Každý notebook, respektive počítač má omezenou kapacitu úložiště, která se jednoho dne naplní. Pokud jste to řešili upgradem a ne jednou, ale třeba vícekrát a u více počítačů, nebo jste disk měnili za modernější, například místo HDD jste použili rychlejší SSD, potom se vám za ta léta mohlo doma nahromadit několik nevyužitých disků.
Jsou-li v pořádku, prověřili jste jejich integritu vhodným programem, který je otestuje a případně odhalí vadné sektory a zjistí aktuální životnost, byla by škoda je nevyužít. Možná pro ně najdete jedno z následujících uplatnění. Vhodným programem pro tento účel je například CrystalDiskInfo.
Podrobnější diagnostiku disku najdete v programu CrystalDiskInfo
1. Disky v NASu
NAS neboli síťové úložiště je moderní a dnes hojně využívaný způsob, který v domácnosti vytvoří snadno dostupné centrální úložiště. Do něj potom může přistupovat každý člen rodiny z jakékoliv zařízení, a to dokonce vzdáleně. Každý může mít vyhrazenou svoji část, omezenou viditelnost ostatních dat, místo pro ta sdílená atd. Kromě toho je NAS vlastně jakási obdoba serveru, takže v něm mohou běžet i různé služby – e-mailový klient, může hostit web, sbírat data z čidel, využívat aplikace Docker, ukládat záznamy z kamer atd. To vše bude skvěle fungovat jen tehdy, pokud bude mít dostatek kapacity pro data. Vlastníte NAS? Výborně.
NAS společnosti Western Digital
Nejlevnější NASy mají jednu či dvě pozice pro disky. Pokud jsou obsazené, potom je to jen dobře (v opačném případě tak učiňte), ale i přesto lze kapacitu dále rozšířit – pokud to váš NAS umožňuje, a to prostřednictvím USB portu. K němu lze připojit externí disk. A nemusí to být pouze jeden, ale může jich být i více. Pokud máte pouze jeden USB port, lze si pomoci USB rozbočovačem. Tím tak najednou můžete připojit několik svých nevyužitých HDD (předtím je musíte proměnit na externí – viz dále) a rozšířit úložnou kapacitu pro všechny hezky na jednom místě.
2. Disky jako externí přenosné úložiště
Abyste disky mohli k NASu připojit, musíte je na to nejdříve připravit. Podobně, jako když je připojujete k počítači, musí se nejprve připojit na potřebný kabel a napájení. Proto existují tzv. boxy a dokovací stanice na disková úložiště. Navíc, pokud nevlastníte NAS nebo ho nechcete pořizovat, potom externí úložiště nabízí další skvělou možnost, jak nevyužité disky zapojit do hry.
Externí boxy a dokovací stanice jsou dvě podobná zařízení. Představte si je jako „pouzdra“ do kterých umístěte/zasunete HDD. Tím dojde k jejich připojení a na druhé straně zařízení se nachází USB kabel, který připojíte k PC, do routeru, NASu, TV, atd., a tím získáte možnost k disku přistupovat (číst a zapisovat data). K dispozici je široká paleta boxů a dokovacích stanic – podle počtu pozic, funkcí atd. Při jejich výběru se zaměřte především na formát disků, které do nich budete chtít ukládat – zda máte doma 2,5“ či 3,5“ palcové disky. Případně existují zařízení, do kterých můžete vložit obě velikosti (pokud bude připraveno jen pro 3,5“, potom prostřednictvím redukčního rámečku do něj dostanete i 2,5“). A nezapomínejte na to, že pokud si vytvoříte externí diskové úložiště, stane se přenosným. Nejenže si ho tak budete moci vzít vždy s sebou, ale ve většině případů ho i kamkoliv připojíte bez nějakých problémů.
I klasický pevný disk můžete pomocí redukce a externího napáječe připojit do počítače jako externí jednotku.
3. Vyrobte si vlastní NAS
Pokud jste se rozhodli pořídit pouzdro na disk, tedy učinit ho externím úložištěm, potom ještě zvažte jednu možnost. Pokud byste ho nechtěli přenášet, a přesto k němu chtěli mít neustálý přístup, potom byste ho mohli doplnit o chytrou funkci. Chytrou funkci, která by z něj vytvořila úložiště, jež by pro vás bylo přístupné z internetu – podobně jako klasický NAS. Prostě byste ho připojili doma k routeru.
Tato zařízení jsou však dražší než boxy a dokovací stanice. Ceny těch přípojných k síti prostřednictvím ethernetové zásuvky (výhodnější řešení) startují na šesti a více tisících (pojmou 3 a více disků). Což, pokud zrovna nechcete investovat peníze, není málo. Pokud se však spokojíte s variantou připojení prostřednictvím USB, potom bude cena činit něco přes tři tisíce (opět pro 3 a více disků). Jestliže byste však chtěli připojit disk do domácí sítě, potom musíte mít router podporující tuto možnost a musí být vybaven právě USB portem. Za určitých podmínek si lze poradit i s tím, že ho nemá (například prostřednictvím pořízení NAS adaptéru, ovšem lze to i jinak), ale to už přesahujeme záběr tohoto článku.
4. Mějte je v PC
Jednou z dalších možností – a nejvýhodnější, pokud nechcete investovat žádné peníze, a přitom máte doma i starý nevyužitý desktopový PC – je připojit disky přímo k počítači prostřednictvím jeho rozhraní. Tady odpadá nutnost využívat „pouzdra“, vlastnit NAS či ho vytvářet. A jestliže pro PC (ne notebook) stejně nemáte využití, tak proč ho nevyužít? Přitom může jít i o pomalý počítač, který vám už prostě nevyhovuje – pro tento účel se přitom stále hodí.
Stačí disky narovnat do pozic počítačové skříně a připojit je. Zde je ještě před tím zapotřebí zkontrolovat, zda rozhraní vaše disky podporuje. V případě starého PC a moderních disků (případně obráceně) to nemusí platit – starší zařízení používala pro připojení IDE rozhraní a nová používají SATA rozhraní. Potom ještě zbude upravit nastavení v systému počítače tak, aby byl v síti vidět, a tudíž jste k němu mohli přistupovat i z jiného počítače či zařízení.
Závěrem
To byly čtyři možné způsoby, jak vrátit do hry nevyužité a funkční HDD (nevykazující chyby). Možností, jak je dále používat, však existuje více a jistě vás napadnou samy – například od možnosti připojit je místo USB flash disku, na kterém stále dochází místo, k TV či set-top-boxu nebo z něj udělat nahrávací zařízení pro bezpečnostní kamery atd. Vhodným využitím by pak mohlo být i proměnit plotnu v brusku.
A co vy? Jakým způsobem nakládáte se starými nevyužitými disky? Inspirujte ostatní čtenáře v diskusi.
