Čtvrtek 21. ledna 2021, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 21. ledna 2021 Běla

Solární boom jde i bez dotací. Pomůže ovšem, když jde o drogy

V našich podmínkách je příspěvek fotovoltaiky k energetickému mixu z pochopitelných důvodů stále velmi malý. Ale jiné části světa už tato technologie zásadně mění. Ovšem ne vždy tak, jak bychom si asi přáli.

Fotovoltaický článek před chatrčí ve vesnici Šemoli v afghánské provincii Nangarhar | foto: Profimedia.cz

Reportér BBC Justin Rowlatt v létě 2020 vzpomínal, že první solární panely v afghánské provincii Hílmand zahlédl z paluby vojenského vrtulníku. Jiný způsob přepravy po této provincii nelze západnímu novináři příliš doporučit. Hílmand je nejnebezpečnější z provincií nebezpečného státu, a obzvláště ve Velké Británii to není zapotřebí připomínat. Britské síly ztratily během působení v Afghánistánu v 21. století něco přes 450 vojáků – a jen čtyři z nich v jiné části země než právě v Hílmandu.

Provincie je přitom významným střediskem mezinárodního obchodu. Potíž je v tom, že jde o obchod do značné míry nebezpečný, a především velmi, velmi nelegální. Provincie je totiž nejvýznamnější produkční oblastí opia na celém světě – a opium je zase výchozí látkou pro produkci heroinu.

I přesto, že za podíl na výrobě a obchod s drogami hrozí v této zemi teoreticky i trest smrti, zajišťuje Afghánistán více než 90 procent světové výroby heroinu a například z více než 95 procent zabezpečuje evropskou poptávku. Hílmand je ze všech 34 afghánských provincií největší a má také největší plochou osetou mákem: v roce 2019 to bylo více než 130 tisíc hektarů. Odhaduje se, že na celosvětové produkci opia se tedy podílí tato jediná provincie z více než 40 procent. A jen o něco nižší tedy bude její podíl na celkové světové výrobě heroinu.

Plocha osetá mákem určeným k výrobě opia v jednotlivých provinciích...

Plocha osetá mákem určeným k výrobě opia v jednotlivých provinciích Afghánistánu v roce 2018. Odhad pochází od agentury UNODC.

Kromě toho všeho je Hílmand také středobodem afghánského solárního boomu.

Samo a bez dotací

Právě levné fotovoltaické panely jsou dnes základní pomůckou zemědělců v oblasti. Zážitek Justina Rowlatta, kterým jsme začali, je z roku 2016. Když ho přešlo překvapení z objevu prvního panelu, brzy si všiml dalších, aby nakonec ke svému úžasu zjistil, že panely – či třeba jen jeden panel – je u většiny usedlostí v oblasti.

O pár let dříve by neviděl žádný. První hodnověrně doložený případ využití fotovoltaiky mezi zemědělci v této části Afghánistánu pochází z roku 2013. Podle svědků se pak následující rok začaly panely objevovat na skladě v nabídce některých obchodníků v Laškargáhu, tedy hlavním městě provincie Hílmand. V roce 2016 už na nich nebylo nic zvláštního. A v roce 2019 je naopak překvapivé, když u nějaké usedlosti chybí.

Jak asi tušíte, podobné malé systémy nejsou v Afghánistánu dotovány státem a neexistuje tedy žádná centrální databáze solárních instalací. Malá britská analytická společnost Alcis, která se zabývá analýzou satelitních snímků, v roce 2019 napočítala v jižních provinciích Afghánistánu (Faráh, Nímróz, Hílmand, Kandahár) celkem 69 tisíc vodních nádrží, které jsou dobrým znakem přítomnosti solárních panelů u dané usedlosti. Tyto čtyři afghánské provincie tedy mají na počet zhruba dvakrát více solárních instalací než Česká republika. U nás bylo ke konci roku 2019 zhruba 35 tisíc fotovoltaických elektráren různých velikostí.

Solární elektrárny v Afghánistánu vypadají jinak než v Evropě. Nejde v žádném případě o velké solární „parky“, ale spíše o splněný sen zastánců distribuované výroby elektřiny. Prakticky veškerou kapacitu fotovoltaiky tvoří malé instalace, s výkonem řádově maximálně v jednotkách kilowattů. Celkovou instalovanou kapacitu těchto malých „provozoven“ lze těžko odhadnout. Velmi hrubý odhad říká, že se bude pohybovat někde mezi 0,5 a 1 GW.

Elektřina jimi vyrobená afghánským pěstitelům slouží prakticky výlučně pro pohon vodních čerpadel, která z podzemí pumpují vodu na zavlažování jejich plodin. Hloubka studní se pohybuje zhruba kolem 100 metrů, plus minus několik desítek metrů podle oblasti (v některých sušších oblastech bývá průměr kolem 130 metrů).

Někdy voda proudí do otevřených nádrží s objemem cca tisíc metrů kubických (typická plocha se pohybuje do 1000 m2 a hloubka od jednoho do dvou metrů). Nádrž je zapotřebí z pochopitelného důvodu: protože voda se musí vyčerpat v době, kdy svítí slunce, a nelze ji čerpat pokaždé, když je to zapotřebí.

Satelitní snímek typické fotovoltaické instalace v provincii Hílmand....

Satelitní snímek typické fotovoltaické instalace v provincii Hílmand. Fotovoltaika pohání pumpy, které čerpají vodu z podzemí do nadzemních nádrží, jež pak slouží k zavlažování. Pole nejsou celý rok osázena mákem, ale ten představuje klíčovou a finančně velmi zajímavou surovinu.

Ne vždy je to ovšem možné. Menší afghánští zemědělci velké vodní nádrže nepoužívají – připravují je totiž o cennou půdu, která by mohla sloužit k zemědělské produkci. Musí tak spoléhat na to, že rostliny zvládnou zavlažit během doby, kdy svítí slunce. Skutečnost, že takoví zemědělci stále jsou, naznačuje, že tento přístup funguje.

Nepochybně s sebou ovšem nese větší riziko zničení úrody v důsledku nepřízně počasí než systém s „pojistkou“ v podobě povrchové nádrže, ze které je možné zavlažovat vždy podle potřeby. Protože existují zemědělci, kteří nádrže nevyužívají, skutečný počet solárních instalací je vyšší než zmiňovaných 69 tisíc. O kolik, to lze ovšem špatně odhadnout.

Boom!

V řadě oblastí Afghánistánu probíhalo šíření fotovoltaické technologie podle analytiků z Alcisu exponenciálním tempem: instalovaná kapacita se každým rokem nejméně zdvojnásobila. Z čistě matematického hlediska by to znamenalo, že se kapacita zvýší za sedm let 128násobně. To nepochybně není přesné číslo, zhruba podle Alcisu vystihuje tempo růstu v oblasti.

Extrémním příkladem je například administrativní oblast kolem města Bakva v provincii Faráh. Mezi tamními zemědělci probíhá pravidelné šetření, které se pokouší mapovat především vývoj v pěstování opia. Jeho součástí byla i otázka, kdo používá fotovoltaické panely. V roce 2013 používali všichni dotazovaní k zavlažování dieselagregáty. V roce 2017 už 68 procent z nich používalo fotovoltaiku. V roce 2018 pak využívalo solární energie 98 procent dotazovaných.

Například na trzích v Laškargáhu se dnes fotovoltaické panely (primárně samozřejmě čínské, což neznamená v žádném případě nekvalitní) prodávají doslova po tunách. Obchodníci je skladují často pod širým nebem, srovnané do vysokých „věží“. A problém údajně není sehnat ani zkušené montéry, kteří systém uvedou do chodu. V posledních letech také už zemědělci nemusí pro panely jezdit do města, přibývá údajně dodavatelů, kteří přijedou za nimi a připraví jim instalaci na klíč.

Rychlý rozvoj trhu s fotovoltaikou je dán čistě ekonomicky. Když autor letos zveřejněné zprávy o vývoji výroby opia v jihozápadním Afghánistánu, David Mansfield z think-tanku AREU (Afghan Research and Evaluation Unit), narazil na první solární instalaci, její majitel mu řekl, že za celý systém zaplatil ekvivalent 12 200 amerických dolarů (v dnešních cenách), tedy zhruba 300 tisíc korun.

Pro investici se údajně rozhodl proto, že provoz dieselagregátu ho ročně přišel na 1 600 dolarů (cca 40 tisíc korun). Nejde tu jen o cenu paliva, již tak drahého, ale také o cenu oprav a náhrad zničeného vybavení. Kvalita paliva v oblasti je totiž mírně řečeno problematická, a tak životnost některých komponent, především samotných dieselagregátů, je často krátká. Není údajně výjimkou, když je zemědělci musí měnit každé dva roky.

Sklizeň šťávy z nezralých makovic v Afghánistánu

Sklizeň šťávy z nezralých makovic v Afghánistánu

Výhodnost solárních systémů se od roku 2013 pouze zvyšuje. Podle Mansfieldova odhadu mezi lety 2013 a 2017 klesla cena zhruba na polovinu. Jde o hrubý odhad, ale v kontextu vývoje cen na mezinárodním trhu nepochybně reálný. Dnes se podle Mansfieldovy zprávy cena celého systému na zavlažování, včetně případné povrchové nádrže, pohybuje do 7 000 tisíc dolarů, tedy zhruba 180 tisíc korun, někdy i méně (například pokud už je vrt připravený a jde pouze o náhradu zdroje energie). Za takových podmínek je návratnost investice jen několik let.

Příležitost

Využití podzemní vody k zavlažování polí není samozřejmě nic nového. V oblasti se využívá celá staletí. Ovšem fotovoltaický „boom“ výrazně zvýšil produktivitu zemědělců, kteří ho využili. Na výsledcích afghánského „opiového odvětví“ je to vidět.

V roce 2012, tedy před masovým zavedením solárních technologií, Afghánistán produkoval zhruba 3 700 tun opia. Roku 2016 to bylo 4 800 tun. V roce 2017 výroba dosáhla 9 tisíc tun, absolutního rekordu ve známé historii. Cena opia se v důsledku převisu nabídky zhroutila.

Roku 2018 se produkce meziročně snížila, ale nezhroutila. V roce 2019 dosáhla odhadované úrovně 6 400 tun (detaily ve zprávě OSN o stavu obchodu s opiem, zde v PDF). Z kolapsu v roce 2017 evidentně ovšem nejvíce vytěžili ti s nejvyšší efektivitou: podíl „solárních“ pěstitelů z jihozápadu země, především z Hílmandu, na celkové produkci se totiž výrazně zvýšil. V minulém roce tak tato provincie vyprodukovala zhruba 5 tisíc z celkových 6 400 tun afghánského opia.

Rozkvět zemědělství založeného do značné míry na opiu je vidět i na satelitních mapách. V roce 2012 bylo v údolí Hílmandu zhruba 160 tisíc hektarů zeleně (rozlišit mezi přirozenou vegetací a zemědělskou plochou je pracnější než sledování celkové zarostlé plochy). V roce 2018 to bylo 317 tisíc hektarů, v roce 2019 344 tisíc hektarů. Příčinou jsou nepochybně zemědělci, kteří s pomocí fotovoltaiky a podzemních studen postupně obsazují ještě nedávné pouštní oblasti. Obdělávaná plocha se šíří směrem od povrchových zdrojů vody do míst, kde vláhu zajišťuje elektřina vyrobená ze slunce.

V Hílmandu se díky fotovoltaice vydávají pěstitelé stále hlouběji do suchých...

V Hílmandu se díky fotovoltaice vydávají pěstitelé stále hlouběji do suchých oblastí, kde by bez pumpování vody z podzemí nebylo zemědělství vůbec možné. Světlejší barva ukazuje tradičně osázené plochy v blízkosti zavlažovacích kanálů; čím tmavší daná plocha je, tím později byla osazena.

Nejde přitom jen o nějaké „přežívání“. Stejné satelitní snímky v blízké infračervené oblasti (cca 700–1 300 nm) dovolují sledovat nejen plochu vegetace, ale do určité míry také její hustotu. Podle Alcis je z nich patrné, že produktivita zemědělské plochy v Hílmandu se zvyšuje: zemědělci na stejné ploše pěstují více rostlin.

Nové příležitosti lákají. Na satelitních snímcích je zároveň vidět, že v nedávno ještě pouštních oblastech jižní afghánské provincie vzniklo v posledních pěti letech necelých 50 tisíc domů. Do nich se přistěhovalo odhadem půl milionu obyvatel. Ti všichni jsou živým důkazem toho, že z fotovoltaiky přestala být „drahá záliba“ a změnila se v technologii, která doslova dokáže měnit svět (samozřejmě, jak to u nových technologií bývá, tak ne vždy nutně k lepšímu).

Vezme to rychlý konec?

Někteří pochybují o tom, že osídlování pouštních oblastí a jejich postupné zelenání budou mít dlouhého trvání. Solární boom nemusí skončit dobře. Zřejmě právě rozšíření účinnější technologie čerpání podzemních vod vedlo v posledních letech k rychlému poklesu jejich hladiny: zhruba o tři metry ročně.

Orzala Nemat z think-tanku AREU se domnívá, že pokles hladiny podzemních vod bude pokračovat a nakonec povede ke zvratu dnešního trendu a možná i kolapsu zemědělství minimálně na nově obsazených plochách. „Dnešní boom nevydrží možná ani deset let,“ řekl pro BBC. Pokud by se předpovědi potvrdily, pro zemi zasaženou „nekonečnou“ válkou by to znamenalo další velký problém. Do pohybu by se daly nejspíše stovky tisíc lidí. A jak už si díky událostem z roku 2015 pamatují i v posledních desetiletích v relativním poklidu žijící Evropané, takový pohyb může spustit řetězec dalších událostí.

Jinak řečeno, získávání elektřiny přímo ze slunce už definitivně přestalo být jen zálibou „zelených aktivistů“, jak se nám tady může z celkem dobře pochopitelných důvodů zdát. Ve zbytku světa se pokrok nezastavil a „soláry“, či přesněji řečeno fotovoltaika už dnes má reálné dopady na život milionů lidí a může vyvolat významné politické otřesy, které mohou (a nemusí) dolehnout až k nám.

Pole s makovicemi v Afghánistánu

Pole s makovicemi v Afghánistánu

Navíc není důvod předpokládat, že se vývoj nějakým způsobem zastaví. V relativně brzké době, třeba za 10–20 let, na ní mohou záviset už stovky milionů, za nějakou dobu možná i miliard lidí. Z čistě fyzikálního hlediska má tento zdroj ohromný potenciál. To, že vůbec či jen ve velmi omezené míře zapadá do koncepce naší energetiky, není jen a pouze znakem naší vyspělosti. Zároveň to může být do jisté míry slabiny, pokud nám to zabrání vidět možnosti, které z našeho pohledu těžko použitelná „novinka“ nabízí.

Levná elektřina za slunce není jistě unikátní, naše civilizace dnes spoléhá ve svém každodenním chodu doslova na stovky podobných inovací. Každá z nich představovala ohromnou příležitost, kterou někdo využil – a někdo jiný si nechal uniknout mezi prsty. Příklad afghánského opiového boomu je pouze připomenutím, abychom na možné přínosy „soláru“ nezapomínali úplně.

Text byl převzat z časopisu Svět plný energie a byl redakčně upraven.

Autor:
  • Nejčtenější

Android TV mizí z televizorů. Podívejte se, co jej letos mnohde nahradí

Operačnímu systému Android TV zřejmě začíná poslední sezóna. Jak se ukázalo na veletrhu CES 2021, již letošní novinky...

Válka v jednom čísle. Jak Sověti na papíře vyhráli nad Západem

Sověti vyvinuli na přelomu 60. a 70. let analytickou metodu, která měla umožnit snadné srovnání vojenské techniky...

Rezervace očkování je plná zbytečných chyb. Způsobila i pád celého systému

Státní web na rezervaci očkování proti covidu-19 byl plný úplně základních chyb a zbytečných komplikací. Navíc začal...

Operaci Pouštní bouře zahájily vrtulníky US Army úderem na radary

První letecký úder proti Iráku neprovedly před třiceti lety „neviditelné bombardéry“ USAF, ale vrtulníky Apache US...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Čest, talent i služba Hitlerovi. Nejlepší tankista války byl z Jesenicka

Během druhé světové války vznikla po vzoru leteckých es nová kasta es tankových. Patrně nejlepším tankistou 2. světové...

Kdo staví vilu na Babě? Muž s vazbami na sponzory Zemanovy kampaně

Premium Nová prosklená vila na vrchu Baba v Praze budí zájem místních i turistů. Dům patří firmě Luboše Paška, který je...

Ano, Češi byli nejlepší! říká zámořský expert o časech, kdy i Kanada žárlila

Premium Omlouvá se při vzpomínce na nezdar Pavla Patery v Dallasu. Zápasy proti Buffalu s Dominikem Haškem v brance přirovnává...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

  • Další z rubriky

Na Brusel i na Moskvu. Méně známé i zapomenuté československé autobusy

Ve velkých sériích vyráběné autobusy Škoda 706 RTO, Karosa Š 11 a další jsou všeobecně mezi lidem známé. Podívejme se...

Flygskam a Tagskryt. Dává hon na aerolinie ve jménu ekologie smysl?

Premium Nakolik jsou dopravní letadla a jejich spalovací motory hrozbou pro životní prostředí a proč je na ně upřena taková...

Kolejové autobusy zachránily lokálky před rušením, dnes už se nevyrábějí

Místní dráhy, která byly budovány na sklonku věku páry, daly vzniknout speciálnímu druhu kolejových vozidel. Kolejové...

Přivezla toaletu na ISS, nyní popelářská loď Cygnus shoří v atmosféře

Vesmírná loď Cygnus, která na začátku října vynesla k ISS náklad včetně nové toalety, se ve středu ráno odpoutala od...

Advantage Consulting, s.r.o.
FINANČNÍ ŘEDITEL

Advantage Consulting, s.r.o.
Středočeský kraj
nabízený plat: 150 000 - 180 000 Kč

Vytetovaná sexuální instrukce zaráží i mého gynekologa, líčila dívka

Nesedí k ní, ale onen vulgární sexuální povel má na podbřišku opravdu vytetovaný. Vznikl jako rozpustilá, hrdá,...

Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo

8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek...

Dalibor Janda leží ve vážném stavu v nemocnici na koronární jednotce

Dalibor Janda (67) byl hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Zpěvák leží ve vážném stavu na...

PŘEHLEDNĚ: Od ledna kartou online postaru nezaplatíte. Jaké podmínky má vaše banka?

Otisk prstu či scan obličeje při placení kartou na internetu již dávno není sci-fi. Možná je po vás vaše banka chce...

Bezplatné jezdění po dálnici? Elektronické známky téměř nikdo nehlídá

Premium Druhý týden platí na českých dálnicích novinka v­ podobě elektronické dálniční známky. Zatímco lidé takzvané viněty...