Jenže na Ostrava Beach Open se svou o rok mladší spoluhráčkou Nicole Branaghovou mezi nejlepších šestnáct dvojic neprošly.
Byť měly ve svém posledním utkání v základní skupině mečbol, skončily na svých krajankách Summer Rossové a Saře Hughesové - 1:2 (18, -20, -16).
„Je to škoda, prohrát tak těsně, ale za rok se vrátíme,“ slíbila Kerri Walshová Jenningsová.
Jak moc se beachvolejbal změnil oproti vašim začátkům na přelomu století?
Všeobecně se sport hodně vyvíjí a jde nahoru. Beach už není jen o Američankách nebo Brazilkách. Jsou tady Češky, Němky, Švýcarky, celý svět. Beach je daleko fyzičtější, hráčky jsou vyšší. A na turnajích je i víc peněz. To jsou dobré věci.
Během své kariéry jste hrála především se třemi partnerkami. Nejvíc titulů máte s Misty Mayovou, úspěšné jste byly i s April Rossovou a nyní s Nicole Branaghovou. Která byla nejlepší?
Misty byla nejlepší spoluhráčku na světě. A teď mám zase nejlepší parťačku na světě. Je úžasné, že mě dělá lepší. Měla jsem krásnou kariéru, ale ještě jsem neskončila. Chceme se probojovat na olympiádu do Tokia v roce 2020.
Je beachvolejbal váš život?
Ne. Můj život je hlavně moje rodina, ale i moje beachvolejbalová kariéra a také víra v Boha. Tyhle tři věci dělají můj život perfektním.
Jaké jsou vaše další beachvolejbalové plány?
Vyhrát další zápas...
... A do budoucna?
Až ukončím kariéru, tak začnu pracovat na projektu nové beachvolejbalové ligy. Ta by měla být něco jako basketbalová NBA, měli by v ní být nejlepší hráči světa. Doufám, že v ní bude zastoupena i Česká republika. Měly by tam být hodně dobré odměny, přenášet by vše měla televize. Beach potřebuje takovou pomoc.
Jelikož pomýšlíte na další olympiádu, tak se v nejbližší době končit nechystáte, že?
Kdepak. Beach mě pořád ohromně baví. Až si ho přestanu užívat, tak odejdu.