Část platby za elektřinu se bude od příštího roku počítat jiným způsobem. Poplatky za distribuci, které tvoří asi polovinu celkové platby, se podle nového modelu budou platit podle velikosti hlavního jističe, nikoliv podle skutečně spotřebované energie jako dosud. Uživatelé s velkým jističem, ale malým odběrem, tak budou platit podstatně více než doposud.
Ono to zní vlastně trochu logicky. Lidé s velkým jističem, tedy vyšším „rezervovaným příkonem“, mají v rozvodné síti rezervovaný příkon, který většinu času nevyužijí. To, že jej nespotřebují, je pro distributory komplikací.
Jenže, ono to tak úplně není.
„U zákazníků s optimálně nastaveným jističem nedochází u regulovaných plateb k negativním dopadům,“ uklidňuje Jiří Procházka ze společnosti EGÚ Brno, která se na přípravě nových tarifů podílela.
Ve skutečnosti (alespoň podle kalkulátoru této firmy) to ovšem nevychází.
„Celkový objem vybraných prostředků od zákazníků se nemění, jen rozložení bude jiné,“ říká Alena Vitásková, šéfka Energetického regulačního úřadu.
To možná platí, i když na přesná čísla je ERÚ skoupý. Evidentní bohužel je, že se náklady nejvíce přesunou na běžné domácnosti, domácnosti s nižší spotřebou, nebo třeba chalupáře.
Jistič versus rezervovaný příkon
Výše vypínacího proudu jističe de facto určuje, jak velký proud může odběratel ze sítě odebírat. Pokud odběr přípojného místa tuto hranici překročí, jistič „vylétne“ a odběr přeruší. Zařízení původně vytvořené jako ochrana (např. při zkratu) tak plní i funkci formální - definuje, s jakým příkonem je pro odběratele v rozvodné síti počítáno.
Distribuce velmi vysokého napětíAby nedošlo k mýlce, „rezervovaný příkon“ je poměrně důležitá veličina. Zejména při budování páteřních sítí 440 a 220 KV. V takovém případě však nejde o „rezervovaný výkon“ koncových spotřebitelů (tedy součet hodnot jističů), ale distribučních společností, tedy např. PRE (a tedy statisticky vypočítaná hodnota). „S eventualitou využití všech rezervovaných příkonů se počítá při návrhu dimenzování přenosové soustavy. Pokud k tomuto stavu dochází, tak v době zimních měsíců, a spolehlivost je zajištěna tím, že nejsou v zimě plánovány dlouhodobé opravy zařízení přenosové soustavy,“ vysvětluje Barbora Peterová ze společnosti ČEPS. |
To samozřejmě neznamená, že je rozvodná síť připravena na situaci, že všichni uživatelé ve stejnou chvíli využijí celý svůj „rezervovaný příkon“. Taková situace není reálná, a proto by bylo nesmyslné mít síť na takovouto eventualitu nastavenou.
„Ano, je to nepravděpodobné a tato eventualita nemůže nastat. Lidé ráno opouštějí byty - spotřeba elektřiny v nich je tedy minimální. Roste naopak spotřeba ve firmách, odpoledne je to zase obráceně. A co do spotřeby spí víkendová sídla,“ uvedl pro Technet.cz Petr Holubec, tiskový mluvčí PRE Energetika.
Distribuční firmy dnes umějí statistickými metodami velmi přesně předpovídat reálně potřebné příkony v daném čase a podle toho řídit distribuční síť. „Celkově lze konstatovat, že očekávaná výroba a spotřeba je s předstihem predikována útvary ČEPS a diskutována ve spolupráci s provozovateli elektráren a distribučních společností s cílem zajistit spolehlivou dodávku elektrické energie,“ vysvětlila pro Technet.cz tisková mluvčí společnosti ČEPS, Barbora Peterová.
Kapacita distribuční sítě také není dimenzována podle aktuálních potřeb, ale s ohledem na rozvoj jejich území. „Kapacita rozvodné sítě v Praze je dimenzována s rezervou. To znamená, že například na úrovni 110/22 KV je přibližně dvojnásobná, než je současná potřeba. Jsme tedy připraveni uspokojit požadavky rozvoje města - neustále se staví nová obchodně administrativní centra, obytné celky (nyní například oblast Karlína) a je rozvíjena infrastruktura (např. nové trasy metra),“ doplňuje Petr Holubec.
Podle čeho je tedy dimenzována distribuční síť vysokého napětí? Podle „rezervovaného příkonu“, tedy součtu vypínacích proudů jističů připojených odběratelů, nebo podle reálně měřené odebírané energie? „Jde o kvalifikovaný kompromis mezi oběma vyjmenovanými limity,“ vysvětluje Holubec.
Není tedy pravda, že distribuční síť stejně zatěžuje ten, kdo má „vysoký jistič“ a nízkou spotřebu, a ten, kdo má „vysoký jistič“ a vysokou spotřebu. Ten zmíněný „kvalifikovaný kompromis“ totiž i s touto eventualitou (vysoké jištění, nízká spotřeba) při dimenzování sítě počítá.
Rezervovaný příkon versus vypínací proud
Kámen úrazu je právě v tom, že výše jističe příliš nesouvisí s výší spotřeby elektřiny. Jistič musí být dimenzován tak, aby odběratel mohl spustit potřebný spotřebič, respektive skupinu spotřebičů, tak, aby jejich společný příkon nepřesáhl vypínací proud jističe. Jinak jistič vypadne a odběratel je bez proudu.
„Chalupáři a chataři budou muset přemýšlet, zda je nutné mít cirkulárku vyžadující jistič 3x 32A. A třeba dojdou k závěru, že stačí moderní řetězová pila a poloviční jistič,“ upozorňuje Jiří Gavor z poradenské firmy ENA. Kdo někdy pracoval na cirkulárce a s řetězovou pilou, se nad nápadem pana Gavora jistě pousmál. Zní to trochu jako „tady máš mašlovačku a běž zametat chodbu“. Volba extrémního příkladu zastiňuje fakt, že jistič s vyšším vypínacím proudem nebývá marnotratnost. |
To však znamená, že pokud potřebujete na daném odběrném místě spustit například elektrický sporák, tak potřebujete jistič alespoň 3 x 16 A. Pokud během vaření chcete odebírat vodu z elektrické domácí vodárny (v případě, že máte vlastní studnu), tak počítejte s dalšími 3 x 10 A. Pokud připočítáte i další spotřebiče, vyjde vám, že pro bezproblémový provoz musí být hlavní jistič alespoň 3 x 25 A. (I zde se počítá, že ne vše „pojede“ současně. Podrobnosti, jako vypínací charakteristiku jističů, nyní zcela opomíjíme.) A je úplně jedno, zda budou spotřebiče v provozu každý den, nebo jednou za týden. S nižším jističem to prostě nebude fungovat.
Jak se připravené změny projeví ve skutečnosti? Podívejme se na dva reálné příklady.
Příklad první Chatař, chalupář
Typickým příkladem, komu se změna vyúčtování velice nevyplatí, jsou chalupáři. Vynechme v této diskuzi jinak populárního „chalupáře s cirkulární pilou“ a podívejme se na obyčejnější situaci, respektive na konkrétního chalupáře připojeného do sítě ČEZ Distribuce v královehradeckém kraji.
Diskuse je dobráSituace, kdy opravdu máte jistič se zbytečně vysokým vypínacím proudem, je samozřejmě možná. Pokud je byt dálkově vytápěn a vaříte a pečete na plynu, pak jištění 3 x 25 A nejspíše nepotřebujete. 16A jištění garáže také nejspíše ne. Tedy, pokud nemáte elektromobil, pak naopak potřebujete mnohem více. „Změna tarifní politiky, která motivuje zákazníky k tomu, aby měli optimálně nastavenou hodnotu maximalního příkonu, tedy bez zbytečné rezervy, je sama o sobě smysluplná,“ uvedl pro Technet.cz ředitel sdružení Smart Grid, Jiří Borkovec. |
Chalupa je využívána zejména o víkendech a několik týdnů během prázdnin a dovolených. Elektřina slouží zejména k čerpání vody ze studně, vaření a svícení. V zimě se topí v kamnech, v elektrickém olejovém radiátoru jen výjimečně. Roční spotřeba se pohybuje kolem 280 kWh energie. Hlavní jistič má hodnotu 3 x 25 A. Zatím platil cca 2 590 Kč, nově (podle kalkulátoru EGÚ Brno) by měl platit 7 860 Kč. Za stejnou službu tak zaplatí o 5 270 Kč, tedy o 204 % více.
Tento rozdíl by měl chalupáře motivovat k rezervaci menšího příkonu. A zde je ten problém. Vodárna (typu Darling s tlakovou nádobou) mívá (vyjma toho úplně nejmenšího modelu) jištění 3 x 10 A. Dvouplotýnkový vařič odebírá proud 11 A, pokud tedy chceme při vaření oběda nabrat vodu, jistič 3 x 16 A by nejspíše nestačil a „vypadával“. Je tedy potřeba jištění alespoň 3 x 20 A.
Na stejném okruhu (a tedy na stejné fázi) je i rychlovarná konvice, ta bere zhruba 7 A. Jištění 3 x 25 A tak představuje celkem bezstarostnou jistotu, že bude přívod proudu nepřerušovaný. Umím si docela dobře představit, že by se tento chalupář uskromnil na 3 x 20 A s tím, že konvici nebude používat současně s vařičem. O konfliktech s dalšími spotřebiči není potřeba v tomto případě uvažovat, jsou na jiných fázích než kuchyně.
„Fakt, že ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2012 odmítlo zavádění inteligentního měření (ES 72/2009) jako drahé a nepotřebné (máme přece HDO) a v roce 2015 připravilo změnu tarifní politiky, která bude podstatně zvyšovat náklady odběratelů a sítě přitom zůstanou stejné, je jen důkaz bezkoncepčnosti české energetiky,“ doplňuje Borkovec. |
Jenže. Uskromnění na 3 x 20 A nemá z hlediska nákladů zásadní přínos, nárůst oproti současnému stavu bude sice o 1 100 Kč menší, ale chalupář i tak zaplatí zhruba o 4 300 Kč (tedy 167 %) více. Místo 2 590 Kč tedy zaplatí 6 770Kč.
Chalupář bude oproti současnému stavu platit podstatně více, i když zruší současnou vodárnu a přejde na maličký model s jednofázovým napájením (možná ale nebude moci využít celou hloubku studně) a bude si dávat pozor, aby nepustil vařič současně se sekačkou na trávu. I při 1 x 20 A totiž zaplatí o téměř 60 % více než v současné situaci.
Jinými slovy, chalupář bude platit více, ať udělá, co udělá. Omezení „rezervace příkonu“ pouze sníží míru zdražení služby a sníží komfort použití elektrické energie.
Příklad druhý Běžná domácnost
Druhým příkladem je domácnost v bytovém domě, připojená do sítě Pražské energetiky. Byt je připojen k dálkovému vytápění, jinak je vše na elektřinu: el. sporák s el. troubou, myčka, pračka, sušička prádla... a další dnes běžné spotřebiče. Byt je jištěn 3 x 25 A, roční spotřeba se pohybuje kolem 2,6 MWh (tedy 2 600 kWh). Dnes činí roční platba za elektrickou energii 12 700 Kč, podle nového návrhu bude 13 900 Kč. Rozdíl v roční platbě, tedy zdražení energie, je 1 200 Kč, tedy necelých 10 procent.
Více zaplatí i ...majitelé tepelných čerpadel Ačkoli platí, že pomocí tepelného čerpadla lze výrazně ušetřit energii za vytápění (případně chlazení), s novým platebním modelem to nebude tak jednoduché. Tepelná čerpadla jsou pro případ velkých mrazů vybavena přídavným elektrickým topným tělesem. Jejich výrobci požadují minimální jištění 3x 20A. Hlavní jistič tedy musí být nejméně 3x 25A, pro bezproblémový chod celé domácnosti však spíše 3x 32A. A vysoký účet je na světě. I vzhledem k záručním podmínkám je nutné požadavky výrobce dodržet. |
Zde si dovolím vzpomenout na výrok pana Procházky ze společnosti EGÚ Brno: „U zákazníků s optimálně nastaveným jističem nedochází u regulovaných plateb k negativním dopadům.“ Domácnost z našeho příkladu lze těžko chránit slabším jističem, vyšší ale není potřeba. Proto bychom si jeho volbu dovolili označit jako „optimální“. I přesto u této domácnosti k negativnímu dopadu, tedy zdražení, dojde. I když ne tak velkému. K opačné bilanci by došlo až v případě, že by tato domácnost svým ročním odběrem elektřiny překročila hranici 3,4 MWh.
„Nechceme okrást ty nejslabší. Chceme systém nastavit tak, aby to bylo spravedlivé nejen pro distributory, ale i pro všechny zákazníky,“ říká šéfka ERÚ. Podle dostupných informací to zatím vypadá, že si s novým systémem nepohorší jen „nejslabší“, ale například i většina domácností v bytech s dálkovým vytápěním.
Demotivace a motivace
Změnu výpočtu plateb za elektrickou energii lze také považovat za krok proti ekologii. Návratnost investice do úsporných spotřebičů, ať jde o LED žárovky, A+++ chladničky, pračky a další úsporné (a o to zpravidla na pořízení nákladnější) spotřebiče se takto značně oddálí a pro mnoho zákazníků přestane mít toto kritérium vůbec smysl. Což je škoda.
Jedni z mála, koho novinka motivovat může, jsou majitelé rodinných domů s vysokými příjmy. Ti si totiž mohou dovolit implementovat nejmodernější technologie, jako například domácí vysokokapacitní baterie, které se přes den nabíjí z vlastních solárních panelů na střeše (při zatažené obloze pak z levnějšího „nízkého tarifu“ za elektřinu) a poté napájí spotřebiče v domácnosti.
Otázkou ale je, zda je při výši nákladů takováto motivace dostatečná.
Chytré technologie by tu dávaly smysl
Chytrá elektronika a internet věcí (IoT) patří mezi největší aktuální trendy ve spotřební elektronice. Stále častěji se ale pozastavujeme nad tím, zda má daná implementace vůbec nějaký smysl. Hromadu senzorů a komunikační čip už dnes totiž mají i boty nebo lahev na pití.
Váš názorŠéfka ERU spustila takzvané malé referendum na webové adrese novatarifnistruktura.cz, kde si můžete spočítat, jak se změna dotkne přímo vás. Své postřehy můžete poslat buďto kontaktním formulářem na webu, případně na adresu nts@eru.cz. |
Přitom smysluplnost chytrého elektroměru by nezpochybňoval nejspíše nikdo, rozhodně ne odběratelé energie. Představte si, že by šlo prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu nastavit, že potřebujete jištění 3 x 25 A jen o víkendech a přes týden stačí menší. A že by šlo toto nastavení v nějakých intervalech upravovat dle potřeby. V případě, že byste výjimečně potřebovali spustit náročné spotřebiče i mimo plán, by vás chytrý elektroměr upozornil na „nadstandardní tarif“ a po jeho potvrzení byste mohli využít i příkon nad rámec rezervace, ale za nadstandardní platbu. Tyto informace by měl okamžitě k dispozici řídící systém distributora elektřiny a ten by ji využil k plánování provozu sítě. Ale dost fantazírování.
Takto si lze jen závěrečně povzdechnout, že navrhovaná změna „vytahá“ z určité skupiny lidí spoustu peněz, ale vlastně nic nevyřeší. Lze pochopit, že změna způsobů účtování potřebná je, ale navrhované řešení nevypadá jako spravedlivý způsob.
Vidíte to jinak? Dejte nám vědět v diskuzi.