To je snad sen, stařičká hala našlapaná 680 diváky dlouho mohutně aplaudovala výkonu nováčka Uniqa extraligy. Volejbalisté VK ČEZ Karlovarsko za pět odehraných kol poztráceli pouhé dva body za výhry v tie breaku v Benátkách a Ostravě.
„Musíme hrát dál, chceme vyhrávat, zatím se daří, jsme spokojení. Soutěž ale nekončí, je to pouze základní část a rozhoduje se v březnu. Těšíme se na play-off a chceme co nejlepší umístění,“ říká Zdeněk Málek, smečař, jenž měl zásadní podíl na obratu v duelu s mistrem.
První set totiž Jihostroj ovládl naprosto v pohodě o deset bodů. „Taková studená sprška, vycházel jim dokonale servis, my naopak nedali ani jeden pořádný,“ míní libero Daniel Pfeffer.
A servisy byly pro někoho možná překvapivě bolavou patou ve hře obou týmů. „Byla to zčásti naše taktika. S rizikem přichází chyby a s tím jsme i počítali. Museli jsme riskovat, proti nám stál nejlepší tým v lize za poslední roky, a tak jsme neměli co ztratit a do zápasu jsme šli naplno,“ vysvětluje Zdeněk Málek.
„Když se potkají takové dva týmy, kde útočení je rozložené na víc hráčů, oba se snaží zatlačit druhého servisem, aby byla obrana na síti jednodušší. Proto do toho jdou všichni na 110 procent a z toho vznikají chyby,“ přidává se Daniel Pfeffer.
To platilo ovšem pouze pro první dva sety, druhé dva už byly o něčem jiném. A jakmile se postavil na servis Zdeněk Málek, diváci si šeptali: Teď máme několik bodů v řadě zajištěných. „Bylo to příjemné, to je jasné. Budu rád, když to bude pokračovat,“ culil se smečař VK ČEZ Karlovarsko. „Musím ale pilně trénovat, makat na sobě,“ dodá hned.
Trenér Petr Brom jej totiž poslal na palubovku místo své hvězdy Andyho Rojase. „Jsem za to rád, že mi kouč dal příležitost,“ cení si Málek.
Po vydřené výhře ve druhé sadě 26:24 zvládlo Karlovarsko i další dva sety. „První set jsme nastoupili rozpačitě, zbytečně se jich obávali, ve druhém se to začalo otáčet, oni udělali také nějaké chyby, my se chytli a potom už jsme kralovali. Tři sety to už byla naše hra, maximální spokojenost,“ usmívá se Zdeněk Málek.
Sám očekával vyrovnaný zápas, který měly rozhodovat koncovky setů. „Myslím, že nám to trochu ulehčili, asi si koncovky moc nevěřili, podle mě sklopili hlavy moc brzo, znám je jinak, umí bojovat daleko víc. Možná byli unavení, možná pokles motivace,“ připomíná karlovarský smečař předešlý duel Jihostroje v Lize mistrů s Belchatówem. „Všichni jsme se na ten zápas dívali a na tréninku ho probírali,“ přiznává Málek.
Dobře naladěný Daniel Pfeffer pak přidá ještě jeden z možných důvodů výhry nad úřadujícími mistry. „Přijde mi, že když hraju blbě, tak pokaždé vyhrajeme,“ zasměje se a v podobném duchu si také vytkne předsevzetí. „Pokusím se to udržet, abychom vyhrávali pořád,“ směje se karlovarské libero své nadsázce. Své přípravě se stejně jako druzí totiž pečlivě věnuje a přidává si i něco z gymnastiky.
„Gymnastická průprava se hodí, hráč, co hraje libera, by měl být mrštný, mít rychlou reakci a rychlý pohyb na hřišti. Není to na škodu a možná je to i výhoda, nutně zapotřebí to ale není,“ říká. Libero podle něj totiž roste především s přibývajícími zkušenostmi. „Většinou to bývá tak, že čím starší je, tím je kvalitnější pro tým. Hlavní je zkušenost, cítit se dobře, důvěřovat si,“ dodává Pfeffer.
Důvěřovat si může celý jeho tým, vždyť nejvyšší soutěží prochází Karlovarsko stále bez porážky. „Pět kol za námi a dalších sedmnáct před námi, není konec, nevěšíme hlavy, musíme dál trénovat a bojovat,“ uvědomuje si Zdeněk Málek.
Ještě před několika měsíci své spoluhráče neznal, nikdo z nich nevěděl, kde bude hrát. Jisté bylo jen to, že klubový šéf Jakub Novotný buduje silný tým. „V přípravě nám zápasy proti silným soupeřům ale moc nevycházely. O to víc nás těší, že se vytvořila super parta, podržíme se navzájem a zatím nám to šlape,“ míní libero Pfeffer.
A jak se vůbec tak pestrá směsice hráčů domlouvá? „Co jsme Češi, tak většinou angličtinu umíme a dorozumíme se, angličtina je většinou dorozumívací jazyk v šatně,“ vysvětluje Pfeffer.
Separace hráčů podle něj nehrozí, spíš naopak. „Chodíme na večeře, v létě jsme spolu grilovali. Když je příležitost, zajdeme spolu na hokej nebo do vířivky. Kluci ze zahraničí to tady neznají, nevědí, co by dělali, a tak chodíme spolu. Pro mě to bylo stejně nové jako pro ně, a tak je jedno, jestli je někdo z Venezuely nebo z Prahy, město je to nové pro oba,“ objasňuje Pfeffer.
