Ambiciózní projekt evropské mnohajazyčné digitální knihovny se trochu zadrhává. Do určité míry to připouštějí i někteří předáci Evropské unie. Původní plán byl navýšit počet děl v digitální podobě v knihovně s názvem Europeana na deset milionů. Čtyři měsíce od počátku roku 2010, kdy by tohoto cíle mělo být dosaženo, však k němu stále chybí více než pět milionů kusů.
Podle čísel z dílny Evropské komise se knihovna dostupná na stránce www.europeana.eu může pyšnit přibližně 4,6 milionem digitalizovaných děl, zatímco při spuštění před devíti měsíci to byly zhruba dva miliony. Jde o knihy, ale i fotografie, noviny, historické mapy či nejrůznější filmové záznamy, které jsou veřejnosti zdarma po internetu dostupné.
"Je však znepokojující, že v knihovně Europeana je k dispozici pouze pět procent všech digitalizovaných knih v EU," podotkla před pár dny eurokomisařka Viviane Redingová, která má v Evropské komisi na starosti informační technologie.
"Rovněž bych chtěla poukázat na to, že téměř polovina všech digitalizovaných děl v knihovně Europeana pochází z jediné země, zatímco všechny ostatní členské země výrazně zaostávají," doplnila eurokomisařka.
Onou světlou výjimkou v unijní "sedmadvacítce" je Francie, která poskytla přibližně 47 procent děl, jež jsou prostřednictvím Europeany nyní dostupná.
Německo na druhém místě zajistilo přes 15 procent, Nizozemsko na třetím místě osm procent. Česká republika i Slovensko jsou kvůli méně než 0,1 procentu spíše na chvostu tohoto pomyslného žebříčku.
V knihovně jde i přesto najít řady unikátních kousků. Nově sem byly zařazeny například sbírky prvotisků z katalánské knihovny či archivní filmové materiály zachycující Berlín v roce 1913.
Mezi objekty, které už k nahlédnutí jsou, je také třeba Dantova Božská komedie, sbírka stovek obrazů Pabla Picassa, portugalské mapy z dobývání světa, skladby a rukopisy hudebních géniů typu Mozarta či rozhlasové nahrávky z první světové války.
Zastoupena je i Česká republika. Někdejší ministr kultury Václav Jehlička už dříve slíbil například Dalimilovu kroniku, Kodex vyšehradský nebo staré tisky a známou Ďáblovu bibli, kterou v Čechách na konci třicetileté války ukradli švédští vojáci.
Problém, s nímž se Europeana do jisté míry potýká, jsou autorská práva.
Dosud tento projekt zahrnuje hlavně digitalizované knihy, které jsou ve veřejném vlastnictví a nepodléhají ochraně legislativou o autorských právech. Ty přitom platí 70 let po smrti autora. Situaci komplikuje například to, že k udělování licencí dílům chráněným autorskými právy dochází v Evropě velmi nejednotně.
"Počátkem tohoto roku musel francouzský sběratelský subjekt z portálu Europeana stáhnout fotografie, jelikož měl právo šířit materiál pouze na francouzském území," uvedla EK jeden z příkladů.
