Veřejnou přednášku mohli sledovat nejen studenti, ale také lidé z celého světa, protože byla živě přenášena přes internet. Obsah obou prezentací byl velice podobný, snad jen ta pro studenty byla trochu odbornější – jsou to přeci jen budoucí inženýři.
Internet tehdy a teď
Protože přednášejícím byl člověk, kterému se přezdívá otec internetu, nemohl začít jinak, než srovnáním Internetu (tehdy ARPANETu) v sedmdesátých letech a dnes. „Tohle byl tehdy internet,“ ukazuje s pobavením na snímek, kde je zobrazeno schéma propojení pěti počítačů. „Dnes to vypadá trochu zajímavěji, a také barevněji,“ dodává, zatímco na obrazovce se objevila propletená změť znázorňující internetové páteřní sítě v USA na přelomu milénia.
Kdo tvoří na internetu většinu? „Ještě nedávno by to byla Severní Amerika, ale jak vidíte, dnes je to Asie. To při množství obyvatel nikoho nepřekvapí, co je překvapivé, je velký podíl Evropy. Samozřejmě, vždycky, když sem přijedu, je Evropa o kousek větší, pořád přibíráte nové země… A tak si myslíme, že je to velice významný trh. Co se týče Afriky, je tam třikrát více mobilů, než počítačů, takže i zde je velký potenciál.“ O Africe se zmínil i později, kdy pochválil projekt „stodolarový notebook“, od kterého hodně očekává a jehož funkce prý odpovídají spíše laptopu za tisíc dolarů.
IP všude a ve všem
Vynálezce protokolu TCP/IP také vzpomínal na jeho vývoj v sedmdesátých letech. Na otázku, kterou mu lidé často kladou, totiž proč už tenkrát nemyslel na větší počet unikátních adres, odpovídá celkem logicky: „Tehdy jsme mysleli, že to bude experiment. Bylo potřeba rozhodnout, jestli adresa bude mít 128 bitů, 32 bitů nebo kolik. Já jsem se nakonec přiklonil k 32 bitům, a to proto, že jsem si říkal – na tenhle náš experiment čtyři miliardy bohatě stačí. To jsem ale netušil, že ten experiment prostě neskončí…“
Internetový způsob komunikace je podle Cerfa unikátní tím, že protokolu je v podstatě jedno, co přenáší. „Nejsme závislí na tom, jestli je to text, zvuk nebo obraz. Protokol jsme navrhovali tak, aby byl ‚budoucnuvzdorný‘ (futureproof) a nemuseli jej předělávat, až se objeví nová technologie. No a tak nám vlastně stačí jakákoli komunikační technika, která dokáže dopravit hromádku bitů z bodu A do bodu B s úspěšností větší, než nula.“
"I P on everything" - k pochopení vtipu je potřeba znalost angličtiny
Neutralita internetu
„Na internetu si můžete podnikat, v čem chcete. Nemusíte se ptát úřadů na dovolení, když chcete spustit novou službu. Tak mohly vzniknout Google, YouTube, Yahoo… A další určitě ještě vzniknou.“ Pokusy o omezení této svobody, kterému se obecně říká princip neutrality internetu (více o principu neutrality říká Cerf v tomto videu), proběhly např. minulý rok v Americe a profesor Cerf vystoupil před senátory, aby neutralitu hájil.
„Tento princip, kde nezáleží na cestě informace ani jejím charakteru, je hnacím motorem rozvoje internetu a bylo by chybou jej omezovat,“ zdůrazňuje demokratičnost internetu.
Internet rychlejší, než váš disk stíhá
Budoucnost internetu není zcela jasná, ale podle současných trendů se prý dá leccos odhadnout.
„Když jsem si v roce 1979 koupil disk za tisíc dolarů, byl velký jako krabice od bot a uskladnil deset megabajtů. Deset megabajtů! Nedávno jsem si za tisíc dolarů koupil jeden terabajt, a to ještě jsem se teď v Polsku dozvěděl, že mě natáhli. Kdybych si chtěl koupil terabajt úložného prostoru tenkrát, zaplatil bych za to 100 milionů dolarů. To jsem tenkrát neměl, dnes také ne, a i kdyby, manželka by mi je určitě nedovolila utratit za pevný disk,“ ilustruje humorně nárůst datové kapacity.
Dalším jevem je nárůst rychlosti linek. V Japonsku prý nejsou výjimkou linky, kdy limitujícím faktorem je rychlost disku – film se stáhne za 16 sekund.
„To už se opravdu nemusíte starat, který z paketů dojde první a který poslední. Prostě to nataháte a poskládáte.“ Ano, pan profesor zde naráží na BitTorrent. „Je to velice chytrá síť, která šetří linky a využívá je velice efektivně. Samozřejmě, musíme oddělit technologii od jejího využití, kterým je často nelegální šíření filmů. Ale víte co? Některé filmové společnosti teď pracují na implementaci BitTorrentu do jejich obchodního modelu. Půjde o šifrovaná data, které klíčem rozšifrujete.“
| Část o využití, výhodách a rizicích internetu, stejně jako tu část o budoucnosti novin, si necháme na zítřejší rozhovor, protože k těmto oblastem nám pan Cerf řekl mnohem více, než na co byl čas na přednášce. |
Google na lovu hlav
Jelikož Vinton Cerf k nám přijel jakožto „vrchní propagátor internetu“ a viceprezident společnosti Google, neopomenul udělat pár předpovědí a reklam, co se největšího vyhledávače týče. „Najímáme mladé lidi. Týká se to i vás, tady v sále, po přednášce se nás zeptejte, co vám můžeme nabídnout.“ Z plánů Google vyzdvihl především lokalizovaný a geograficky příznakový obsah – tedy pokud na mobilu zadáte „nejbližší bankomat“, pro Google bude mít tento požadavek význam, protože bude znát vaši lokaci.
Neobvyklá zařízení
„Znám kluka, který surfuje na vlnách Pacifiku v San Deigu. A jednou ho napadlo – proč se mám nudit, když čekám na vlnu? A tak si nechal do prkna zabudovat laptop, do budky pobřežní hlídky umístil Wi-Fi router a teď surfuje po netu, zatímco surfuje po oceánu,“ směje se Cerf společně s posluchači kuriózním technologiím. „Mraznička, která je připojená na net a hledá pro vás recepty? To je skvělý nápad. Budete v obchodě a přijde vám smska – nezapomeň provensálské koření, jinak máme všechno na špagetovou směs. No a v Japonsku zase mají speciální osobní váhu. Váha, která je připojená na net a oznamuje vaši hmotnost pravidelně lékaři. To je super. Ale víte, co je problém? Přes internet jsou propojená i ta lednička s váhou,“ varuje jen napůl žertem před dobou, kdy se lednička odmítne otevřít a naordinuje vám dietu.
Fotografie - Vinton Cerf na ČVUT
Meziplanetární web – Cerfův osobní projekt
„To, co teď uslyšíte, je můj osobní projekt. Nechci, abyste vyšli z téhle místnosti a napsali do novin ‚Google má nový plán – chce ovládnout sluneční soustavu‘,“ upozorňuje novináře Cerf na to, že Interplanetary Internet je jeho projekt a nemá s Google nic společného. Spolu s JPL pracuje na univerzálním protokolu pro komunikaci se sondami, průzkumnými vozítky a dalšími zařízeními ve vesmíru.
„Vozítko na Marsu nám tam vydrželo tři roky, mysleli jsme přitom, že se solární panely zanesou prachem už po třech měsících. Já osobně si myslím, že nám to tam někdo oprašuje, ale ještě jsme ho nezachytili kamerou, takže nemůžu říct nic jistě.“
Co zajímalo (nejen) studenty ČVUT
O: Jaký používáte OS – Windows nebo Linux?
A kde je Mac? Používám hlavně Mac, protože můj syn dělá u Apple, a tak máme Maců plný dům. Ale na laptopu používám Windows.
O: Jaký je Váš názor na open-source?
Open-source projekty jsou mi moc sympatické, líbí se mi to budování a přispívání, schopnost společné práce. Ale musíme vidět i nevýhody. Když více lidí opravuje jeden bug, čí oprava je lepší? Je bezpečné stáhnout si novou verzi? Bude dělat to, co já chci? Nepřinese mi do systému key-logger?
O: Vaše oblíbená stránka?
Já vím, že to bude znít divně, ale je to opravdu Google.com. A to dávno předtím, než jsem u nich začal pracovat. Prostě nevím, kde věci jsou, a Google to ví.
O: Nepřijde vám Google trochu jako Velký bratr z Orwellova románu 1984?
Vůbec ne. Ale dobrá otázka. Google se naopak zasazuje za větší bezpečnost uživatelů a brání je, např. když vláda chtěla, aby dal Google k dispozici uživatelská data, odmítli jsme a následný spor vyhráli.
O: Co bych měl mít v životopisu, abych byl pro Google zajímavým uchazečem o zaměstnání?
Dobrá otázka. Google teď pracuje na vylepšení sémantického chápání dotazů, zatím jsme se na dotaz dívali skoro ryze syntakticky. Také zvětšujeme kapacity a hledáme úspory energie.
O: Postavíte Googleplex v ČR?
O ničem takovém nevím. Googleplexy stavíme tam, kde je dostatečná dodávka proudu a tam, kde je to výhodné z hlediska konektivity.
O: Jak mohou technologie pomoci postiženým?
Tohle je otázka, která se mě hodně dotýká. (Pozn.: Vinton Cerf je sluchově postižený a angažuje se v mnoha organizacích na podporu a výzkum těchto problémů – získal také ocenění od Organizace Alexandera Grahama Bella neslyšících a nedoslýchavých.) Moje žena neslyšela od tří let. Teď nedávno si nechala voperovat kochleární implantát. Když jí jej aktivovali, zavolala mi, a já si poprvé po třiceti letech manželství popovídal se svojí ženou po telefonu. Teď poslouchá hudbu, dívá se na televizi… Je to úžasné. V budoucnu budeme umět ještě více.
Více najdete v zítřejším velkém rozhovoru, který profesor Vinton Cerf poskytl Technetu.cz jako jedinému internetovému periodiku v ČR. |
