Kdyz uz zminujete zdarilejsi modely v jinych velikosti, tak proc ne i ve velikosti TT? Byl to sice model jeste starsi nez vychodonemecka hracka, ale aspon barvy mel spravne.

wesa-trains.ch/p/1-weltrekordlok-sncf-180

Díky za zajímavý a užitečný článek. Zamáčnul jsem slzičku, z prostorově rodinných důvodů jsem vláčky Berliner TT Bahnen zaměnil za Trainz simulator na PC ...

Výrobce není "Alsthom",ale Alstom

Ta lokomotiva se už dávno nevyrábí, ale tehdejším výrobcem byl Alsthom, který se dnes jmenuje Alstom.

za mne piko HO . Moje první železnice z NDR . Jen jsem bohužel měl s parní mašinou a ne z modrým lokotraktorem který se mě líbil víc . Pára mě moc nebrala ,bylo jí ještě na železnici dost

Není divu - PIKO H0 bylo relativně nejdostupnější a mělo mnohem širší sortiment než N. BTTB zase - jak uvádím níže - těžilo z takřka monopolního evropského postavení.

Myslím, že tenhle starter set jsem jako děcko měl. Byl jsem šílený, co se týkalo vláčků. V 7 třídě jsem všude sbíral lahve a vracel v obchodě, abych si za ušetřené peníze vždycky koupil nějakou tu "rovinku", "zatáčku", pak jsem to dotáhl na elektrické výhybky, do konce i na angličáka.

Vrcholem byl model nějaké svítící parní lokomotivy s uhlákem, pak přišla puberta a já to všechno prodal a jak jsem později zjistil po převratu, asi dost lacino

Ale zase jsi to levně nakoupil :) Vagon stál pár korun.

Dle filmu o CC 7100 bylo dosaženo vyšší max. rychlost než se uvádí v rekordu. Ale už si nevzpomínám, proč nesměla být vyšší rychlost zveřejněna a uznána.

https://fr.wikipedia.org/wiki/CC_7100

Musela to být hrůza pro mašinfíru.

Ako fanúšik železnice, si dovoľujem dať do pozornosti aj tento odkaz:

https://fr.wikipedia.org/wiki/BB_9003-9004

Dovolím si jen malou poznámku. Podnik BTTB se původně jmenoval Zeuke & Wegwerth KG podle svých zakladatelů - Helmuta Wegwertha a Wernera Zeuke. Založen byl v roce 1946, ale železnici se věnoval až od roku 1958, kdy už byl u kormidla sám pan Zeuke. Po druhé vlně znárodňování se z něj stal BTTB, ačkoliv pan Zeuke stále firmě šéfoval - ostatně panoval i čilý obchod se Západem, kde se z praktických důvodů uchoval název Zeuke. Podnik vydával i vlastní časopis Modellbahn Praxis a společně se západoněmeckým Rokalem byl vlastně jediným významným dodavatelem velikosti TT. Když pak Rokal zkrachoval, až do nástupu Hanse-Jürgena Tilliga de facto udržoval tuto velikost, v níž měly ČSD ze tří klasických velikostí největší zastoupení (T334.0, T435.0 a E499.0), při životě. Po sjednocení Německa se BTTB vrátil k původnímu majiteli i jménu, ale po několik dalších změn a spojení (Pilz) nakonec dovedlo podnik pod křídla již zmíněného Tilliga.

BTTB stejně jako PIKO vyráběl modely nikoli precizně detailní, protože záměrem bylo vytvořit hračku pro děti, fungující a plnící svůj účel a nestála horentní sumy. Že se časem železniční modelářství posunulo trochu jinam, to už je záležitost jiná.

Oni vyráběli jak ty modely zjednodušené "hračkové", tak i modelově reálnější. A některé lokomotivy vyráběli v obou variantách, například tu zmíněnou T334.0 nebo německou parní BR 92.

Zajímavá informace u obrázky č.11:

... řídící napájecí modul na šest monočlánků (tj. s maximálním napájecím napětím 6 x 1,5 V = 12 V DC), ...

Díky, opravím.

Ta BR92 byla moje vůbec první mašinka, byly mi asi 4 roky. A vydržela všechno, někde na půdě v krabici by se asi ještě našla. A to jsem s ní zacházel, jako čtyřletý kluk s hračkou. Kolejiště, co mi tenkrát postavil tatínek, přestalo existovat poměrně záhy, ale lokomotiva pak sloužila k mým vlastním experimentům. Účel to splnilo - v první třídě už jsem věděl, co je to transformátor, jak funguje elektromagnet nebo elektromotor.

To musel být zážitek, vcelku jednoduchá lokomotiva, venku padesátá léta a tomu odpovídající koleje, žádné speciální klopené koridory, přitom rychlost přes třista... Fíra musel mít ocelové koule...

Nedávno o tom běžel v TV dokument. Testovali to na rovném úseku trati, ale museli řešit řadu technických prolémů - například jak při té rychlosti udržet kontakt pantografu s trolejí - běžně tam hořel oblouk. Spousta zkušeností se pak uplatnila u TGV (a první TGV si raději elektřinu vyráběly samy plynovou turbínou).