V dnešním díle se podíváme na rok uplynulý a zítra se pokusíme odhadnout, jak se bude vyvíjet ten následující, co nás v něm čeká. Pro tuto chvíli se však přenesme do minulosti.
Maximální prodeje na všech frontách
Snad žádný z prodejců notebooků na českém trhu si nestěžoval na celkový trh, nanejvýš na jednotlivé konkurenty. Odbyt a počty prodaných kusů rostly nad všechny odhady. Nejvíce z toho profitoval Acer, alespoň co se počtu notebooků týče. Už na podzim překonal hranici dvaceti tisíc, a ostatní mohli jen závidět. A tak Hewlett Packard stíhal Acer, UMAX stíhal Hewlett Packard, a všichni se potýkali mezi sebou navzájem. Pro fajnšmekry a jaksi stranou hlavního proudu nadále stálo Apple se svými špičkovými notebooky, s přepisovacími DVD mechanikami SuperDrive a s operačním systémem MacOS.
Na český trh vstoupila i nová značka - poprvé jsme u nás mohli z oficiálních zdrojů koupit zřejmě nejelegantnější notebooky kompatibilní s PC aneb "Welcome SONY" (to to trvalo!). Velkým překvapením bylo v minulém roce i IBM, které se vrátilo na široký, masový trh s cenově dostupnými a přesto v mnoha ohledech zajímavými nabídkami nižších řad. Podstatně více k vidění byla i evropská značka Gericom, která se orientuje především na prodej prostřednictvím velkých retailových řetězců. A samozřejmě, na trh nastoupili a více se začali prosazovat i lokální prodejci se svými notebooky, které se odlišovaly často jen nálepkou s logem firmy od ostatních identicky vypadajících notebooků.
Největší marketingový "blitz" od nástupu procesoru Pentium 4
Pentium M přišlo, bylo viděno a zvítězilo, zcela ve stylu "veni, vidi, vici". Ačkoliv mu mnozí prorokovali zkázu a totální neúspěch, procesor Pentium M a především kampaň spojená se sadou Centrino je fenomén, se kterým se konkurenti i Intel samotný musí vyrovnat. Pro Intel to znamená především zajímavou situaci s ohledem na procesor Pentium 4, který je i při podstatně vyšší frekvenci (a teplotě i spotřebě) jen o málo rychlejší nežli procesor Pentium M na podstatně nižších frekvencích. Pentium M se napevno usídlilo ve všech třídách kromě těch nejnižších a kromě zcela nejvýkonnějších. Ve většině business notebooků tak kraluje některá z variant tohoto procesoru - od nejlevnější s 1,3 GHz či 1,4 GHz až po extrémně výkonný 1,7GHz model.
AMD slibovalo revanš v podobě levných a výkonných notebooků s procesorem Mobile Athlon XP, s též dostupnými a výkonnými bezdrátovými adaptéry. Ovšem to se alespoň v ČR zatím nekonalo. Přesto procesory AMD zabodovaly v nižší třídě a získaly opět o něco lepší pozici na trhu, včetně image hodnotného konkurenta - i v mobilní oblasti. Konečně (i když prakticky až ke konci roku) se objevily i modely s mobilními procesory AMD, kvalitními čipovými sadami a výkonnými grafickými komponentami ATI či nVidia - právě takové modely vyšší třídy s procesory AMD na českém trhu zatím chyběly.
Na spodních úrovních se napevno usadily stolní, nemobilní procesory Intel Celeron a Pentium 4, ideálně v nejlevnějších sestavách. Tyto procesory sice hřejí podstatně více nežli specializované mobilní verze, mají vyšší spotřebu a opotřebovávají akumulátory rychleji, ale hovoří pro ně především nízká cena. Proti tomuto trendu nelze příliš namítat - spíše naopak. Existuje tak zde silný tlak na Intel, aby uvedl levnější verzi skutečně mobilního a výkonného procesoru Pentium M ve verzi Celeron. Škoda jen, že i velcí výrobci neodolali svodům falešné reklamy a často uváděli použití drahých a kvalitních mobilních procesorů Mobile Celeron či Mobile Pentium 4-M, zatímco zákazník nakonec dostal za nemalé peníze notebook se stolním, horkým procesorem.
Zcela unikátní byl nástup třídy náhrad desktopů ("desktop replacement"). Zatímco dříve se zdálo, že notebook s úhlopříčkou displeje přes 15 palců bude neskladný a jako notebook nepoužitelný, tento rok slavily úspěch právě notebooky s těmito a ještě většími úhlopříčkami. Pro tyto stroje hovoří především výkon blížící se rychlosti stolních PC, široké spektrum periferií a rozhraní a současně výhody alespoň občasné mobility. I přes vyšší hmotnost a velikost lze tyto stolní notebooky bez větších obtíží přenášet. Díky stále častějšímu použití nejrychlejších stolních procesorů a čipových sad jsou tyto notebooky schopny dosahovat i těch nejvyšších met, a při tom současně nepřetížit peněženku svého majitele.
Výkonu do foroty, pro každého, od nejnižší po nejvyšší třídu
Jak v procesorech, tak v grafických kartách se notebooky blížily stolním PC a rozdíl se zmenšil prakticky jen na odstup v rychlosti a kapacitě pomalejších notebookových disků. Celkový výkon se však zvyšuje stejně jako u stolních počítačů, jen s minimálním náskokem stolních PC - grafické čipy se v nejvýkonnějších sestavách liší jen nižším taktem, úroveň technologií je však velice podobná. Ba naopak, díky procesoru Pentium M lze říci, že notebooky dokonce v některých ohledech své předchůdce překonaly.
Bezdrátové šílenství? Konalo se, nebo ne?
WLAN, WiFi, 802.11 - tři různé pojmy pro stejnou technologii, která měnila svět počítačů, tak jak jej známe. Zatímco u stolních PC je použití této technologie prakticky nesmyslné, až na pár ojedinělých případů, kde nelze natáhnout kabely, notebookům propůjčují bezdrátové sítě doslova křídla. Po té, co se notebooky osvobodily od napájecího kabelu, nyní jsou schopny i efektivní komunikace mimo pracovní stůl.
WiFi sice zřejmě nebude natolik průlomovou technologií, jak někteří bezdrátoví podnikatelé doufali, ale postupně mění způsob, jakým jsou právě notebooky připojeny k internetu a podnikovým sítím. S nástupem rychlých 54Mbit sítí a dostupných adaptérů již není příliš důvodů pro preferenci kabelu, pokud nejde o zcela nejvyšší přenosové rychlosti. Pro stále více domácností i firem se ukazuje být snadnější nainstalovat bezdrátovou síť s jedním přístupovým bodem nežli vrtat zdi, tahat kabely a instalovat zásuvky.
Naproti tomu rozhraní, které mělo nahradit veškeré kabely - Bluetooth -, si na svůj nástup ještě musí počkat. Co se týče počtu prodaných zařízení, díky mobilním telefonům zcela jasně vede. V noteboocích však vypadá statistika jinak. Nicméně například české unikum, GPRS paušály mobilních operátorů mohou změnit poměr Bluetooth a WLAN adaptérů ve prospěch Bluetooth. GPRS komunikace pomocí mobilního telefonu je neporovnatelně snazší s použitím Bluetooth nežli infračerveného rozhraní či kabelu. A pokrytí WLAN je zatím spíše sporé a omezené v dosahu.
Na poli operačních systémů vítězí Windows XP
Windows XP si díky jeho jednoduchému uživatelskému rozhraní a široké podpoře úsporných mechanismů, které současné notebooky nabízejí, podporuje valná většina všech výrobců notebooků a s nimi (jaksi samozřejmě) i jejich uživatelů. Kdo šetří, ten se musí obejít bez lepší podpory sítí ve Windows XP Home Edition, pro ideální použití notebooku se však ukázaly Windows XP Professional jako rozhodně lepší volba. Díky použití relativně standardních komponent ve většině notebooků však i Linux nadále zůstává použitelnou alternativou, ačkoliv pro masu běžných uživatelů ještě poněkud komplikovanou. Na trhu byla většina notebooků dodávána s operačním systémem Microsoftu. Ale i tak se našlo pár vlaštovek, co letěly proti větru: Mironet dodával notebooky s Linuxem, Acer vyzkoušel IBM DOS.
Tablet PC se prodává jen v pár kusech
Zatímco Intel a jeho kampaň pro Centrino slavila naprostý úspěch, Microsoftu se s Tablet PC tolik nevedlo. Další z řady pokusů nahradit klasickou klávesnici a myš byl výstřelem naprázdno - a za oběť mu padli ti výrobci, kteří si od Tablet PC slibovali více. Krom několika málo skutečně smysluplných použití (sklady, doručovatelské služby) klasické notebooky s klávesnicí a touchpadem i nadále svými úspěchy válcují Tablet PC. V ČR bylo jejich nasazení dále komplikováno chybějícím počeštěním rozeznávacích mechanismů písma a řeči. Nelze se tak divit, že desítkám tisíců prodaných kusů notebooků neměly šanci konkurovat.
(Ne)jen cena rozhoduje: služby a kvalita podpory
Zatím i nadále DELL vede v možnostech poskytovaných služeb, ne náhodou díky kvalitě své partnerské servisní organizace. Oprava notebooku během jediného dne je dnes možná. Stačí, pokud si uživatel zakoupí patřičný servisní program (ne zrovna levný). Výrobci přestávají spoléhat na vlastní síly a předávají servis do rukou specializovaných firem. Přesto, i nadále zůstávala těsná kooperace mezi výrobcem a servisem nezbytnou součástí kvalitní péče, stejně jako dostatečné financování servisní sítě. Proto, ačkoliv výrobci používali stejných servisních organizací, se projevovaly markantní rozdíly v kvalitě a rychlosti oprav. Pokud si výrobce nedrží dostatek náhradních dílů v ČR či platí jen minimálně za servisní zásahy, servis podle toho žel vypadá - a sebelepší technik s tím nic nevzmůže.
Notebooky se kvalitou provedení liší stejně jako dříve. Lze nalézt špičkové stroje, s vysoce odolnou konstrukcí z hořčíkových či titanových slitin, které zničí snad jen opravdu zákeřný uživatel či velmi nepříjemný úraz. Hitem konce minulého roku je airbag pro pevný disk a data uživatele.
Ale daleko častěji se potkáváme s notebooky, jejichž provedení je podprůměrné - i na levnou třídu, z níž většinou pocházejí. Čím méně jsou některé z notebooků určeny na časté přenášení, a čím častěji notebooky bojují o přízeň kupců především cenou, tím více je šetřeno na kvalitě materiálu i provedení.
Měnila se i místa, kde jsou notebooky prodávány
Místo specializovaných obchodů v kontaktu s koncovým uživatelem stále více zaujímaly obchodní řetězce, především díky ceně. Nicméně, stále ještě platí, že pokud chce uživatel kvalitní radu, rozhodně lépe poslouží specializovaný prodejce nežli hypermarket, kde se prodává tabulka čokolády stejně jako notebook za desítky tisíc. Trend je však neúprosný; co se týče prodeje koncovým zákazníkům, na západ od nás se stávají notebooky stále více komoditou jako cokoliv jiného a supermarkety je prodávají na kusy stejně jako kokosové ořechy. Kdy tento trend dorazí v plné síle do ČR, lze jen odhadovat, nicméně příliš daleko tato doba nebude.
Cena, cena, a především cena
Právě cena v minulém roce rozhodovala nejvíce. Vytříbily se kategorie, poprvé se notebooky velmi těsně přiblížily i hranici 20 tisíc Kč bez DPH, ale růst cen nejpodstatnějšího dílu - LCD displeje - stačil zapůsobit i proti jinak výjimečně příznivému kurzu dolaru, za nějž jsou notebooky nakupovány. Přesto, i nadále stojí "slušný" notebook více. Mezi 35 a 45 tisíci lze nakoupit velmi dobré sestavy - a samozřejmě, kdo si to může dovolit, má široký výběr až do 100 a více tisíc. Bodovaly však především velmi levné sestavy, které konečně jsou schopny nahradit stolní PC nejen výkonem, ale jsou mu blízké i cenou. Koupě stolního PC s LCD displejem může vyjít dokonce dráž, než srovnatelný low-endový notebook nejnižší třídy.
Zítra výhled do budoucna aneb Co nás čeká a možná nemine...
V zítřejším vydání se podíváme na trendy, které nás čekají v následujícím roce, na vývoj komponent, trhu, cenové úrovně, kvality servisu, a dalších klíčových vlivů, které můžeme s větším či menším štěstí a erudicí předvídat.
