Motor CFM LEAP-1B navržený pro Boeing 737 MAX

Motor CFM LEAP-1B navržený pro Boeing 737 MAX | foto: Profimedia.cz

Software 737 Max programovali levně externisté, stěžují si lidé z Boeingu

  • 151
Software letadel Boeing 737 MAX se zřejmě podílel na nehodách těchto nových letadel. Podle některých vývojářů z Boeingu mohl být problém i v outsourcování na vývojáře z Indie. To ovšem nemůže vysvětlit, jak se do letadel dostala stabilizace známá jako MCAS. Outsourcování je běžná praxe, může však ukazovat na snahu šetřit.

Už dlouho se o žádném letadle nepsalo tolik jako o Boeingu 737 MAX. Tato nová, úspornější varianta slavného Boeingu 737 se brzy stala nejprodávanějším letadlem v historii, aerolinky si jich objednaly přes pět tisíc. Pak ale přišly dvě tragické nehody, při kterých zahynulo celkem 346 lidí. Flotila čtyř set již dodaných letadel 737 MAX byla uzemněna.

Dennis Muilenburg, šéf společnosti Boeing

Šéf firmy Boeing již přiznal, že jeho firma udělala při implementaci softwaru chybu. Čeká se na certifikaci opravené verze, a zároveň probíhá několikero vyšetřování toho, co nehody způsobilo, co k nim přispělo a jakou vinu nesou výrobce, úřady a aerolinky.

Proto se dostávají do popředí mediální pozornosti i věci, které by jinak zřejmě nikdy nikoho nezajímaly. Třeba nová zpráva agentury Bloomberg o tom, že vývoj softwaru pro letadlo 737 MAX outsourcoval Boeing do Indie.

To, že se na komplikovaném dopravním letadle podílejí dodavatelé z celého světa, by nemělo být nijak překvapivé. Jenže spojení „indický programátor za devět dolarů na hodinu“ zní Američanovi velmi provokativně, vždyť americká mzda pro vývojáře se pohybuje nad 40 dolary za hodinu. K tomu připočteme americké vývojáře, kterým je pochopitelně spolupráce s externisty ze zámoří nepříjemná...

Stížnosti na špatnou komunikaci a nekvalitní výsledky

Boeing na vývoji softwaru dlouhodobě spolupracuje s indickým dodavatelem HCL Technologies. Není to žádná malá firmička, má po celém světě 138 tisíc zaměstnanců, z toho 18 tisíc v USA. Několik desítek těchto zaměstnanců pracovalo přímo v sídle firmy Boeing, říká Mark Rabin, bývalý programátor Boeingu. Vývojáři z HCL vytvářeli kód podle specifikací dodaných firmou Boeing, a jejich programy podléhaly testování Boeingu.

„Bylo to kontroverzní opatření,“ tvrdí Rabin. „Často se musely věci několikrát vyjasňovat, než byl kód podle našich představ.“

Externisté nepracovali na systému MCAS

Z vyjádření amerického Beoingu i indické firmy HCL víme, že tento outsourcing se netýkal stabilizace MCAS, o které se mluví v souvislosti s nehodami. HCL se podle vyjádření obou společností nepodílela ani na vývoji další zatím neupřesněné části softwaru, který musí Boeing opravit.

Co je stabilizace MCAS a proč byla v letadlech 737 MAX:

Indičtí programátoři u letadel 737 MAX pracovali hlavně na rozhraní pro nové velké obrazovky. Ty dodávala Boeingu americká firma Rockwell Collins (nyní součást United Technologies Corp.), která využívala také externisty z HCL.

Jiný indický dodavatel, firma Cyient, se podílela na vývoji softwaru pro testování. Ani firma Cyient nebyla podle mluvčího Boeingu zapojena do vývoje stabilizace MCAS.

„Boeing má desítky let zkušeností ve spolupráci s dodavateli a partnery po celém světě,“ uvedl mluvčí Boeingu. „Náš hlavní cíl je vždy zajistit, že naše produkty a služby jsou bezpečné, dosahují té nejvyšší kvality a splňují všechny předpisy, které se na ně vztahují.“

Kokpit letounu Boeing 737 Max 8

Potvrzuje se tlak Boeingu na rychlý vývoj

Samotný fakt, že Boeing využíval pracovníky z celého světa, není nijak neobvyklý. Dělá to řada velkých firem, včetně Airbusu, největšího a vlastně jediného konkurenta firmy Boeing. Neobvyklá mediální pozornost, která je nyní věnována každému detailu vývoje letadla 737 Max, v tomto případě odkrývá věci, které nikoho zasvěceného příliš nepřekvapí.

Reportáž Bloombergu nicméně nabízí další potvrzení toho, pod jakým časovým tlakem byli vývojáři pracující na novém Beoingu 737 Max. Letadlo muselo přijít na trh včas, aby mohlo konkurovat novému Airbusu A320neo. A tam, kde je velký tlak na rychlý vývoj, tam vzniká prostor pro chyby a nedorozumění.

Jeden ze zaměstnanců indické firmy HCL popsal svou práci na vývoji Boeingu 737 Max v lednu 2016 následovně: „Zajišťujeme rychlé obezličky (v originále: workaround, pozn. red.), abychom vyřešili problémy produkce a zabránili zpožděním při testování. Každé zpoždění testovacího letu stojí Boeing velké množství peněz.“ Zdá se tedy, že i externí pracovníci pociťovali tlak na rychlost při vývoji a testování.

Letoun Boeing 737 Max 8

Tlak na rychlý vývoj ovšem není nic neočekávaného. Bylo by naopak zvláštní, kdyby neexistoval. Probíhající vyšetřování teď musí ukázat, zda a jakým způsobem se tlak na rychlost projevil v případném nedostatečném testování či dokonce úmyslném obcházení vlastních předpisů. Outsourcování však zřejmě není faktor, kterým lze problémy Boeingu 737 Max uspokojivě vysvětlit.


Den otevřených dveří letiště Náměšť

Ve středu 1. května se na letišti Náměšť poprvé veřejnosti představí nové vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. K vidění bude další letecká i pozemní technika.

Mohlo by se hodit