Sovětský raketoplán, známý pod názvem Buran, dostal od Ústředního výboru KSSS (komunistické strany) zelenou právě před 40 lety, 17. února 1976. Na rozdíl od amerického programu Space Shuttle se však elegantní stroj pojmenovaný po sněžné bouři neuplatnil.
Známka vydaná k příležitosti startu raketoplánu Buran s raketou Eněrgija
Do vesmíru vzlétl Buran jen jedinkrát, v listopadu 1988. Po dvou obletech Země a 205 minutách ve vesmíru stroj bez posádky, který řídila automatika, dosedl na bajkonurskou přistávací dráhu. Buran se ještě v plné kráse předvedl v polovině roku 1989 na pařížském aerosalonu, kde vzbudil zaslouženou pozornost.
Raketoplán Buran na hřbetě An-225 na letecké výstavě v Paříži v roce 1989
Během cesty z Paříže do Moskvy dokonce na hřbetě obřího dopravního Antonovu An-225 Mrija zavítal i na pražské ruzyňské letiště.
Zhroucení sovětského impéria a následné ekonomické problémy ale ambiciózní plány na postavení flotily raketoplánů začátkem 90. let definitivně poslaly k ledu. Druhý stroj, který se měl do vesmíru i s posádkou vypravit v roce 1992, už nebyl dokončen, přestože byl téměř hotov.
Podrobně jsme se vzniku raketoplánu Buran věnovali v článku Špioni nad Bajkonurem: jak létala ruská kopie raketoplánu.
Více z rubriky Krátké zprávy ZDE
