Petr Michálek

Petr Michálek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Nejtěžší soupeř? Vůbec jsme nenašli recept na Estonsko, hodnotí Michálek

  • 0
Volejbalista Petr Michálek po skončení extraligy pokračoval v programu s reprezentací. A dařilo se mu. Teď má volno a poté načne jedenáctou sezonu v Českých Budějovicích.

Prakticky se nezastavil od začátku minulé sezony, tedy od loňského října. Hrál zápas za zápasem. Napřed v extralize, českém i evropském poháru a pak rovnou v dubnu „přepnul“ na utkání s českou reprezentací. Osmadvacetiletý volejbalista českobudějovického Jihostroje Petr Michálek byl neustále v jednom kole. „Občas byl den volna mezitím, co jsme trénovali. Ale jeli jsme vlastně až doteď,“ říká s úsměvem smečař.

Bavil vás pořád ještě volejbal, nebo už jste toho měl dost?
Ne, to zase ne. Teď mi začíná více než měsíční volno, tak si můžu odpočinout a užívám si to. Budu chodit do sauny i do posilovny a musím si vyléčit drobná zranění, která mám. A pak chceme s manželkou letět k moři.

Nedávno česká reprezentace vyhrála stříbrné medaile v Challenger Cupu, když prohrála až ve finále s domácím Portugalskem 1:3. Byl to váš největší úspěch?
Je to moje první medaile z reprezentačních turnajů. Pro mě osobně to úspěch je a možná i nejcennější v kariéře, ale nevím, jak se to bere z celkového hlediska.

Trenér českého výběru Milan Nekola vám dával dost příležitostí. Vy jste s vytížením u národního týmu spokojený?
Na začátku Evropské ligy nám trenér řekl, že bude točit všechny hráče, aby je viděl na hřišti. Tam jsem si zahrál spíš zlehka, ale pak jsem odehrál všechny důležité zápasy. Nakonec jsem byl na hřišti hodně.

A svůj výkon byste zhodnotil jak?
Myslím si, že až na jedno utkání s Estonskem (Česko ve finále Zlaté ligy v Karlových Varech prohrálo 0:3), se mi všechny důležité zápasy povedly. Po prohraném utkání s Portugalskem, kdy jsme ztratili postup do Národní ligy, jsme měli všichni sezení a byli jsme zklamaní. Ale zpětně bude asi trenér rád za to, co jsme po celou dobu předváděli. Také nám za výkony poděkoval, ale je opravdu škoda, že jsme nepostoupili do další soutěže.

Od konce května jste hráli proti řadě zemí. Který soupeř byl nejtěžší?
Když jsme hráli s Estonskem, tak jsme na ně vůbec nenašli žádný recept a byli jsme bezradní. Nepříjemný a řekl bych, až divný volejbal hraje Portugalsko, se kterým jsme hráli třikrát. Pokaždé jsme s nimi začali výborně, vedli jsme, ale bohužel jsme nedotáhli k výhře ani jeden zápas.

Stihli jste si v zahraničí prohlédnout i něco jiného než hotely a haly?
Ve Španělsku jsme měli poměrně dost času podívat se i ven, ale celkově toho času na prohlídky měst fakt není moc. Většinou se koukáme jen po halách, měl jsem takové monotónní jaro.

Budete i po přestávce pokračovat dál s reprezentačním výběrem?
Ještě s trenérem na srpen nejsme dohodnutí, všechno je zatím otevřené.

V Českých Budějovích máte smlouvu ještě na jeden rok. Znáte své nové spoluhráče Španěla Miguela De Amo na nahrávku a smečaře Yani Georgieva z Bulharska?
Georgieva jsme tu měli už hned po sezoně, když skončila. Toho jsem viděl hrát a Španěla De Ama si pamatuji z předloni z nároďáku, když hrál proti nám. Všichni si ho chválí, je šikovný a má rád rychlou hru, a i když je menší, tak je hodně rychlý.

V uplynulé sezoně Jihostroj skončil v extralize až na čtvrtém místě. Mrzelo vás to hodně dlouho?
Bylo to nejhorší umístění, co jsem v Jihostroji. Byly roky, kdy Jihostroj celou ligu válcoval a měl jen jednoho těžkého soupeře. Teď jsou čtyři. Například Karlovy Vary na tom byly finančně úplně někde jinde než my, měly kvalitní tým. To už možná řada lidí ani nevidí, ale samozřejmě jsme měli na to, abychom se dostali dál než na čtvrté místo. Bohužel, se to celé nesešlo, asi jsme špatně načasovali formu. Určitě jsme byli zklamaní.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž