Ale teoretický fyzik Ulf Leonhardt působící na Svatoondřejské univerzitě ve Skotsku věří, že nejrealističtěji dokázala zmizet neviditelná žena Sue Stormová, jedna ze superhrdinek komiksu Fantastická čtyřka. Neviditelnost by prý v nedaleké budoucnosti nemusela být nemožná.
"V tomto kresleném příběhu kolem sebe usměrňuje světlo s pomocí silového pole," řekl Leonhardt agentuře Reuters. "Nejvíc se to blíží tomu, co budou technici pravděpodobně v budoucnu schopni uskutečnit," uvedl.
Neviditelnost je v tomto pojetí optický klam, že určitý objekt či osoba nejsou na daném místě. Leonhardt uvedl příklad vody vířící kolem kamene. Voda jej obtéká, víří kolem něj a teče dál, jako by jí předtím nic nestálo v cestě. "Jestliže nahradíte vodu světlem, neviděli byste, že tam něco je, protože světlo obtéká osobu nebo předmět. Světlo přicházející z pozadí byste vnímali, jako kdyby vepředu nic nebylo," vysvětluje vědec.
Ve studii zveřejněné v odborném časopise New Journal of Physics Leonhardt popsal fyzikální zákonitosti teoretických zařízení, která by mohla navozovat dojem neviditelnosti. "Neviditelná žena zakřivuje prostor kolem sebe, aby ohnula světlo. Tato zařízení by takový zakřivený prostor napodobila," poodhalil britský fyzik.
I když takové přístroje existují stále pouze v oblasti teorie, podle Leonhardta vědci vyvíjejí umělé materiály s neobvyklými vlastnostmi, které by bylo možné použít na zařízení pro neviditelnost.
První přístroje založené na tomto principu ale nejspíš naleznou jiné uplatnění. "Postupně vyvíjíme materiály směřující k tomu, že první zařízení budou pravděpodobně použity na ohýbání radarových vln nebo elektromagnetických vln používaných mobilními telefony," nastínil expert. Takové mechanismy by mohly sloužit jako ochrana elektronických zařízení před signály z mobilních telefonů.
Pracuje se na prototypu
Ke konci května oznámila vědecká skupina Johna Pendryho, pracující v laboratořích Imperial College London, že je jen kousek od zhotovení materiálu, který dokáže učinit člověka nebo jakýkoli objekt neviditelným.
Obraz, který vidíme, je tvořen světlem, které je odraženo předměty, na které koukáme. Méně kostrbatě, předmět vidíme proto, že odráží světlo, které zachytí naše oko. Pokud by materiál světlo neodrazil, ale propustil, stává se neviditelným. Příkladem budiž perfektní skleněná tabule.
Na tomto principu bude pracovat i nově vyvíjený materiál. Ten bude vyroben z mikroskopických světlo vodivých vláken. Ta světlo neodrazí, ale pohltí, provedou skrz materiál a na druhé straně vyzáří ven. Pro oko tedy světlo projde stejně, jako kdyby tam žádná překážka nebyla.
Ke zneviditelnění se používají třeba kamery
Už v roce 2003 zkoušel neviditelnost Susumu Tachi s využitím technologie X´tal. Tu má na svědomí společnosti Crystal Vision a spíše než neviditelnost využívá termín optická kamufláž. Systém je založen na nápadu promítat na osobu či předmět obraz prostoru za tímto objektem, který se následně stane jakoby průhledným. Více zde.
