Nadzvuková dopravní letadla Concorde přestala létat v roce 2003 poté, co se z důvodu menší poptávky po luxusním cestování přestal jejich provoz vyplácet. K opadnutí zájmu o tento druh cestování přispěla i havárie Concordu krátce po startu z pařížského letiště v roce 2000, při které zahynulo všech 113 lidí na palubě.
Concorde, který byl vyvinut v sedmdesátých letech, měl velice omezený dolet a mohl létat prakticky pouze na transatlantických linkách. Podle Stevena Schneidera profesora aeronautiky a astronautiky z Purdue University v Indianě by zkrácení dvanáctihodinového letu přes Tichý oceán představovalo skutečnou prémií pro cestovatele. „Jestliže dokážete tuto cestu zvládnout za šest hodin a můžete určovat cenu letenek, mohlo by to pro vás znamenat skutečně velký obchod,“ dodal.
Jedním z klíčů rozšíření doletu by mohlo být zmenšení protažení křídel. Cílem připravovaného testu je sbírání dat týkajících se aerodynamického výkonu prototypu. Atrapa letadla bude přitom spojena s raketou na tuhé palivo, která dostane model do vzduchu a po dokončení testu se letadlo vrátí na zem na padáku. Předchozí test v roce 2002 skončil fiaskem, když se letadlo krátce po startu oddělilo od nosné rakety a zřítilo se na odpalovací základnu.
Skutečné letadlo se bude pravděpodobně honosit nějakými efektivními vysokorychlostními proudovými motory. Japonsko úspěšně otestovalo motor, který je schopen dosáhnout rychlosti vyšší než Mach 5,5.
Na dalším vývoji dopravního nadzvukového letadla na základě dohody podepsané 14. června 2005 bude podílet i Francie, která spolu s Velkou Británií stála již za Concordem. Tříletý výzkum zahrnuje výzkum lehkých kompozitních materiálů.
Projektované letadlo by mělo pojmout 300 pasažérů, což je třikrát více než Concorde, a zvládnout trasu mezi New Yorkem a Tokyem za šest hodin. Do provozu by mělo být uvedeno v roce 2015.