Sobota 24. července 2021, svátek má Kristýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 24. července 2021 Kristýna

Čeští specialisté na „umělá zemětřesení“ hlídají těžaře po celém světě

Těžba ropy a zemního plynu i „čistá“ geotermální energie jsou v jednom ohledu podobně nebezpečné – mohou vyvolat citelné otřesy půdy. Aby nevznikly vážné škody, byť třeba na druhém konci světa, zajišťuje česká firma Seismik.

Zkušební vrt v českém středisku Ringen pro výzkum geotermální energie | foto: Ringen

Společnost Seismik sídlí v kancelářích v pražských Kobylisích, ze kterých je skvělý výhled na centrum Prahy. Převážnou část své pozornosti ovšem její šéf Leo Eisner a jeho kolegové věnují místům mnohem vzdálenějším – a většinou času přitom hledí pod zem.

Malá česká „firmička“ si totiž vybudovala mezinárodní pověst v oblasti sledování uměle vyvolaných otřesů. Do Kobylis se tak sbíhají „nitě“, které sledují drobné i větší pohyby půdy od Perského zálivu, přes západní Evropu až po americký kontinent.

Seismik se specializuje na sledování uměle vyvolané seismické aktivity. Kdo něco takového potřebuje a proč?
Leckdo, a to proto, že lidskou činností, tedy hlavně těžbou, vyvolané otřesy mohou mít značné následky a způsobit značné škody. A tím nemyslím jen škody přímé, tedy na budovách, ale také nepřímé. Třeba také na důvěře veřejnosti v některé technologie či činnosti.

Obvykle je to tak, že my pro provozovatele nějakého vrtu či jiného zařízení postavíme a provozujeme síť seismických stanic, které sledují, jaké otřesy způsobuje důlní činnost. Jedním z hlavních cílů je nastavit systém tak, aby dokázal určit, jak velké jsou otřesy související s lidskou činností a přímo konkrétně s činností na vrtu. Provozovateli to umožní včas zastavit aktivitu na vrtu, než dojde k otřesům příliš silným. Veřejnost či úřady zase ví, co se vlastně děje, a často jsou taková pozorování podmínkou těžby.

Tým společnosti Seismik. Leo Eisner stojí v horní řadě, třetí zleva.

Tým společnosti Seismik. Leo Eisner stojí v horní řadě, třetí zleva.

Pro koho tedy pracujete?
Zpočátku jsme pracovali téměř výhradně pro provozovatele nekonvenčních zdrojů ropy a zemního plynu v USA. Jinak řečeno s těžaři břidličného plynu a ropy. Po krizi v oboru v letech 2015 a 2016, kdy klesla cena ropy, se ukázalo, že musíme diverzifikovat. Přibrali jsme tedy například monitoring plynových zásobníků. Děláme analýzu seismického rizika u kritické infrastruktury, ale o tom nemůžu podrobněji mluvit. A přibrali jsme si sledování výroben geotermální energie. To je sektor, kde může nežádoucí výskyt otřesů způsobit velké potíže.

Známý příklad je v tomhle ohledu Švýcarsko. Shrnul byste, co se tam přesně stalo?
Tam došlo ke dvěma událostem. V roce 2006 se objevily otřesy na projektu v Basileji. Tam měli vrt hluboký cca 4,5 kilometru, a právě práce na něm způsobily zemětřesení s magnitudem zhruba 3,4. Došlo k tomu v důsledku vytváření tepelného výměníku hydraulickým štěpením, tedy trháním horniny natlakovanou kapalinou. A pak o několik let později, v roce 2013, došlo k problémům na dalším projektu v St. Gallenu.

Tam tehdy při vrtání geotermálního vrtu narazili na ložisko zemního plynu. Bohužel, při operaci, která měla zabránit stoupání plynu vrtem, došlo k natlakování okolní horniny. Ale při natlakování došlo v podstatě k nechtěnému štěpení usazenin, které zase způsobilo otřesy o magnitudu 3,5. Výsledek je, že Švýcarsko s geotermální energií experimentuje velmi velmi opatrně.

Jsou někde v Evropě zkušenosti lepší?
Ale ano, jde ovšem o to, jaký typ využití geotermální energie máte na mysli. Prakticky nikde není problém provozovat velmi mělké vrty, které sahají do hloubky pár stovek metrů. V podstatě jde o tepelné čerpadlo. Můžete si to představit jako velkou ledničku. Ale to není veliký zdroj energie, ušetří vám zhruba 30 procent energie na vytápění. Či v létě na chlazení.

Druhou možností jsou pak vrty v usazeninách, tedy sedimentech, do několikakilometrových hloubek. Teplota v podzemí stoupá zhruba o 30°C na kilometr, takže vodu z dvou- až tříkilometrových hloubek lze používat na vytápění. To je ten dnes v Evropě nejpoužívanější a nejslibnější typ geotermálních vrtů.

Třetí, technicky nejnáročnější, vyžaduje vrty do hloubek kolem více než 4 kilometrů, kde jsou teploty řekněme alespoň 120°C. Průtok vody také musí být dostatečně silný, přes 100 litrů za minutu. Vyšší průtok se zajišťuje hydraulickým štěpením, to ale přináší riziko otřesů a samozřejmě zvyšuje náklady. Z takových vrtů už lze vyrábět elektřinu.

Na většině míst světa je to ovšem příliš drahý zdroj, který se neobejde bez státní podpory. Svou roli hraje i to, že velkou část vyrobené energie vrt zase znovu spotřebuje na tlakování kapaliny do horniny. To jsou desítky procent z výroby, někdy i kolem poloviny.

Výroba elektřiny z geotermální energie se vyplácí pouze v místech, jako je Island, Filipíny, Turecko, západ USA a pár dalších. Tam se ale nevrtá do více než čtyřkilometrové hloubky, ale využívá se vyšší teplota poblíž povrchu, protože je tam zvýšený tok tepla ze zemského pláště. (Plášť je vrstva Země, která se nachází pod svrchní kůrou. Leží tedy v hloubkách od zhruba 100-200 kilometrů do přibližně 3 000 kilometrů pod povrchem, pozn.red.)

Využití geotermální energie pro výrobu elektřiny je možné jen na místech s...

Využití geotermální energie pro výrobu elektřiny je možné jen na místech s vhodnými přírodními podmínkami. Jedno takové je ve východní Africe, v oblasti Velké příkopové propadliny. Díky tomu jsou například v Keni geotermální elektrárny jedním z nejdůležitějších národních zdrojů elektřiny.

A ona „zlatá“ střední cesta, tedy vrty do 2–3 kilometrů, už je ekonomicky udržitelná i bez dotací?
Za vhodných podmínek ano. Dobrým příkladem je okolí Mnichova. Tam jsou vhodné podmínky, v těchto hloubkách tam proudí velké množství horké vody, kterou lze poměrně jednoduše odebírat a využít. Hornina je propustná sama o sobě, jak sedimenty bývají, a tak se nemusí štěpit. Pod Mnichovem navíc proudí tolik vody, že by geotermální vrt neměl ani po letech používání chladnout. A ještě je voda přicházející zpod Alp velmi čistá, téměř pitná, takže obsahuje málo solí a dalších nečistot, které by zanášely vybavení. Ani tak však ekonomika provozu není taková, aby mohly projekty fungovat na čistě komerční bázi. Návratnost se odhaduje na 15 let, takže se do projektů pouštějí spíše obce či města než soukromí podnikatelé.

A s uměle vyvolanými otřesy problémy nemají?
I tam se malé otřesy objevují. A to u vrtů, kterými se voda pak znovu vtlačuje zpět pod zem. Někde tam zřejmě vzniká přetlak. Země prostě je heterogenní. Ale jsou to jen velmi malé otřesy.

Mnichov má evidentně skvělé podmínky, daří se geotermální energii ještě někde jinde?
Ano. Jednou takovou zemí, se kterou máme přímé zkušenosti, je Holandsko, kde jsou také velmi hluboké vrstvy usazenin, které jsou dobře propustné s dostatečně vysokou teplotou. V současnosti se tam staví řada projektů, které jsou určené pouze na vytápění, nikoliv na výrobu elektřiny. Určené jsou především k vytápění velkých skleníků.

Instalace sensorů pro monitorování lidskou činností vyvolaných otřesů

Instalace senzorů pro monitorování lidskou činností vyvolaných otřesů

K tomu se dříve využíval zemní plyn, především z holandského groningenského naleziště, které se ovšem předčasně uzavírá. A to právě kvůli uměle vyvolaným otřesům. Je to ukázka nejen toho, že otřesy nejsou problém výhradně geotermálních zdrojů, ale také toho, co může způsobit špatné PR.

Jak to myslíte?
Groningenské ložisko zemního plynu je největší pevninské ložisko v Evropě, ale musí zavřít, protože provozovatel naprosto nezvládl komunikaci s veřejností. Po první řadě otřesů zpochybňoval souvislost otřesů a těžby. Pochybnosti ale nebyly na místě, a brzy se to projevilo. Těžba se nařízením vládních orgánů zpomalila, ale to další otřesy jen oddálilo, nezabránilo jim to. A právě v době, kdy znovu provozovatel veřejně spekuloval, že omezení těžby již další velké otřesy nezpůsobí, přišly v roce 2018 další silné otřesy.

Provozovatel ztratil důvěryhodnost, a těžba na ložisku předčasně skončí už v roce 2022. V té době v něm stále zůstane zhruba třetina těžitelných zásob. Tohle je dobrá ilustrace toho, že o rizicích a přínosech by se mělo informovat otevřeně. Jinak to může dopadnout všelijak.

V Česku už máme případ semilského projektu, který odpor veřejnosti zabil v samém počátku – a to se v té době ještě ani nezačalo vrtat. Pokud by například na projektu Ringen v Litoměřicích došlo k podobnému otřesu, šance na úspěšné dokončení nějakého geotermálního projektu v Česku by se dramaticky snížila.

Autor:
Témata: Ropa, Elektřina, hornina
  • Nejčtenější

Opravdová vesmírná turistika začala. Bezos s hosty strávili minuty v kosmu

O něco málo více než deset minut trvala celá cesta od startu do přistání pro čtyři vesmírné turisty, kteří se v úterý...

Rusko ukázalo novou „neviditelnou“ stíhačku. Šach mat má vzlétnout za dva roky

Rusko představilo chystaný „neviditelný“ letoun 5. generace. Stíhačka s přezdívkou Šach mat má jeden motor, v budoucnu...

Událost, která vyhubila dinosaury, přichází průměrně za 500 milionů let

Nové poznatky o kosmickém zabijákovi dinosaurů ukazují, že Chicxulubský asteroid byl temný kosmický tulák. Na zkoumání...

První velký export vojenské techniky z ČSR po roce 1945 mířil do Švýcarska

Mezi velké exportéry zbraní patřilo i malé Československo. Většina jeho zbrojního exportu mezi lety 1945 a 1989 šla...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jak začalo strategické bombardování a budování první protivzdušné obrany

Pod pojmem letecký souboj si většina lidí představí boj dvou letounů. V počátcích letectví se však utkávaly i letouny...

Ze sbírky na pohřeb Roma pozůstalí nedostali nic. Byl to podvod

Premium Měl mít velkolepý pohřeb. Balzamování, bíle lakovaná rakev z Ameriky, kočár tažený vraníky... Rodina Roma, který zemřel...

Klaus: Volby nic nepřinesou. Kolem covidismu a genderismu se bude chodit po špičkách

Premium Každý z nás by se měl sám rozhodnout, jakou míru opatrnosti vůči nákaze covidem chce zvolit, říká přesvědčeně bývalý...

Česko formuje domobranu. Výcvik může podstoupit každý, kdo má zbrojní průkaz

Premium Stát zakázal ozbrojené skupiny a lidem nabídl alternativu: absolvujte speciální kurz a můžete Česku pomáhat se zbraní....

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Po letu v Caravelle chtěl Chruščov podobný stroj, tak vznikl Tu-134

Mezi nejvýznamnější sovětské dopravní letouny patří Tupolev Tu-134, jehož vznik ovlivnil francouzský letoun Caravelle....

Malý autobus Družba pro Střední skupinu vojsk navrhla Karosa

V bohatém portfoliu autobusů zrozených ve Vysokém Mýtě se krčí i jeden výtvor krásou příliš neoplývající. Je jím...

Nejlevnější baterie by měla být ta gravitační, tvrdí start-up

V edinburském přístavu vyrostla v posledních letech velmi nezvyklá stavba. Vypadá jako nekrytá výtahová šachta vysoká...

Dron přítel člověka. Jaké možnosti létající stroje nabízejí a co musíte dodržet

Premium Zatímco modely letadýlek ovládaných na dálku vyžadují cit pro techniku a jisté znalosti aerodynamiky, dirigovat jejich...

Zemřel slovenský herec Milan Lasica, zkolaboval přímo na jevišti

Ve věku 81 let zemřel slovenský herec Milan Lasica. Web sme.sk uvedl, že vystupoval se skupinou Bratislava Hot...

Možná neadoptujeme. Příprava s psycholožkou byla škola, říká Viktor Vincze

Viktor Vincze (30) promluvil o plánované adopci dítěte i návštěvách psycholožky, které absolvovali s manželkou Adélou...

Petr Rajchert si změnil příjmení a potřetí se oženil, manželka je těhotná

Zakládající člen kapely Chinaski Petr Hradil (rodným příjmením Rajchert) se v třiapadesáti letech potřetí oženil. Po...

Holanová: Rozvod s Šípem? Do vztahu se nám vloudila mlaďounká chybička

Rozhovor s Marcelou Holanovou vznikal v Chateau Šanov na soustředění s finalisty soutěže Muž roku 2021. Zpěvačka, která...

Zemřel František Nedvěd. Folkové legendě se vrátila rakovina plic

V třiasedmdesáti letech zemřel v neděli folkový muzikant František Nedvěd. Prohrál boj s rakovinou plic. Úmrtí na...