Při letošních nižších výkupních cenách „zelené“ elektřiny se totiž přestalo vyplácet směsné spalování, kdy se k pálenému uhlí přisypává biomasa ve formě odštěpků dřeva.
Elektrárenský gigant ČEZ, který loni spálil ve svých elektrárnách asi 180 tisíc tun biomasy a chtěl postupně přidávat víc, letos naopak od tohoto topiva ustupuje.
„Spalování se přestalo vyplácet v Tisové a Ledvicích. Nepodařilo se nám tam v okolí najít dodavatele biomasy, který by se vešel do ceny, kterou jsme museli snížit,“ vysvětluje mluvčí elektrárenské společnosti Ladislav Kříž. Loni ČEZ vyrobil celkem 149 GWh elektřiny ze směsi uhlí a dřeva. Letos za první čtvrtletí jen jedenáct.
Tím, že výkupní cena této elektřiny klesla zhruba o 430 až 600 korun u každé megawatthodiny, nabízí teď za biomasu o pětinu méně než loni. Producenti biomasy, kteří vznikli teprve nedávno, raději vyrábějí na vývoz nebo brzdí investice do svých zařízení a čekají, co bude příští rok.
„Je to problém, všichni snižují výrobu biomasy. Chtěli jsme být na trhu rychle a být připraveni, až se rozjede čisté spalování biomasy. Ale na výrazné snížení cen jsme doplatili. S ČEZ jsme kontrakty oboustranně ukončili a vyvážíme do Polska a Německa,“ říká Jaroslav Kokeš z plzeňského Alianz Investment.
Novou situaci na trhu nastolil Energetický regulační úřad. Ten na letošek snížil výkupní cenu elektřiny vyráběné ze směsi uhlí a dřeva. Zatímco do loňska dostal každý výrobce 2000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny, nyní existuje „zelený příspěvek“. Ten se pohybuje od pěti do devíti set korun podle toho, jakou biomasu do uhlí přimíchává. Nejvíce získá ten, kdo si najde takzvanou štěpku, vyráběnou přímo z rostlin pěstovaných pro energetiku. Naopak nižší příspěvek je pro elektřinu ze směsi uhlí a štěpky z rozemletého dřeva, které by mohlo sloužit k výrobě nábytku.
„Reagovali jsme na nutnost upřednostnění materiálového využití biomasy před jejím spalováním. Při původní ceně byla ohrožena dostupnost biomasy pro dřevozpracující průmysl,“ vysvětluje Stanislav Trávníček z regulačního úřadu.
Úřad při úvahách o snížení podpory směsného spalování vycházel i z toho, že elektřina letos zdražovala. Naopak zvýhodnil ty výrobce, kteří k výrobě elektřiny používají čistou biomasu. Těch je však zatím velmi málo. Biomasa slouží v Česku zatím hlavně v lokálních teplárnách. Je asi čtyřicet obcí, které si topí biomasou - kupříkladu devítitisícová Bystřice nad Pernštejnem. Polovinu bytů a domů v Pelhřimově také vytápí teplárna na biomasu.
Firmy, které se vrhly na výrobu dřevní štěpky, však varují, že se trh nerozhýbe, když je hlavní odběratel tlačen tak nízkými cenami. Letos už úřad s výkupními cenami pohnout nehodlá. Od příštího roku začíná platit nový zákon o obnovitelných zdrojích, jenž na patnáct let zaručí stálejší prostředí.
Klíčové bude, kde se usadí výkupní cena „zelené elektřiny“. „Určitě to přispěje k delší perspektivě, hned příští rok to ale nezareaguje. Dosažení osmi procent do roku 2010 je velice obtížné, až jej vidíme jako nereálné,“ dodává Kříž z ČEZ.
