Do povědomí široké veřejnosti se generativní umělá inteligence dostala zejména díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem a 30. listopadu 2022 jej zdarma zpřístupnila veřejnosti. Vedle účtů zdarma existují i placené prémiové účty ChatGPT s rozšířenými funkcemi.
Postupně se na základě tréninku na obrovském množství dat naučil tento systém a další modely vytvářet zdánlivě originální výstupy ve formě textů, obrázků a dalších médií v reakci na zadání uživatele.
Část širší veřejnosti i vědců hodnotí umělou inteligenci pozitivně a považuje ji za užitečný nástroj pro zrychlení a zefektivnění mnoha pracovních činností. V současnosti se AI používá zejména v sektoru personalistiky a řízení lidských zdrojů, v administrativě, marketingu či reklamě. Podle říjnového průzkumu Digital Trust Insights Survey poradenské firmy PwC celosvětově 75 procent firem na AI sází jako na prostředek ke zvýšení produktivity, v Česku je to jen 39 procent.
Lidé, kteří generativní AI využívají musí vědět, jaké přesné vstupní zadání mají pro vhodný výsledek zadat, toto zadání se označuje jako prompt. Kdo to umí dobře, může se stát žádaným prompt inženýrem, tedy specialistou na tato přesná zadání.
Nástroje generativní AI postupně nacházejí širší uplatnění v různých oborech. Například v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI třeba k anonymizaci rozsudků, jinde slouží k rešerším a právnímu výzkumu nebo vylepšenému vyhledávání v soudních databázích.
Samotná umělá inteligence, či spíše strojové učení, nachází stále větší uplatnění ve vědě, kde se používá například k analýze datových sad, v průmyslové výrobě je možné ji využít k automatizaci výrobních postupů a umělou inteligenci přejímají také IT společnosti, bankovnictví a finanční služby, ale i vzdělávání.
Revoluci by AI mohla v budoucnu způsobit ve zdravotnictví. Již dnes si do zdravotnictví nachází cestu především v monitorování a lékařském zobrazování. Jde například o podporu lékařů při analýze snímků z počítačových tomografů či jiných podobných zařízení. S ohledem na riziko chyby a obavy z možných dopadů na lidské zdraví je ale její nástup pomalejší než v jiných odvětvích. V budoucnu by mohla pomoci například v podobě výrazného urychlení vývoje nových léků.
Etické obavy i strach ze ztráty práce
Podle řady expertů s umělou inteligencí přicházejí vážné etické problémy, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, k rizikům patří i nedostatečná transparentnost, chybovost, diskriminace, automatické rozhodování nebo zodpovědnost.
Také se objevují obavy také z toho, že by AI mohla nahradit člověka na řadě pracovních míst, především tam, kde je možné většinu pracovních úkonů zautomatizovat. Jedná se zejména o administrativní profese a například podle dřívější zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by AI mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Podle OECD ovšem umělá inteligence může zároveň vytvářet nové pracovní příležitosti a podporovat mzdy. Spíše se ale očekává, že pracovní nabídku na určitou pozici spíše dostane ten člověk, který bude umět generativní AI ovládat, než ten, který to umět nebude. Bude samozřejmě záležet na oboru.
Samostatnou kapitolou je otázka autorských práv při využívání AI. Umělci ve Spojených státech již v letošním roce podali žaloby proti AI generující obsah s využitím jejich děl. Žalují skutečnost, že umělá inteligence zpracovává miliardy textů a obrázků, což AI činí v rámci svého „učení“. Experti se domnívají, že AI není vlastníkem obsahu, ani jeho autorem, ani odpovědným subjektem. Využívat texty a data umělé inteligenci v Evropě umožňuje evropská směrnice z roku 2019, která povoluje takzvané vytěžování dat (data mining), a to i z obsahu chráněného jinak autorským právem, pokud jsou veřejně přístupná.
Na tvůrce umělé inteligence se valí vlna žalob kvůli autorským právům |
Jedinou ochranou je, že to autor výslovně zakáže. Americké právo navíc umožňuje vytěžování dat na takzvaném principu fair use, tedy „řádného užití“. Díla vygenerované AI budou z pohledu autorského práva patrně následovat fotografická díla, která jsou považovaná za duševní výtvor autora až po verdiktu Soudního dvora Evropské unie z roku 2011.
Přidávají se další hráči
ChatGPT byl po svém zpřístupnění veřejnosti nejrychleji rostoucí spotřebitelskou aplikací vůbec a v současné době každý týden používá kolem 100 milionů uživatelů. Letos na jaře firma představila pokročilejší model GPT-4, který odpovídá dotazy s větší přesností, je spolehlivější a kreativnější. GPT-4 podle OpenAI mimo jiné dokáže vést lidskou konverzaci, skládat písničky a shrnovat dlouhé dokumenty. Nejnovější verze GPT-4 Turbo se opírá o aktuální data a bude schopna zpracovávat a odpovídat na podněty uživatelů, které délkou vydají na román.
V době prvního výročí uvedení ChatGPT vyvolalo pozdvižení odvolání šéfa Open AI Sama Altmana. Společnost Microsoft, která OpenAI podporuje, následně oznámila, že Altman bude pracovat pro ni. Většina zaměstnanců OpenAI poté pohrozila odchodem, pokud celá správní rada nerezignuje a Altman se nevrátí. Altman se na svoji pozici o několik dní později vrátil s tím, že došlo k částečné obměně správní rady.
Na základě modelu, který pohání ChatGPT, uvedl v únoru Microsoft vlastní chatovací systém Bing Chat. V listopadu firma přejmenovala svůj systém, který je dostupný zdarma, na Copilot a vybavila ho novými funkcemi, které zvyšují jeho interaktivitu a rozšiřují jeho roli pomocníka v kancelářských aplikacích, jako jsou prezentační systém PowerPoint, e-mailová služba Outlook či aplikace pro videokonferenční hovory Teams.
Pozadu nezůstal ani Google, který koncem března představil vlastního chatovacího robota Bard, který firma na podzim rozšířila a zdokonalila a nyní po faktické stránce systém ověřuje své odpovědi, analyzuje soubory a dokumenty uživatele či umožňuje přidat do konverzace další lidi. Zatímco v březnu měl Bard kolem 30 milionů aktivních měsíčních uživatelů, v srpnu to bylo již 183 milionů.
Generativní umělá inteligence Google Bard začala fungovat v Česku.
V červenci přišla zpráva, že také Apple pracuje na chatovacím robotovi, který využije model známý jako Ajax. Testuje také chatovacího robota, kterého někteří inženýři nazývají Apple GPT.
Trochu jiný přístup zvolila společnost Meta, která je mateřskou firmou Facebooku. V červenci uvedla na trh model AI Llama 2 založený na jazykovém modelu, který je dostupný pro veřejnost pod otevřenou licencí.
Elon Musk, který kdysi působil i v OpenAI letos v listopadu na síti X zpřístupnil v testovacím režimu omezenému počtu uživatelů chatbota využívajícího AI nazvaného Grok, který je vyvíjen na základě dat ze sítě X.
Pokud nesnášíte humor, nepoužívejte ho, varuje Musk před svým chatbotem s AI |
Čína podporuje vývoj jazykových modelů, byť mají mít omezení v podobě deklarované podpory tamnímu režimu. Řada čínských technologických firem, jako například Alibaba nebo Baidu, vyvinula vlastní chatboty ve stylu služby ChatGPT.
