Přes Brno i přes České Budějovice jste přešli vítězstvím 4:0 na zápasy. Nebyl váš postup do finále snadnější, než jste čekali?
Byl. S Brnem i Českými Budějovicemi jsme ztratili po jedné sadě, zatím máme v play-off poměr setů 24:2. Naše mužstvo ale podává výborné výkony celou sezonu.
Vy jste v Ostravě získal titul v roce 1968 jako hráč. Nyní máte možnost vybojovat ho jako trenér...
To je moje tajné přání. Byla by to rarita. Věřím, že se to podaří.
Pamatujete si ještě sestavu mistrovského týmu Vítkovic z roku 1968?
Tehdy se hrálo na dva nahrávače a těmi byli Svoboda a Volný, bombeři, čili smečaři, byli Sokol a Kudláček a dvojkami Jakubíček a já.
Zopakovat triumf bude ale určitě ještě hodně těžké.
Liberec i Kladno jsou výborné mančafty. Zatím to vypadá, že se utkáme spíš s Kladnem. Pokud udržíme tým v pohodě, šance vyhrát extraligu je velká.
Vy jste pověstný, že hráče na tréninku překvapujete stále něčím novým. Novým cvičením, hrami.
V tom chci pokračovat. Teď už tolik nemusíme pracovat na technice a taktice. Důležitá je především psychická stránka. Zase budu chtít kluky něčím překvapit.
Kam na nápady chodíte?
Je zatím spousta hodin, ale mám dost velké zkušenosti.
Co na hráče chystáte tentokrát?
Kdybych to prozradil, už by to nebylo překvapení. Řeknu jen, že pro ně chystám výjezd mimo Ostravu.
V pátek do Liberce, na páté semifinále s Kladnem?
Ne, tam je tahat nebudu. Tam pojedu sám.
Už jste přemýšlel o tom, který ze soupeřů by byl přijatelnější? Kladno, nebo Liberec?
Je nám jedno, koho dostaneme. Před čtvrtfinále jsem si říkal, že Brno je z možných soupeřů nejhorší, a přešli jsme bez potíží. Podobné to bylo v semifinále, kdy jsme mohli místo Českých Budějovic hrát s Opavou.
