Stanislav Pochop. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Loučení po 11 letech a 7 titulech. Pochop vítězil jako hráč i manažer

  • 0
Vyhrál nejvyšší soutěž ve Španělsku i doma v Česku, patřil k oporám reprezentace a řadí se mezi legendární volejbalisty Českých Budějovic. Spojení Jihostroj a Stanislav Pochop se nyní uzavírá. Bývalý blokař v klubu skončil.

Těžko najdete někoho v prostředí českého volejbalu, kdo nad hlavu pohár pro mistra české extraligy zvedl osmkrát. Navíc sedmkrát ve stejném týmu a ještě přitom ve dvou rolích.

Pětkrát slavil titul jako hráč, dvakrát jako manažer týmu. S téměř jedenáctiletou „službou“ v českobudějovickém volejbalovém klubu Jihostroj musí být proto 51letý Stanislav Pochop velice spokojený. Další „zářez“ v Českých Budějovicích už ovšem bývalý reprezentační blokař nepřidá.

Ke konci roku v klubu skončil.

Rozhodl se opustit jih Čech a nyní si hledá práci v Mnichově, kam se přestěhoval. „Jihostroj beru jako krásné a úspěšné období, byl jsem tam moc spokojený jako hráč i manažer. Málokdo toho asi získá víc než já, byl jsem ve správnou chvíli na správném místě a snad jsem úspěchům i trochu pomohl,“ skromně se zamýšlí bývalý hráč, kterému řada lidí z volejbalového prostředí přezdívá Stanley.

„Je jasné, že tu občas byly pracovní problémy, ale to máte v každém zaměstnání. To však v žádném případě nevedlo k tomu, že bych kvůli tomu ukončil pracovní poměr. Ty důvody jsou opravdu jen osobní, s prací to nemá nic společného,“ vysvětluje Pochop, který zatím konkrétní nabídku na další působení nemá. „Teď mě pár schůzek čeká. Jestli se uchytím v německém volejbalovém prostředí, bude to jen dobře,“ zmíní se.

Vystudovaný lesní inženýr

Pochop působil v budějovickém týmu i jako asistent trenérů Jana Svobody či Reného Dvořáka a také jako manažer. Zkušeností má tedy dost. Sám si však nemyslí, že by se v Německu mohl hned pustit do práce klubového manažera.

Asistent českobudějovického trenéra Stanislav Pochop se svými svěřenci

„Na to je třeba umět pořádně jazyk a v němčině jsem ještě pořádný zelenáč,“ přiznává muž, který ale výborně umí španělsky, protože 14 let hrál v tamní nejvyšší soutěži. „Zatím se budu snažit získat nějakou pozici trenéra, i třeba v mládežnickém, nebo univerzitním týmu,“ doplňuje.

Ke svému vystudovanému řemeslu se však Stanislav Pochop nevrátí určitě. Původem je totiž lesní inženýr. „Myslím si, že už bych na studia po třiceti letech od školy nedokázal navázat. Ani nemám tu ambici. Vždyť současná lesnická profese je pro mě tak vzdálená, že dnes se jdu projít do lesa akorát jen proto, že tam je klid a příjemný vzduch,“ říká s úsměvem.

Ačkoliv pochází Pochop z Nového Města na Moravě, dalo by se o něm říci, že je také Jihočechem. Když se v roce 2006 vracel z angažmá ve Francii, vybral si právě České Budějovice. „Tehdy byl u reprezentace vedoucím družstva Miroslav Čadil z Jihostroje a bavili jsme se spolu, kam půjdu hrát, až skončím v cizině. Já mu řekl, že to není rozhodnuté. Pak se mě zeptal, jestli se nechci třeba vrátit do Budějovic. Potom, co jsem opravdu v zahraničí skončil, jsem o ničem jiném než o Budějovicích neuvažoval. Šel jsem do Jihostroje rád.“

V dnešním sportovním prostředí se často nestává, aby jeden hráč zůstal věrný tak dlouho jednomu klubu. I přesto, že ve své kariéře hrál v daleko kvalitnějších zahraničních celcích, než je Jihostroj, na působení na jihu Čech nezapomene.

„Třeba na Mallorce jsme měli družstvo opravdu našlapané osobnostmi. Po sportovní stránce mi ale dal Jihostroj zkušenost, že kolektiv hráčů, který vytvoří výborné družstvo, dokáže porazit tým plný individualit. Byli jsme vždycky semknutí a zkušení hráči a vím, že je to už zprofanované, ale opravdu jsme táhli za jeden provaz. Sem tam k nám přišel mladý kluk, který to výborně doplnil. Občas jsme se proto mohli rovnat špičkovým evropským týmům,“ těší bývalého budějovického kapitána.

Stanislav Pochop z Českých Budějovic

Nevěděl, do čeho jde

Daleko těžší byl pro něj přechod z pozice hráče a později asistenta trenéra do kanceláře klubu. „Činnost manažera je úplně rozdílná, jako asistent trenéra jsem si to nedokázal vůbec představit. Nevěděl jsem přesně, do čeho jdu,“ vzpomíná dnes už bývalý manažer Jihostroje na dobu před pěti lety.

Za těch několik let v manažerské funkci se častokrát pořádně zapotil a musel řešit řadu potíží, které ho stály hodně času i úsilí. „Neberu to jako ztrátu. Tím se naopak člověk posouvá dál. Když má před sebou úkoly, které musí splnit, a dopředu neví, jak se to vlastně má dělat. Nakonec se k výsledku nějak dostanete a pak ten pocit ze splněného úkolu je fajn,“ přiznává Pochop.

Kromě sedmi titulů, u kterých byl buď jako hráč, či v jiné funkci, si vytáhlý blokař cení ještě dalších věcí, které ho za více než deset let v Jihostroji potkaly.

„Cením si, že ve dvou a půl lidech, když mi pomáhali Vojtěch Zach i trochu Filip Hoch, jsme dokázali připravit zápasy Ligy mistrů tak, aby vždy prošly hodnocením delegáta soutěže. Zpočátku to byl velký úkol, ale když jsem pak viděl, jak hala při zápase vypadá a kluci ještě třeba hráli dobře, bylo to zadostiučinění. Vždyť v zahraničí tohle třeba dělají v deseti lidech,“ podotýká Pochop.

V těchto dnech ještě bude předávat manažerskou pozici v Jihostroji svému nástupci Robertu Mifkovi. A když mu vyjde čas, zajede se z Mnichova podívat na utkání Jihostroje. „Výsledky budu sledovat dál i na internetu. I když jsem odešel, tak Jihostroj jen tak škrtnout ze svého života nemůžu.“


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž