistikovanější popelářské automobily s vnitřním mechanismem.

Z popelářské Tatry 23 se odpad vysypával podobně jako z klasické sklápěčky. Zde se jedná o demonstrační fotografii, v ostrém provozu se samozřejmě musela otevřít zadní sajtna. Tento automobil vznikl pouze v prototypu.

Nový popelářský vůz od německé firmy Keller und Knappich Augsburg (geneze české přezdívky kukavůz pro vozy této koncepce je jasná; navíc v roce 1927 se začala používat právě značka KUKA) se vyznačoval rotující válcovou plechovou nástavbou (bubnem) se spirálou uvnitř. Buben obepínala plechová karoserie (nebyla však nutností a ne každý ve světě vyráběný vůz podle licence Kuka ji potom měl).

Při plnění vozu odpadem se buben pomalu otáčel ve směru hodinových ručiček (při pohledu zezadu, tedy z pohledu plničů), odpad posunoval směrem vpřed (ke kabině vozu) a trochu stlačoval. Při opačném otáčení se potom buben vyprazdňoval. Například u kukavozů licenčně vyráběných v ČKD se uvádělo, že mechanismus otáčení odebírá výkon tří koní.

Automobil Praga jako popelářský „kukavůz“ pro svoz komunálního odpadu. Ve velké reklamní ročence koncernu ČKD z roku 1936 se uvádí, že na přání je možné dodat vůz i se strojním zvedáním a vyprazdňováním popelnic (předložené vyobrazení vozu nepochází z předmětné tiskoviny, ale z „obyčejnějšího“ reklamního prospektu).

Licenci na nástavbu popelářského kukavozu zakoupil koncem dvacátých let náš koncern ČKD, vyrábějící mimo jiné automobily pod značkou Praga. Je tedy logické, že pro výrobu kukavozů potom byly využity vlastní podvozky. Tak vznikly první československé kukavozy, tehdy označované také jako Praga-Kuka.

Automobil Praga jako „kukavůz“ pro svoz komunálního odpadu
Automobil Praga jako „kukavůz“ pro svoz komunálního odpadu

Automobil Praga-Kuka pro svoz komunálního odpadu

V roce 1930 Praha objednala 28 kukavozů značky Praga, z toho první čtyři měly objem bubnu 8 m3 a následujících 24 vozů dostalo buben s objemem 10 m3.

V roce 1934 byla uvedena do provozu spalovna odpadů v pražských Vysočanech. Ve skutečnosti se jednalo o druhou spalovnu odpadů na našem území, ta první začala pracovat už v roce 1905 v Brně. A brněnská se dokonce předtím stala vůbec první spalovnou odpadů v rakouském mocnářství.

Kukavozy značky Praga od roku 1934 tedy vozily pražský odpad místo do Holešovic právě do nové spalovny ve Vysočanech.

Automobily Praga jako „kukavozy“ pro svoz komunálního odpadu

  • Nejčtenější

Stop pro letoun F-35? Švýcaři prověřují podezřelé nesrovnalosti v tendru

Úspěšné tažení letounů F-35 Evropou v roce 2021 pokračovalo ve Finsku a Švýcarsku. V alpské zemi se však nad nákupem...

Česká houfnice Morana se zařadila mezi hvězdy veletrhu obrany

Advertorial Eurosatory je nejvýznamnější evropský veletrh obranné a bezpečnostní techniky. Letos se kvůli covidu konal po čtyřleté...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Gripen versus F-35. Ve finále výběru neuškodí zvážit všechna pro a proti

Výběr budoucích stíhacích letounů pro české letectvo jde do finále a zdá se, že i jako v některých jiných evropských...

Přísně tajná letecká továrna. Na gripen je potřeba 8 tisíc hodin práce

Premium Co obnáší vyrobit stíhací nadzvukový letoun? Po exkurzi ve střežené továrně Saab kromě jiného víme, že se kupříkladu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nová zbraň Googlu umí využít i počítačový šrot

Je to nějaká prapodivná verze Windows, nebo ten systém Chrome OS? Tato otázka vás napadne, pokud poprvé spatříte nový...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Jak Larry vzlétl na zahradním křesle k nebesům

Spousta kluků i holek chce být piloty. Mnohým z nich znemožní splnění snu nějaká fyzická nebo psychická indispozice....

Jak přišla do Prahy revoluce v technologii svozu komunálního odpadu

Tvrzení, že každý kluk chtěl být popelářem, je poněkud přitažené za vlasy. Historie svozu komunálního odpadu je však...

KVÍZ: Na Falklandách dopadli Argentinci zle, Britové dobře. Jak dopadnete vy?

Na závěr seriálu věnovaného válce o Falklandy si můžete své znalosti o tomto konfliktu ověřit v kvízu. Nemá smysl házet...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 1. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 1. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...